Pamětní deska a socha připomínají ve Švýcarsku české dějiny
Při demonstracích v listopadu 1989 se často ozývalo jméno Jana Palacha. Málokdo tuší, že jeho socha je i ve vzdáleném švýcarském městě Vevey. A není jedinou památkou na české dějiny ve Švýcarsku. Jak už jste v našem vysílání slyšeli, v Ženevě byla na české misi při OSN instalována deska, která připomíná projev T.G. Masaryka z roku 1915.
"Byla zde švýcarská doktorka Madeleine Cuendet, která byla po okupaci Československa v roce 1968 velmi aktivní a pomáhala všem krajanům. Pomáhala i finančně. Když došlo k upálení Jana Palacha a Jana Zajíce, tak se ujala myšlenky postavit tuto sochu. Měla vliv na místní organizace ve Vevey, kde nebylo jednoduché najít terén a možnost, aby se tam objevil kus českých dějin. Ona to prosadila svými rozhovory a svým dalším vlivem a umožnila, aby tam pomník byl postaven."
Po roce 1989 doktorka Cuendet organizovala sbírky na lékařské přístroje do Československa a v 90. letech jí Václav Havel udělil medaili za zásluhy.
Autorem pomníku Jana Palacha, který byl odhalen v roce 1996 je sochař Milan Knobloch. Socha upoutá na první pohled, a aby procházející věděli, komu je věnována, nabízí vysvětlení."Výstižný je komentář, který k tomuto pomníku dali ve formě knihy nebo desky, která popisuje o co jde. Švýcaři píší, že Jan Palach obětoval svůj život svým spoluobčanům za svobodu pro ně a též za svobodu pro občany Švýcarska, kterým svoboda je tak drahá. Umělec pan Knobloch vytvořil po několika diskusích formu, něco jako by hořící plamen. Někdo v tom vidí i mírovou holubici. Ale myslím, že ideově je to plamen. Zespodu je hlava Jana Palacha."
Další památkou na české dějiny, i když trochu staršího data, je pamětní deska, která připomíná projev Tomáše Garrigua Masaryka v Ženevě roku 1915. Tehdy si zde připomněli 500. výročí upálení Mistra Jana Husa.
"Bylo to v době, kdy v roce 1915 Masaryk začínal probouzet mezinárodní vědomí o potřebách obnovit pocit česko-slovenské národnosti. Mělo to politické dopady v rámci Rakousko-uherské říše. Někteří studenti byli uvězněni, pak jejich tresty byly císařem zredukovány - z trestu smrti dostali nižší tresty. My si všímáme ironie historie, že doba temna, která začala po Bílé hoře, končí nedaleko jiné bílé hory, i když poněkud vyšší, u Mont Blancu v Ženevě."
Jak dodal Jaroslav Havelka, pamětní dvoujazyčná deska byla pět let po Masarykově projevu položena Jednotou kostnickou do budovy Domu reformace v Ženevě. V roce 1971 však došlo ke zrušení budovy a deska, která měří dva metry na metr, byla uložena na jiných místech.
"Před rokem 1989 k nějakým bližším kontaktům nedocházelo. Bylo neoficiálně známo, že někde taková deska vážící se k historii ČR je. Po roce 1989 při různých kontaktech s předsednictvem Domu reformace jsme se dozvěděli, že desku mají ve sklepě a rádi by nám ji předali. Předali ji tedy Besedě Slovan v roce 2006 a pak jsme se mezi přáteli dohadovali, kam desku uložit. Přestože byly některé návrhy převézt ji do České republiky do Husova muzea nebo do jiných muzeí, zůstali jsme u prvého názoru, že tato deska, která se týká historie ženevské společnosti i nás, že by měla zůstat na ženevském území."Krajané proto jednali s velvyslancem české mise při OSN v Ženevě Tomášem Husákem a ten se rozhodl umístit ji v budově rezidence.
"Tato deska je součástí historie, která sahá před začátek vzniku Československa a proto jsme považovali za velice důležité, že máme vůbec tu šanci desku zachránit a dát jí alespoň částečně takový význam, jaký jí patří."
Při organizaci večera, na kterém Masaryk v roce 1915 vystoupil, pomáhala i tehdejší Beseda Slovan. Krajané ze Ženevy pátrali i po tom, zda se dochoval text Masarykových projevů z té doby. A měli štěstí. Při rozhovorech zjistili, že se dochovaly dvě publikace, které obsahují projevy funkcionářů té doby včetně projevu Masaryka.
Pamětní desku možná v Ženevě čeká ještě jedno stěhování. Uvažuje se totiž o stavbě nové budovy české mise při OSN. Pamětní deska by tam našla své čestné místo, dodal velvyslanec Husák."Máme už docela přesnou představu. Je připraveno místo v lobby, aby při vchodu do budovy mise byla tato deska všem vstupujícím na očích."
Slavnostního setkání krajanů se v Ženevě zúčastnila i delegace českého parlamentu, kterou vedla předsedkyně podvýboru pro krajany poslankyně Helena Mallotová.
"Já jsem překvapená s jakým vlastenectvím, s jakou láskou mluví o své staré vlasti krajané ve Švýcarsku. Po celá ta léta kdy neměli možnost navštěvovat ČR a neměli možnost se s námi stýkat, tak si zachovali lásku k vlasti. Musím říct, že naši zemi po roce 1989 velice podporovali. Podporovali ji jednak dobrými radami, ale i finančně. Jejich pomoc při povodních v roce 1997 a v roce 2002 byla velmi významná a o tom se skoro neví."
"Kontakty s krajany byly navázány po roce 1990. A od té doby se v těchto kontaktech pouze pokračuje a stavíme na tom, co naši předchůdci připravili. Tady máme celkem to štěstí, že krajanská společnost je aktivní, takže my nemusíme vymýšlet jednotlivé akce. Krajanská komunita připraví návrhy a my v rámci našich možností na těchto akcích spolupracujeme."
dodal český velvyslanec při OSN v Ženevě Tomáš Husák.