Otazník nad termínem předčasných voleb
Proběhnou předčasné volby v plánovaném termínu, tedy 9. a 10. října, nebo půjdou voliči k urnám jindy? To je otázka, která od úterního večera hýbe českou politickou scénou.
Krok Ústavního soudu okamžitě vyvolal diskusi mezi odborníky. Jan Filip z Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně upřesnil, že Ústavní soud volby nemůže odkládat a ani je neodložil.
"On se jenom vyjádřil k tomu, že jeden poslanec si stěžuje na to, že zkrácením volebního období bylo zasaženo nejen do jeho práva, ale i do práva všech voličů rozhodovat o složení zastupitelského sboru Poslanecké sněmovny na čtyři roky. To je věc, která se už u nás kritizuje od roku 1997, ale teď poprvé dostal Ústavní soud příležitost o tom rozhodnout."
Ostré reakce vzbudilo rozhodnutí Ústavního soudu, které přišlo v době rozjeté předvolební kampaně, zvláště mezi politiky.Kritizoval jej i předseda ODS Mirek Topolánek:
"Bitva s Ústavním soudem, kterou Ústavní soud zahájil není to, co bych si v této chvíli přál. Já se domnívám, že Ústavní soud nemůže rozhodovat ústavním zákonu a stanovení termínu není podle nás není vykonatelné rozhodnutí, které je možné odložit."
Rozhodnutí Ústavního soudu kritizoval také prezident Václav Klaus, který kvůli němu svolal schůzku předsedů stran a nejvyšších ústavních činitelů. Předseda ČSSD Jiří Paroubek před setkáním zdůraznil, že na společném postupu je třeba se dohodnout rychle: „Myslím, že jsme byli všichni překvapeni tímhle náhlým a bezpříkladným rozhodnutím Ústavního soudu, takže budeme hledat cestu a pokud ji nenajdeme, tak to rozhodnutí Ústavního soudu vyvolá politickou ústavní krizi."Řešením, na kterém se přední politici shodli, by měla být novela české ústavy, která umožní konání předčasných parlamentních voleb v původně plánovaném říjnovém termínu nebo co nejdříve poté, uvedl prezident. Předčasné volby jsou podle něj v nynější rozbouřené politické a ekonomické situaci důležitým veřejným zájmem.