Panorama I: I pro vitaminy platí, že všeho moc škodí

vitaminy.jpg

Obyvatelé vyspělých zemí se ládují vitaminy v pilulkách. Jak ukazují průzkumy, je to součást životního stylu například skoro poloviny dospělých Američanů. Věří, že si tím upevní zdraví a prodlouží život. Největšími hvězdami pilulkového byznysu jsou tzv. antioxidanty, zejména vitaminy A, E, C a Beta karoten. Tato božstva mají eliminovat vliv zákeřných volných radikálů, které jako lavina poškozují buňky v těle a pomáhají tak vzniku celé řady závažných nemocí. Probouzení ze šálivého antioxidačního mýtu vitaminových pilulek začalo už v devadesátých letech. Nyní to potvrdila i studie dánských vědců zveřejněná v Journal of the American Medical Association. Pozitivní přínos antioxydantů v tabletkách vědci nepotvrdili. Naopak dospěli k závěru, že jejich dlouhodobé a nadměrné používání, kromě vitaminu C, zvyšuje zdravotní rizika. Vliv populárního vitaminu C byl neutrální.

A co na tyto výzkumy říkají čeští odborníci? Pavla Suchánka z Institutu klinické a experimentální medicíny výsledky nepřekvapily.

"Tato studie navazuje na předchozí studii, která sledovala vliv podávání vitaminu E u lidí se srdečními chorobami. Tam se ukázalo, že vliv vitaminu E je nulový, někdy může přecházet až v negativní vliv. Dnes se třeba už také ví, že kuřáci by neměli konzumovat beta karoten, protože se pak u nich zvyšuje riziko některých nádorových onemocnění. Konzumace antioxidačních vitaminů nebo multivitaminů v kapslích může mít negativní vliv, pokud je to nadměrná konzumace, přehání se dávky, a pokud jimi nahrazujeme přirozené zdroje ve stravě."

Pavel Suchánek,  foto: Autor
Místo pilulek doporučuje Pavel Suchánek pestrou přirozenou stravu. Právě taková strava je tím nejlepším antioxidantem.

"Ukazuje se, že pestrá a relativně zdravá strava je nejen bohatá na vitaminy, ale zároveň je v podstatě sama o sobě antioxidační. To znamená, že má mnohem menší produkci volných radikálů v rámci organismu. Když třeba budete konzumovat kvalitní rostlinné oleje, nebudete fritovat, nebudete dělat přepalované výrobky, tak potom do organismu přichází živiny v přirozenější formě, nepoškozené už například zuhelnatěním. Tím pádem organismus nemusí bojovat s volnými radikály, které vznikají v rámci potraviny. Zároveň - pokud se člověk chová rozumně, ke svému zdraví vstřícně - sám si žádné volné radikály zbytečně navíc neprodukuje tím, že nekouří. Naopak má pravidelnou pohybovou aktivitu a konzumuje dostatek ovoce a zeleniny."

Z doporučení jíst zeleninu a ovoce se už skoro stalo lékařské klišé. Čím se ale vlastně přirozené vitaminy, jako antioxidanty, liší od těch syntetických, proč jsou mnohem účinnější? Vždyť chemickým složením je to pořád ta samá organická látka. Přesnou odpověď zatím odborníci neznají. Něco ale přece jen tuší.

"Rostlinná barviva a rostlinné polyfenoly, i když jsou ve velmi nízké koncentraci, mohou mít zásadní vliv na působení vitaminů a na jejich vstřebatelnost. Došlo to dnes už tak daleko, že se zakládají speciální vědecké ústavy, které se zabývají pouze vlivem rostlinných barviv a jiných rostlinných účinných látek, jejichž vlastnosti dnes teprve poznáváme. Dnes vlastně zjišťujeme, co všechno v rostlinách funguje, jak to funguje, a tím pádem se třeba i pohled na vitaminy a jejich působení výrazně mění."

Některé syntetické vitaminy ale Pavel Suchánek bere na milost. Například v době chřipkových epidemií je pilulkový vitamin C docela vhodným doplňkem přírodního vitaminu. Pokud jde o nebezpečné volné radikály, ony chemické sloučeniny s nepárovými elektrony, těm se samozřejmě nelze zcela vyhnout. Živnou půdou pro ně je kyslík, takže se tvoří třeba už jenom tím, že dýcháme. Vlastním stylem života ale může člověk v podstatě regulovat jejich množství v těle. Nemusí jich tedy být víc, než je zdrávo.