Plicní odborníci žádají kontroly cizinců z rizikových zemí

V pardubickém a kutnohorském závodě společnosti Foxconn přibyli tento týden další lidé s tuberkulózou. První onemocnění se objevilo už v květnu u mongolských pracovníků. Foxconn už také zpřísnila vstupní zdravotní prohlídky u cizinců. Odborníci na plicní nemoci už dlouho volají po tom, aby se kontroloval případný výskyt tuberkulózy u cizinců z tzv. rizikových zemí. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Jiří Homolka, foto: autor
Výskyt tuberkulózy v Česku rok od roku klesá a patří k nejnižším v Evropské unii. Loni zjistili lékaři toto onemocnění u 871 lidí. Skoro 18 procent z nich ale pocházelo z ciziny. Plicní odborníci jsou přesvědčeni, že zvyšující se počet migrantů může být do budoucna pro českou populaci rizikem. Radiu Praha to potvrdil přednosta Kliniky TBC a respiračních onemocnění Všeobecné fakultní nemocnice profesor Jiří Homolka.

„Máme doloženo, že každoročně počty případů tuberkulózy, které zjišťujeme u cizincích státních příslušníků, narůstají. Myslíme si, že je na místě naše obyvatelstvo chránit proti importu tuberkulózy ze zemí, kde se hodně vyskytuje.“

Jiří Homolka, foto: autor
Česká pneumologická a ftizeologická společnost už v roce 2004 navrhla ministerstvu zdravotnictví opatření, kterými by se import tuberkulózy měl omezit. K příslušné změně cizineckého zákona ale zatím nedošlo. A co navrhují plicní odborníci?

„Požadujeme, aby každý cizinec, který sem přijíždí ze země s vysokým výskytem tuberkulózy, byl vyšetřen na letišti nebo na nádraží. Aby se mu udělal snímek hrudníku a podíval se na něj lékař. V případě, že by měl tuberkulózu, vrátil by s zpátky do země, ze které přichází, s výjimkou uprchlíků z politických důvodů. Ty bychom tady měli léčit na naše náklady.“

Podle ministerstva zdravotnictví je ale výskyt tuberkulózy v Česku velmi nízký a prý neexistují data, která by prokazovala, že nemocnost cizinců ovlivňuje epidemiologickou situaci v zemi. Pražská hygienička Zdeňka Jágrová říká, že celý problém je velmi složitý.

„Z odborného hlediska by rozhodně bylo vhodné takovou kontrolu provádět. Naráží to ale na ekonomické možnosti a na ochranu lidských práv.“

S názorem, že by se kontroly cizinců z rizikových zemí mohly dostat do rozporu s ochranou lidských práv se profesor Jiří Homolka neztotožňuje. Nejde o nějaký xenofóbní projev.

„Xenofóbii můžet udělat z ledasčeho. Cizinec, který sem přichází z ekonomických důvodů, musí počítat s tím, že pokud chce tady pracovat, tak by měl být zdravý.“

Které země patří podle plicních odborníků k nejrizikovějším?

„Obecně nejvíce tuberkulózy je v subsaharské Africe a v zemích jihovýchodní Asie. Třeba Vietnam je riziková země.“

O zdravotních rizicích se nedávno hodně diskutovalo v parlamentu, když se projednával vládní návrh na zavedení pracovních tzv. zelených karet pro cizince, přičemž by šlo převážně o méně kvalifikované lidi právě z některých rizikových zemí. S postojem plicních odborníků se plně ztotožňuje poslanec David Rath.

David Rath, foto: autor
„Naprosto s nimi souhlasím. Já jsem totéž říkal při projednávání návrhu zelených karet, kde není jakékoliv zdravotní riziko testováno před tím, než sem mají přijít desetitisíce, možná statisíce lidí ze zdravotně velmi rizikových oblastí.“

Ani David Rath si nemyslí, že by zdravotní kontroly měly být projevem nějaké nesnášenlivosti.

„To není nesnášenlivost. To je pouze snaha ochránit české občany, ale i jiné spolupracovníky z jiných zemí před nákazou takto závažných onemocnění. Je to skutečně velmi nebezpečné a velmi rizikové.“

Ministerstvo zdravotnictví argumentuje mimo jiné tím, že není jasné, kdo by hradil náklady kontrol. Profesor Jiří Homolka připomíná, že léčba tuberkulózy přijde na desetitisíce až miliony korun, zatímco snímek hrudníku stojí od 100 do 150 korun.