Podle prezidentů ČR a Německa vztahy mezi oběma zeměmi jsou na dobré úrovni

Václav Havel a Johannes Rau, Foto: ČTK

Vztahy mezi Českou republikou a Německem by se neměly odvíjet od předvolebních výroků některých politiků. Při úterní schůzce na Pražském hradě se na tom shodli český prezident Václav Havel a jeho německý protějšek Johannes Rau, který přijel na jednodenní návštěvu Prahy. Obě hlavy států hovořili především o napjatých vztazích v souvislosti s diskusí o odsunu a Benešových dekretech. Více už se dozvíte z příspěvku, který připravila Eva Petržílková.

Václav Havel a Johannes Rau,  Foto: ČTK
"15.března roku 1990 nás navštívil Richard von Weitzecker. Měl zde ve Vladislavském sále velký projev. Mě se zdá, že to byl takový symbolický začátek nových a opravdu dobrých vztahů," řekl po schůzce český prezident.

Stav mezistátních vztahů neměří Václav Havel ani Johannes Rau diskusí o Benešových dekretech. Proto také považují současnou úroveň styků za velmi dobrou a věří ve zklidnění vzájemných vztahů, které v posledních měsících ochladly právě kvůli zmíněným dekretům a poválečném odsunu sudetských Němců.

"V poslední době se objevily některé silácké výroky na obou stranách dotýkající se určitých kapitol naší minulosti. My bychom tím neměli nechat mást..."

Jak český prezident dodal, podle přestřelek, které jsou často ovlivněny předvolební atmosférou, by neměli lidé hodnotit vztahy mezi Čechy a Němci. Jedním z důvodů zhoršení vztahů bylo i vyjádření premiéra Miloše Zemana, který v tisku přirovnal sudetské Němce k vlastizrádcům a Hitlerově páté koloně. Proti jeho výrokům protestovali zástupci sudetských Němců i šéf CSU Edmund Stoiber, německý spolkový kancléř Gerhard Schröder odvolal svou březnovou návštěvu Prahy. Také německý prezident má z posledních výroků politiků tísnivý pocit...

Václav Havel a Johannes Rau na výstavě Samizdat,  Foto: ČTK
"Je nebezpečí, že bychom se, alespoň co se týče tónu, dostali do situace, kterou jsme pokládali za překonanou. V posledních měsících se podle mě příliš hovořilo o právních otázkách, ale málo o konkrétním utrpení lidí."

Johannes Rau tak zřejmě narážel i na usnesení Poslanecké sněmovny, které v souvislosti s diskusí o Benešových dekretech hovořilo o nezpochybnitelnosti českého právního řádu a rovněž o snahách přehodnotit výsledky druhé světové války. Německý prezident zároveň připustil, že Češi a Němci mají v pohledu na minulost stále rozdílné pozice. Ani Václav Havel, který premiéra Zemana za jeho výroky na adresu sudetských Němců již dříve kritizoval, si nemyslí, že by se oba národy neměli věnovat minulosti.

"Oč běží je, aby šlo opravdu o věcnou analýzu a o věcné, racionální vyvozování důsledků z té analýzy. Češi mají oproti Němcům nevýhodu v tom, že po desetiletí komunismu se o mnoha věcech nemohlo svobodně mluvit. Máme tedy určité zpoždění."

Právě proto by podle prezidenta neměli politici, novináři a historikové podléhat stereotypům a snažit se podbízet převládajícím názorům. "Aby se z vlastního historického počínání nedělala nedotknutelná svátost," zdůraznil závěrem Václav Havel.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio