Podoba nové Sněmovny stále není jasná, spory se vedou i o klub zelených

Kateřina Jacques, foto: ČTK

I po úterním jednání zástupců parlamentních stran zůstává podoba nové Sněmovny nejasná. Zatím není zřejmé, kdo bude v čele dolní komory parlamentu, kolik bude mít místopředsedů, ani jak budou vypadat jednotlivé výbory. Sporným bodem je i otázka ustavení poslaneckého klubu Strany zelených, která má pouze šest poslanců. Politici se shodli jen na tom, že se ustavující schůze sejde 27. června - to už ale bylo předběžně dojednáno dříve. Více už Martina Lustigová.

Politici budou o vedení Sněmovny jednat ještě v pondělí. Hledání kompromisu ale komplikuje fakt, že zatím není definitivně rozhodnuto o tom, kdo nakonec vytvoří vládu a kdo zůstane v opozici. Rozdělení míst ve Sněmovně s tím totiž souvisí. Pokračuje politolog Jiří Pehe: "Politici se snaží řešit rovnici o několika neznámých najednou a to je také důvodem toho, že se nedaří najít předsedu Poslanecké sněmovny. Navíc k tomu samozřejmě přistupuje další problém - účast Komunistické strany Čech a Moravy v parlamentu, kde pravicové strany mají určité obavy o to, zda mají komunisté vůbec být v předsednictvu Poslanecké sněmovny. Takže se vyjednává i o tuto věc." A politolog Petr Just ještě dodává: "Samozřejmě pokud není většina pro vládu, tak i ta většina pro vedení Sněmovny je otevřená a může se stát předmětem určitých obchodů. Takže čím déle budou trvat jednání o vládě, tím déle budou přirozeně trvat i jednání o dalších funkcích."

Kateřina Jacques,  foto: ČTK
Dohody politici zatím nedosáhli ani v tom, jestli umožní Straně zelených, která má ve Sněmovně šest zástupců, ustavit poslanecký klub. Ten totiž podle platných pravidel musí mít deset členů. Zástupkyně zelených Kateřina Jacques novinářům řekla, že ČSSD a komunisté nejsou ochotni garantovat nutnou změnu jednacího řádu: "KDU-ČSL i ODS projevily politickou vůli podpořit nás v úsilí o změnu jednacího řádu a sestavení vlastního klubu a pouze u ČSSD a komunistické strany se tato otázka teď jeví jako otevřená." Sociální demokraté a komunisté nejsou vysloveně proti změně jednacího řádu. Místopředseda poslanecké frakce ČSSD Miloslav Vlček zdůvodnil váhavý postoj své strany tím, že se k potřebné změně zatím poslanecký klub ČSSD nevyjádřil. Na to odkazuje i předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik: "Strana zelených musí pochopit, že to není jako houska na krámě, že je to skutečně věc změny zákona. My teď nemůžeme garantovat, že všichni poslanci budou hlasovat pro změnu toho zákona. Já jsem řekl, že osobně proti tomu vůbec nic nemám a že se budu snažit, aby se ta věc také pohnula. Ale je to politické jednání, které je na jiném patře, než tady na té technické schůzce." Možné východisko naznačil místopředseda ODS Ivan Langer: "Prozradím sladké tajemství, že pokud kolegové z ČSSD neumožní vznik toho poslaneckého klubu, tak už vyhlašuji soutěž na čtyři dobrovolníky z poslaneckého klubu ODS, kteří doplní šestici poslanců Strany zelených."

Ivan Langer,  foto: ČTK
Je "půjčení" politiků z ODS čistým řešením? Co soudí Jiří Pehe? "To, co nabízí Ivan Langer, samozřejmě není úplně čistým řešením. Je to snaha obejít klauzuli v jednacím řádu, že by poslanecký klub měl mít nejméně deset členů. Ale na druhou stranu je to samozřejmě vstřícné gesto vůči Straně zelených, které by tuto stranu ještě více vtáhlo do koalice, o které se v současnosti snaží vyjednávat Mirek Topolánek, tedy koalice ODS, zelených a lidovců. Jinak samozřejmě z hlediska, řekněme, institucionálního, to čisté řešení není." Ani politolog Petr Just to nepovažuje za úplně čisté řešení, ale upozorňuje, že takový postup není nestandardní: "Už jsme byli svědky podobné situace, když Unie svobody měla po minulých volbách devět poslanců zvolených ze společné kandidátky Koalice (s KDU-ČSL). A KDU-ČSL jim vlastně poskytla Svatopluka Karáska, který původně kandidoval za ně, aby mohl naplnit tu požadovanou kvótu deseti poslanců, aby Unie svobody mohla založit svůj poslanecký klub."