Panorama: Vrabčí záhada stále čeká na objasnění

Byli ještě před nějakými dvaceti lety všudypřítomní. A náhle se ze zcela všedního živočicha stali vzácností, raritou. Ano, řeč je o vrabci domácím. Jeho nenadále zmizení ve velkých městech možná museli zaznamenat i jinak zcela nevšímaví lidé. Nad vrabčí záhadou si samozřejmě lámou hlavu i vědci. Podle profesora Karla Šťastného z České zemědělské univerzity je to celoevropský problém.

Karel Šťastý, foto: Autor

"Netýká se to pouze naší republiky, týká se prakticky všech evropských zemí, kde všude vrabci rapidně ubyli. Pamatuji jako dítě, že kolem každého stánku s párky skákala hejna vrabců. Dne se s nim vůbec nesetkáte. V Anglii dokonce vyhlásili milionovou odměnu tomu, kdo zjistí skutečnou příčinu ubývání vrabců. Dosud odměna nebyla vyplacena."

V roce 2003 dokonce ornitologové vyhlásili vrabce domácího ptákem roku, aby na jeho klesající počet upozornili.

"Uvádí se celá řada příčin, od kontaminované potravy po ztrátu hnízdních možností, vykácení nejrůznějších keřů, stromů v parcích, ubývání hmyzu, protože oni při hnízdění krmí mláďata výhradně hmyzem.

Je to ale zřejmě soubor příčin, které se kumulují. Nejsme skutečně schopni stanovit tu pravou."

Vy říkáte, že jednou z možných příčin by mohl být úbytek hmyzu. Na druhou stranu třeba taková sýkorka je přece hmyzožravec a její stavy vůbec neklesají.

"Záleží na tom, jakým způsobem ptáci hmyz sbírají. Vrabec je v podstatě zrnožravec, čili on je schopen sbírat hmyz pouze z povrchu listů, kmenů, větví. Sýkora ho dovede zcela záměrně vyhledávat i v nejrůznějších škvírách, má zcela jinak uzpůsobený zobák. Snáze tedy získá svou hlavní potravu."

Zajímavé ale je, že mizí vrabec domácí, ale ne vrabec polní.

"Není to tak jednoznačné. Dá se říci, že místy ubývá i vrabec polní. Normálnímu pozorovateli se ale může zdát, že přibývá. On ale přibývá na okraji měst. V zemědělské krajině ovšem zcela jednoznačně ubývá. To je druh, který obýval takové aleje starých stromů uprostřed polí, podél silnic. Tyto aleje z velké části zmizely. On ztratil hnízdní možnosti, protože je to dutinový hnízdič. Tyto možnosti získal spíše na okraji měst. Je to tedy spíše takový vizuální dojem, že tento druh jako přibýval."

V Praze na Jižní městě si prý vrabci rozdělili teritoria. Mezi rodinnými domky se vyskytuje vrabec domácí, zatímco mezi paneláky se nachází pouze vrabec polní. Dokážete to vysvětlit?

"Něco na tom je. V tomto případě záleží spíše na hnízdních možnostech. Vrabec polní se na panelákové sídliště nastěhoval podle mě proto, že na okraji města je skutečně podstatně více doupných stromů, než je tomu dnes ve volné krajině. A on zahnízdí spíše právě ve stromových než někde na budovách. To zůstává pořád tomu vrabci domácímu."

Mohou se ty dva druhy křížit?

"Ano, mohou se křížit, ovšem křížení je nesmírně vzácné. Je ale známo pár kříženců mezi vrabcem domácím a vrabcem polním."

Je tedy možnost, že by nám tady časem mohl vzniknout úplně nový druh vrabce?

"Ne, to ne. Já si myslím, že to nedojde tak daleko, aby vznikl nový druh."

Těch záhad kolem vrabce domácího je ale víc. Proč například rapidně mizí v Evropě, zatímco ve Spojených státech nebo v Asii nic takového prý vědci nezaznamenali? Je zde tudíž prostor pro nejrůznější spekulace. Vztahy velkoměsta s ptáky, to je vůbec zajímavý fenomén. Jak říká profesor Karel Šťastný, jsou naopak ptačí druhy, které města v posledních letech dobývají. Třeba taková straka.

"To je záležitost zhruba posledních třiceti let. Sojka je záležitost posledních dvaceti let. Holub hřivnáč patnáct dvacet let. Jsou to tedy druhy, které začínají žít tzv. synantropním způsobem života, čili s člověkem. Viz. třeba čápi a hnízdění na komínech, což trvá už hodně dlouho. Je až překvapující sledovat tyto nové druhy přistupující k životu do měst. V Praze je například obrovská populace krahujce, což je dravec. Praha je jediné evropské město, které má obrovskou silnou populaci krahujce. Ta čítá 90 - 100 párů. A to je naprosto něco nevídaného."

Foto vrabce domácího: Mgr.Alena Pazderová (Czech Society for Ornithology)