Plzeňské podzemí nabízí unikátní pohled na historii města

r_2100x1400_radio_praha.png

Plzeňské podzemí leží pod historickým jádrem města. Je to složitý systém chodeb, sklepů a stovek studní. Tento labyrint se délkou svých chodeb řadí k největším historickým podzemním systémům ve střední Evropě.

Chodby určené turistům jsou bezpečné a dobře osvětlené. Kdybych však překonala zámky a zašla do temných prostor, možná bych bloudila ještě dnes, protože tu nefunguje mobil ani gps. Vstup do plzeňského podzemí je z Pivovarského muzea. V nejvyšším patře podzemí leží kvádry ledu, které se na první pohled zdají být pravé, uvedl při vstupu do podzemí průvodce Jáchym Klimko.

"Led je tady proto, že se nacházíme v lednici, což byla místnost, kde se právě takovéto kvádry ledu uchovávaly. V Plzni se dobývaly z Boleveckého rybníka, led se tu vyskládal až po strop a musel tu vydržet celý rok, protože jiný zdroj chladu tu nebyl."

Kolik tu bývalo stupňů?

"To vám nepovím, ale každopádně ten led si tu vytvořil místní mikroklima a tím, že byl odizolován od okolních stěn slámou, tak chladil sám sebe a vydržel tu minimálně celý rok, někdy i roky dva."

Na zdi je i mapa podzemí, jak je velké?

"Říká se, že prozkoumané části mají víc jak 19 kilometrů. Ten náš okruh má zhruba 800 metrů."

Konec prohlídky je pod vodárenskou věží, kolem které každý Plzeňan jezdí tramvají, ale málokdo ví, co se pod ní skrývá. Ale my jsme teprve na začátku a nasazujeme si helmy.

"Helmy jsou nezbytné, protože prostory jsou velice malé a opravdu tam je třeba se chránit. Teď jsme se dostali do trošku původního sklepa. Je tu hlavně pískovec a stropy jsou vyztužené cihlami. Podlaha je hodně zajímavá. Jsou tu říční kameny, kterými se dláždily nejenom chodby v podzemí, ale i ulice ve městě. V první části podzemí vidíme expozici, kde je stůl, židle a jsou tady figuríny, které se perou. Je to proto, že v podzemí vznikaly takové podzemní hospody, kde se scházeli přátelé a ochutnávali pivo, které se nad námi v tom právovárečném domě uvařilo."

V podzemí byly i řemeslné dílny. Chodby sloužily i jako zkratky mezi domy v případě nepříznivého počasí nebo jako úkryt. Některé vedly i za hranice města, které tak šlo zásobovat.

"V celém podzemí je celá řada studní, jímek a zdrojů vody. Pískovec je fantastická filtrace, takže voda, jak sami uvidíme, má výbornou kvalitu nebo minimálně na pohled je průzračná. Studnu měl každý dům, některý dokonce víc. Nejvíce jich bylo nalezeno šest v jednom domě. A studna, u které stojíme, je otevřená, takže sem proudí čerstvý vzduch, což byl jeden ze způsobů odvětrávání celého systému. Je tu i plzeňské vodovodní potrubí. Jsou to klády, které byly vyrobeny z jedlového nebo borovicového dřeva. Klády se vrtaly nebozezem a práce toho mistra spočívala v tom, že musel zachovat rovinu a celou kládu navrtat rovně, aby na druhé straně vyjel opět uprostřed."

Expozice v plzeňském podzemí upozorňuje i na různé historické události. Jsou tu například dělové koule, které připomínají obléhání města husity. Plzeň však zůstala katolická a to odráží i městský znak, který najdete v podzemí. Je na něm anděl a dva zlaté klíče. A pak zcela netradiční zvířata - chrtice a velbloud.

"Bílá chrtice v červeném poli, to je symbol oddanosti. Potom je tam velbloud žlutý v zeleném poli. To je znak udatnosti, protože právě velblouda Plzeňané ukradli husitům při obléhání a následně skončil jako diplomatický dar městu Norimberk."

Plzeňské podzemí nabízí řadu řemeslných pozůstatků, například cínové nádobí nebo kachle. Ty se zde vyráběly ve 14. století. Už tehdy byla kachlová kamna skoro ve všech domácnostech, čímž se výrazně snížilo riziko požáru. Vyvážely se do celých Čech. Kamna z Plzně měl například Rudolf II. nebo pražský arcibiskup. I na nich se objevoval motiv plzeňského znaku. Historii města připomíná i lis na knihy. Že by se snad tiskly tady v podzemí? Jak uvedl na pravou míru Jáchym Klimko, lis je tu pouze připomínkou této slavné etapy.

"Je to lis na knihy a ten lis nám má připomenout, že v Plzni byla vytištěna první česky psaná kniha na našem území. Johann Gutenberg postavil v Plzni tiskárnu, která až do 15. století byla jedinou tiskárnou na našem území. První kniha, která se zde vytiskla, byla Kronika trojanská. Byl to příběh o dobytí Troje. Dnes bychom řekli, že to byl až takový bestseller."

Mimochodem, několik unikátů se dochovalo dodnes. Zajímavá je i Klíčová chodba - její tvar totiž připomíná klíč. Sloužila k odvádění vody pryč z podzemí. Kanálky tu dodnes plní důležitou funkci. Bez nich by se patro mohlo zatopit. Ale už jsme na konci prohlídky, pod vodárenskou věží. A tady je krásné vodní kolo.

"Má celkem 6 tun a něco přes 6 a půl metru v průměru. Přítokovou štolou sem přitekl proud vody, který tekl z vodního příkopu, roztočil kolo. To předávalo energii pumpám, čerpaly říční vodu až do šestého patra věže, kde je taková nádoba na vodu a z ní potom samospádem proudila potrubím do plzeňských kašen na náměstí."

Vodní kolo je plně funkční. Je to sice replika, ale stará více než sto let.

Foto:www.plzenskepodzemi.cz

10
49.747484800000
13.377603600000
default
49.747484800000
13.377603600000