Pád komunismu v Polsku před 20 lety povzbudil československé disidenty

Severní sousedé Čechů si v těchto dnech připomínají dvacet let od pádu komunismu v Polsku. A neslaví sami: že v tehdejším Československu skončil totalitní režim asi o půl roku později, totiž nebyla tak úplně náhoda. Mezi mnoha faktory, které přivodily zhroucení celého sovětského bloku, určitou roli sehrála i spolupráce československé a polské opozice.

Václav Havel převzal 3. června ve Vratislavi cenu Jana Nowaka-Jezioranského, foto: ČTK

Mezi dnes už proslulé momenty patří opakovaná setkání disidentů obou zemí v horách na československo-polských hranicích. "Myslím, že nejenom československou, ale i polskou vládu doháněla k zuřivosti,"řekla nám účastnice oněch setkání Petruška Šustrová. Podle ní ale nešlo jen o toto dráždění režimu, komentované v zahraničním tisku: "Přes hory se přenášela spousta literatury, spousta samizdatů a spousta nejrůznějších informací, takže jsme poměrně dobře byli informováni o tom, co se děje v Polsku a Poláci byli poměrně dobře informováni o tom, co se děje u nás. Myslím tím opozici na obou stranách hranice. To bylo podle mě to nejdůležitější a kromě toho v neposlední řadě se tam navázala spousta přátelství, která trvají dodnes. Tak to bylo takové skoro bych řekla romantické."

Václav Havel, foto: ČTK

Není proto náhodou, že cenu Jana Nowaka-Jezioranského za příspěvek k obraně lidských práv a za zásluhy v boji za svobodu a demokracii si ve středu v jihopolské Vratislavi převzal někdejší nejznámější československý disident a porevoluční hlava státu – Václav Havel. Vratislavský primátor Rafal Dutkiewicz připomněl: "Demokratické změny v Evropě začaly před 20 lety u nás v Polsku a poté se přesunuly i do Československa. A Václav Havel dokázal velmi dobře lidem na Západě vysvětlit, jak je pro východní Evropu důležitá svoboda a jak je nutné ji podporovat. Proto byl zásadní figurou v budování demokracie i pro nás Poláky."

Samotný Václav Havel však den poté v Krakově k pohledu do minulosti přidal důraz na současnost a vyzval k solidaritě s těmi, kterým stále není dopřána svoboda a demokracie: "Zdá se mi, že je naší povinností, povinností zemí, které zažily totalitní systém, být solidární s těmi, kteří ještě žijí v podmínkách autoritativního státu či státu totalitního."

Konec-konců fakt, že před dvaceti lety komunisté v Polsku pod tlakem opozice souhlasili s částečně svobodnými volbami a takřka všechna svobodně obsazovaná místa připadla opozici, byl přes všechny tehdy panující pochybnosti povzbuzením i pro československý disent, připomíná Petruška Šustrová: "Musím říct, že kdybych tenkrát věděla to, co vím dneska, tak bych asi z toho byla rozpačitá, ale tenkrát to pro nás byl velký průlom a znamenalo to pro nás, že jakési možnosti jsou."