Pandemie se možná stala pro část bezdomovců šancí na start do nového života

Foto: Russ Allison Loar, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

V době koronaviru Praha ubytovala kolem tří stovek lidí bez domova v hotelích. Zdá se, že vše zlé je pro něco dobré. Pro ně bude možná pandemie šancí na start do nového života.

Ilustrační foto: Klára Stejskalová

Někteří si po letech na ulici mohli v klidu rozmyslet, co dál. Část si našla práci, někteří získali městské byty. To je i příběh pana Františka, který je invalidní a patnáct let přežíval na ulici. Spal v kolečkovém křesle. Teď bydlí v bytě 2+kk. "Ještě bych šel něco dělat, před tím jsem byl 17 let pekařem," dodává pan František.

Bydlení je při návratu do běžného života nejdůležitější

Že je bydlení velmi důležité potvrzuje ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák. Ubytování bezdomovců v době koronaviru považuje v Česku za unikátní.

Vít Lesák, foto: archiv ČRo

"Lidé na ulici jsou většinou starší a hlavně hodně nemocní. Zdravotní riziko bylo vysoké a zároveň to byla ochrana společnosti. V každém hotelu byli zkušení terénní pracovníci, kteří věděli, že primárně musí dojít na ty nejohroženější. Bylo tam určité síto. Ne každý se o tom dozvěděl, ne každý tomu ze začátku věřil. Pak se to velmi rychle zaplnilo. První reakce byla úleva, pocit záchrany, ale potom jim začalo docházet, že neví, co bude dál, co bude za týden, za měsíc, jak se politici rozhodnou. To pro ně určitě nebylo příjemné. Ale mnohými výzkumy je zjištěno, že lidé už po pár týdnech bezpečí a pravidelné stravy, což je pro ně nezvyklé, si mohou poprvé oddychnout a přemýšlet, co bude s nimi dál."

Jak se na tuto možnost tvářili majitelé hotelů?

"Samozřejmě ne všichni oslovení s tím souhlasili, ne všichni tomu důvěřovali. Ale pro mnohé to byla záchrana základního provozu a zaměstnanců. Pak se časem ukázalo, že s tím byli všichni spokojeni. Hotely nebyly zničené, měly základní peníze na provoz, partnerem byl magistrát, takže určitá záruka."

Foto: Free-Photos, Pixabay / CC0

Řada lidí bez domova měla poprvé takto dlouhou dobu střechu nad hlavou.

"Původní rozhodnutí bylo měsíc nebo dva v rámci nouzového stavu. Pak se řešilo, co bude dál. Nedávno bylo na zastupitelstvu schváleno, že hotely mohou pokračovat do jara příštího roku právě proto, aby tam byla šance na nějakou dlouhodobost, na nějaké zlepšení zdravotní a sociální situace. Do té doby se pro lidi bude hledat nějaké řešení. Mnozí si začali hledat práci po dvaceti letech na ulici. Měli pár týdnů klidu, aby si rozmysleli, co by chtěli dělat dál. Jedna paní našla docela rychle práci v Brně, byl tam pán na vozíčku, který dostal šanci v magistrátním bezbariérovém bytě a má podporu neziskové organizace Asistence. Nezapomeňme, že většina těch lidí jsou senioři, ani se nečeká, že začnou pracovat, když jim je přes šedesát a mají vážné zdravotní komplikace. Tam jde spíš o důstojné stárnutí."

Magistrát města Brna, foto: Mercy, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

V Brně běží projekt, kdy jsou lidem bez domova za určitých podmínek pronajímány městské byty.

"Praha se tím inspirovala a už více než rok něco podobného nabízí svým občanům. Ne jako jednorázový projekt, změnila se pravidla pro přidělování městských sociálních bytů. Některé městské byty budou vyčleněny pro ty nejohroženější lidi z hotelu, kteří by asi jinak neměli šanci. Magistrát teď čerpá evropské dotace na inovace v oblasti řešení bezdomovectví, zakládá se nadační fond, rozvíjí se sociální realitka, vyjednávání se soukromými majiteli. Víme, že se v Praze v této době uvolnily tisíce bytů, které se pronajímaly cizincům a ti majitelé mohou hledat nějakou dlouhodobou spolupráci třeba s magistrátem, jako to dělají například v Lisabonu. Magistrát vymýšlí celou řadu projektů, aby se každý z těch lidí, který na tom hotelu je, nemusel vrátit na ulici."

Foto: Pavlína Fendeková, archiv ČRo

Jak jste se vy dostal k problematice bezdomovectví?

"Já jsem pět let pracoval v Agentuře pro sociální začleňování. Postupně se ukazovalo, že oblast, která je nejsložitější a nejméně v ČR řešená, je právě bydlení. Zároveň jsme v té době viděli, že v zahraničí proběhla revoluce v řešení 'bydlení především', tak jsem se postupně začal víc věnovat sociálnímu bydlení a ukončování bezdomovectví, protože tam jsem viděl největší potenciál."