Panelákové iluze

1. prosince začal vládní program revitalizace panelových domů, který umožní majitelům domů a jiným zájemcům získat záruky na půjčky. Jak uvádí Zdeněk Vališ, vzhledem k dosavadní nečinnosti politiků tváří v tvář stále hrozivějšímu problému, jde o dobrou zprávu. Komplexní řešení je ale stále v nedohlednu.

Panelová sídliště byla stejně do očí bijícím symbolem socialismu jako všudypřítomné rudé hvězdy. Na rozdíl od hvězd si však na legraci z paneláků a panelákového stylu života často troufli humoristé a občas zazněla dokonce i lehce progresivní kritika v mezích zákona ve státní televizi. Dnes už to není ani pro legraci, ani ke kritice. Zatímco rudé hvězdy zmizely během několika hodin, panelová sídliště pád komunismu přežila a budou strašit nejen ve snu politiky od komunální až po celostátní úroveň ještě možná nějaké to desetiletí. Asi milion rodin bydlících v panelových domech má totiž jen mizivou naději, že se v dohledné době dočká bezpečnějšího a pohodlnějšího bydlení.

Idealistické představy ze začátku devadesátých let, že rychle rostoucí životní úroveň povede k úprku lidí z betonových ghett a ta se přemění v ghetta nejchudších, vzaly rychle za své. Za lepším bydlením odešlo, či spíše mohlo si dovolit odejít, jen mizivé procento panelákových obyvatel. Sídliště, postavená většinou metodou klasického socialistického šlendriánu, přitom rychle chátrají a někde už i začínají ohrožovat životy nájemníků. Majitelé domů, obce, družstva i různé soukromé subjekty disponují finančními prostředky jen pro případy, kdy už dojde ke skutečné havárii. Na běžné opravy, nemluvě o celkové rekonstrukci, peníze nejsou. Jejich přísunu brání zatím nízké státem regulované nájemné.

Je to ovšem ukázkový příklad začarovaného kruhu. Až bude nájemné uvolněno, a k tomu by mělo dojít za dva roky, dá se očekávat, že spousta lidí nebude s to ho zaplatit. Už dnes se mnozí nacházejí ve složité finanční situaci. A týká se to i lidí, kteří jsou jinde ve vyspělých zemích řazeni spíše ke střední vrstvě. Mezitím ale budou panelové domy dál chátrat a náklady na opravy porostou. Vinu na existujícím stavu nesou všechny polistopadové vlády a místní samosprávy, které ani nenapadlo hledat jakékoli koncepční řešení. V uplynulých dnech se tedy konečně alespoň něco začalo dít. Vládou přijatá opatření se příliš neliší od těch, která jsou využívána v zahraničí, především na území bývalé NDR. Jde o poskytnutí dotací na hypotéky a o levné úvěry určené na rekonstrukci panelových domů. Problém je ovšem v tom, že mnozí majitelé domů si nemohou dovolit ani tyto úvěry. Prostě by je nebyli s to splácet. Takže koncepční řešení se opět odkládá. Zřejmě do doby, než se zřítí první panelák.