Pochybení může přivodit bídu

Známé rčení, že se dá současně s vodou vylít z vaničky i dítě, bylo opět potvrzeno. Postarali se o to poslanci, když loni novelizovali zákon o pomoci v hmotné nouzi. V roli dítěte se tentokrát, zřejmě nechtěně, ocitli lidé zdravotně postižení. Dokonce v takové míře, že jim podle názoru veřejného ochránce práv hrozila bída.

Zákon o pomoci v hmotné nouzi byl novelizován k 1. lednu 2009. Přijat byl s cílem omezit dlouhodobou závislost lidí na sociálních dávkách a zajistit, že dávky budou vypláceny jen těm, kteří se snaží najít si práci. Byl projevem nulové tolerance k občanům parazitujícím na sociálním systému státu. Loňská novela ale podle ombudsmana Otakara Motejla silně postihla invalidy, kteří se ocitli téměř bez peněz. Přišli o podstatnou část dávek. Tvrdě dopadla hlavně na postižené ve třetím stupni invalidity, tedy lidi s nejtěžším zdravotním postižením, říká Jan Hutař z Národní rady osob se zdravotním postižením:

Foto: Evropská komise

"Ten zákon stanoví naprosto striktně, že tito lidé mohou dělat, co chtějí, ale jejich částka živobytí, to znamená částka, do jaké jim bude pomáháno, je rovná existenčnímu minimu, to je 2020 korun měsíčně. Nemají možnost získat peníze, když potřebují dietu, a tak částka na dietu představuje více jak 2600 korun. Nemají právo na pomoc, když nemají žádný majetek, který by mohli využít, nemají právo na zvýšení, když nemají žádné pohledávky, ani když majetek nebo pohledávky využívají. Prostě je tam naprosto striktně řečeno, že tito lidé nemají nárok na žádnou částku nad existenční minimum. Kdyby byli uznáni méně invalidní, tak potom národ na tato všechna zvýšení mají, což je paradox."

Slova Jana Hutaře potvrdil i Jiří Hrubý z kanceláře Veřejného ochránce práv:

"Osoba invalidní ve stupni 3, čili dříve osoba plně invalidní bez nároku na invalidní důchod, má dávku pouze ve výši existenčního minima, tedy 2020 korun. Problémem je, že tyto osoby nemají nárok ani na zvýšení na dietní stravování, které potřebují z hlediska svého zdravotního stavu, a ještě vlastně o tu zvýšenou dávku, asi o tisíc korun, jako osoba zdravá."

Jak zdůraznil předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása, tito lidé vlastně nemají východisko:

"On je nikdo nezaměstná, on jim nikdo nedá práci v kanceláři, to jsou různé úklidy a tak dále. Takže tito lidé vlastně, ačkoliv by chtěli pracovat, nemohou a jsou za to ještě biti."

Ombudsman Otakar Motejl upozornil, že pokud je člověk plně invalidní, ale z důvodu svého špatného zdravotního stavu nepracoval a nehradil po určenou dobu sociální pojištění, nemá od 1. ledna 2010 nárok na invalidní důchod. Dávka pomoci v hmotné nouzi, ze které dosud žil, je mu snížena na existenční minimum. Otakar Motejl proto žádá, aby poslanci svou chybu urychleně napravili:

"Ten zákon šáhnul vedle, ať už je to otázka odborné přípravy, lajdáctví, pozměňovacích návrhů. Všichni vědí, že se tam stala chyba, která postavila určitou skupinu invalidních lidí do velice nepříznivé situace. Postavila je do jisté míry na stejnou úroveň, jako tu kategorii lidí, kteří se přiživují na našem sociálním systému, ačkoliv oni objektivně jsou indisponováni hrubým způsobem."

Také se ptáte, jak vůbec mohl takový zákon Poslaneckou sněmovnou projít? Poslanec za KSČM Miroslav Vopálka na dotaz České televize, proč na chybu neupozornili předkladatele novely zákona, tedy ministerstvo práce a sociálních věcí, odpověděl:

"Nemuseli jsme je upozorňovat, protože ministerstvo (práce a sociálních věcí) mělo připomínku Národní rady. Pro nás tedy tento problém nastal, až když se k tomu přidali občané, jak bývá zvykem, a média, a teprve tehdy se něco pohnulo."

Slova poslance Vopálky o tom, že se o nápravu pokoušela Národní rada osob se zdravotním postižením, potvrdil její předseda Václav Krása:

"My jsme připravili novelu zákona o hmotné nouzi, poslali jsme ji poslancům, aby ji 'přilepili' k zákonu o pracovní neschopnosti, který je teď projednáván, to je ta populární mateřská. Zdá se, že tento zákon by mohl projít Poslaneckou sněmovnou. Požádali jsme poslance, aby to dali jako přílepek. Já vím, že s přílepky jsou trochu problémy, ale je to jediná rychlá cesta, jak dojít k nápravě."

To se však nepovedlo. Jan Hutař z Národní rady osob se zdravotním postižením vysvětlil, proč:

"Ústavní soud zakázal tzv. přílepky, to znamená, když se něco v zákoně dělá a k tomu se dá jiná změna. Takže bylo potřeba to udělat speciálním zákonem. My jsme ten návrh vypracovali, předložili jsme ho poslancům hned počátkem ledna se žádostí, aby byl projednán v prvním čtení. Bohužel se tak dosud nestalo."

Alena Páralová

Zákonodárci už však připravili novelu zákona, který má postiženým dávky navýšit, řekla místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Alena Páralová:

"Teď běží lhůta vládě na to, aby vyjádřila s touto novelou souhlas nebo nesouhlas. Pan ministr Šimerka slíbil, že vládě předloží návrh souhlasného stanoviska v co nejbližším termínu. Novela může být v prvním čtení projednána již 8. března na řádné schůzi, nebo může být kvůli tomu svolána 50 poslanci mimořádná schůze."

Ombudsman Otakar Motejl doufá, že zákonodárci zapomenou v souvislosti s tímto problémem na politické střety a budou jej bezodkladně řešit.