Podporoval komunistický režim terorismus?

V souvislosti s ndávným teroristickýcm útokem na Spojené Státy se v České republice stále častěji diskutuje otázka, nakolik někdejší komunistický režim v uplynulých padesáti letech podporoval terorismus a nakolik se lidé v tehdejším Československu vycvičení a vyzbrojení mohou dnes stát hrozbou pro světovou demokracii. Na toto téma je i následující příspěvek Jaromíra Marka.

O tom, že někdejší komunistický režim podporoval to, čemu bychom dnes bez rozpaků řekli mezinárodní terorismus není sporu. V rámci takzvané pomoci národně osvobozeneckým hnutím po celém světě školil a cvičil profesionbální zabijáky z Afriky, zemí jihovýchdní Asie nebo Blízkého východu. Více náměstek Úřadu vyšetřování a dokumentace zločinů komunismu Pavel Bret.

"Byl ideově podporován každý režim, který formálně pokračoval v boji proti imperialismu, kolonialismu, neokolonialismu, sionismu a rasismu. Vždy to bylo v rovině dvoustranných smluv v rámci podpory lidově demokratického a osvobozeneckého hnutí. Od 50.let až do 90.let byly uzavírány různé dvoustarnanné smlouvy mezi Českoslovesnkou socialistickou republikou a Afghánistánem, Alžírskem, Jemenem, Lybií, Súdánem a dalšími zeměmi o přátelství a spolupráci. Podpopra byla různá, od ideologické až po materiální v boji proti tzv.imperialismu. To zahrnovalo nejen účast poradců, ale i vývoz zbraní, cvičení v boji pro tzv.partyzánské války. Ta podpora spočívala i ve výcviku na území Československa kde se cvičili v zacházení se zbraněmi, které byly potom dodávány, v taktice boje a podobně. Zdařile vychovali teroristy a už sám způsob boje teroristický charakter měl."

V roce 1963 se například v bývalém Českosalovensku školila skupina mužů z Afrického národního kongresu, který tehdy bojoval v Jihoafrické republice proti apartheidu. Cílem jejich přípravy bylo vedení partyzánských oddílů v týlu nepřítele. Zdaleka nejvíc ferkventantů speciálních kurzů, více než čtyři stovky pocházelo z právě z Afghánistánu a v československu byli školeni v 80. létech. Štrougalův kabinet tehdy na jejich výcvik vyčlenil 24 milionů korun jako pomoc afghánskému lidu v boji proti imperialismu. Více Pavel Bret.

"Spolupráce spočívala i ve výcviku v boji proti imperialismu. Lidé se zde učili zacházení se zbraněmi, které byly později předmětem dodávek i v taktice boje."

V rozvrhu hodin jednoho z kurzů jsou skutečně zajímavé předměty, dominuje politická příprava a hden za ní následuje kurz munice, výbušnin a pyrotechniky, průzkumná činnost, nauka o zbraních a vševojsková taktika nebo střelecká příprava. Zajímavá je i charakteristika jednotlivých předmětů: například předmět průzkumná činnost byl zaměřen mimo jiné na únos vojenských, policejních a jiných funkcioánářů nepřítele, zásady a způsob fyzické likvidace zrádců, kolaborantů s kolonizátory, zničení a znepoužitelnění zásob potravin, vody, přerušení spojení a podobně. Jednalo se však vždy o podporu toho, čemu dnes říkáme terorismus? To je otázka pro Pavla Breta z Úřadu vyšetřování a dokumentace zločinů komunismu.

"Problém je v tom, že toto období je souběžně obdobím "studené války" a pamětníci a pozdější generace tyto aktivity vnímají různě. Z jednoho úhlu pohledu se tomu říkalo národněosvobozenecké hnutí za svobodu a z druhého pohledu šlo o terorismus. Tento spor přetrvává, ale každopádně charakterem aktivit se tehdy i dnes říká terorismus. Ať už v podobě únosů letadel, formou útoků na život a svobodu lidí, únosů, braní rukojmí, zasílání bombových dopisů atd."

Nejspíš nejvýznamnějším, ovšem nejspíš nechtěným, československým příspěvkem světovému terorismus byl vynález nechvalně známé plastické trhaviny Semtex. Dnes se odhaduje, že asi 1000 tun této původně průmyslově trhaviny se dostalo do nepovolaných rukou. Pokračuje Pavel Bret.

"Semtex byl vyvážen od samotného počátku co se vyráběl a vývoz směřoval do rozvojových zemí a zemí, které vedly národně osvobozenecký boj. Někdy se dostával na místo určení oklikou, přes třetí země, které nebyly s mezinárodním terorismem spojeny."

Největším odběratelem Semtexu byl Severní Vietnam, kde skončilo 1400 tun trhaviny, do Lybie prodal podnik zahraničního obchodu Omnipol asi 900 tun. Ještě v roce 1988 schválilo ministretvo vnitra prodej 200 kilogramů plastické trhaviny a 1 tunu klasické výbušniny do africké Guineje.

Svůj podíl na šíření mezinárodního terorismu tedy Československo rozhodně má. Přesto však jeho význam nelze příliš přeceňovat. Výcvik, který agenti dostávali, byl z dnešního pohledu nedostatečný a například většina afghánských frekventantů českoslovesnkých speciálních škol je dnes už po smrti. Navíc hned v roce 1990 předali představitelé Československého státu všechny klíčové informace o osobách, které zde prošly výcvikem zahraničním tajným službám.