Panorama II: Čím pomalejší srdeční tep, tím delší život

mereni_tepu.jpg

S novými poznatky přišla nejnovější lékařská studie, známá pod názvem Beautiful, která zkoumala 11 tisíc pacientů z 33 zemí včetně Česka. Studie poprvé jednoznačně prokázala, že zpomalení srdečního tepu snižuje riziko infarktu. Sledování srdeční frekvence, běžně nazývané tlukot srdce, bylo dosud spíše opomíjeno ve srovnání s tím, jak lékaři kontrolují krevní tlak či hladinu cholesterolu.

Vztah mezi srdeční frekvencí a prognózou onemocnění s ischemickou chorobou srdeční byl dosud podle profesora Jaromíra Hradce ze III. Interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice pouze tušený. Jak řekl profesor Hradec Radiu Praha, tento vztah byl nyní potvrzen.

Jaromír Hradec,  foto: autor
„Ano, čím vyšší klidovou srdeční frekvenci nemocný s ischemickou chorobou srdeční, popřípadě nemocný po infarktu má, tím větší je pro něj riziko, že dostane nějakou srdeční cévní příhodu nebo že bude muset být operován pro ischemickou chorobu srdeční.“

Cílem studie bylo zároveň ověření hypotézy, že snížení srdeční frekvence (a nic jiného), které vyvolává nový lék s účinnou látkou ivabradin, zlepší prognózu nemocných s ischemickou chorobou srdeční.

„Ukázalo se, že u všech pacientů to nedokáže, že to dokáže jenom u té skupiny pacientů, kteří mají klidovou srdeční frekvenci vyšší než 70 tepů za minutu. U těch, kteří mají nižší, to prognózu neovlivní.“

V Česku trpí ischemickou chorobou srdeční asi milión lidí. A skoro polovina má tep vyšší než 70 za minutu. Optimální klidový srdeční tep je přitom 60 až 70. Profesor Petr Widimský z kardiocentra Fakultní nemocnice Královské Vinohrady preferuje ještě nižší srdeční frekvenci. Vztah mezi úmrtností a srdečním tepem je podle něj neoddiskutovatelný.

Petr Widimský,  foto: autor
„Takových důkazů je celá řada. Čím menší srdeční frekvence, až někam k 50, tím nižší mortalita. Čím vyšší frekvence, tím vyšší mortalita. To je bez diskuse prokázáno.“

Každému během dne tep stoupne. Může to být vyvoláno třeba stresem, fyzickou zátěží, kouřením či alkoholem. Proto by se tep měl měřit v klidu, nejlépe ráno po probuzení. Zajímavé přitom je, že výkonní sportovci mívají nižší klidovou srdeční frekvenci. Profesor Widimský Radiu Praha vysvětluje, že jak krevní tlak, tak srdeční frekvence ovlivňuje tzv. sympaticus, nervový systém v těle, který zrychluje srdeční činnost a zvyšuje tlak. Vývojově jde o nervový systém, který jedněm tvorům pomáhá zaútočit, jiným zase utéci, čili systém pro stresové situace. Výhodou sportu je, že posiluje roli tzv. parasympaticu, což je vlastně opačný nervový systém, působící jako protiváha zmíněného sympaticu. Snižuje krevní tlak a srdeční frekvenci.

„Vytrvalostní sporty, jako je běhání, plavání, cyklistika, běh na lyžích a podobně vedou k tomu, že v těle se zvětšuje role toho parasympatiku. A tím pádem se zpomaluje srdeční frekvence.“

Oba čeští kardiologové vyzdvihují český přínos pro mezinárodní studii Beautiful. Podílelo se na ní asi 23 českých center a z Česka také pocházel v přepočtu na počet obyvatel největší počet sledovaných pacientů.