Podvedení voliči

r_2100x1400_radio_praha.png

Podnikatelů s problémy jsou tisíce. Středem nepříjemné pozornosti médií se ale stal v uplynulých dnech senátor Václav Fischer, jehož jméno velkou část veřejnosti téměř magicky přitahuje. Jak uvádí Zdeněk Vališ, známý podnikatel a politik by nyní mohl doplatit na to, že před časem byl veřejnosti prezentován jako vzor poctivosti a transparentnosti.

Václav Fischer je bezesporu mimořádný fenomén. Vybudoval v Česku moderní továrnu poskytující dovolenou snů statisícům spokojených klientů. Donutil dříve bezmála monopolní moloch státní turistiky Čedok i maličké cestovní kanceláře, vyrůstající v devadesátých letech jako houby po dešti, aby se rychleji naučily poskytovat služby v západním střihu. Pro valnou část veřejnosti se stal vzorem podnikatelské úspěšnosti, založené na píli, schopnosti využít nejprogresivnější techniku a mimořádném obchodním talentu. Zkrátka takový novodobý Baťa. Na takto vybudovaném image také postavil Fischer před třemi roky svou veleúspěšnou kampaň při volbách do Senátu. Pražské voliče zaujal zejména kritikou drzé a přehlíživé politiky Občanské demokratické strany. Mluvil o tom, že je nezbytné, aby se na politickou scénu vrátila slušnost, že se politické strany snaží uzurpovat nebezpečně mnoho moci nad veřejným životem. Mluvil dokonce tak dobře, že se ho začal bát i Václav Klaus a tvrdě na Fischera zaútočil. Ten byl na koni. Jako na běžícím pásu dával rozhovory novinářům, v nichž se rád chlubil stohy dopisů, které dostával od voličů zklamaných vývojem české politiky. Jenže jak rychle jeho hvězda zazářila, tak rychle i pohasla. Zájem médií začal časem opadávat a populární senátor jen málokdy přišel s něčím, co by jeho voličům stálo za pozornost.

Letos na jaře ale Václav Fischer mnohé lidi překvapil, když se rozhodl podpořit start bulvárního deníku Super, o jehož náklonnosti ke straně Václava Klause už nikdo nepochybuje. K té straně, kterou Fischer před třemi roky při senátních volbách tak potupil. A o pár měsíců později se senátor dostavil s gratulací na velkolepou oslavu samotného Václava Klause, který ho před třemi lety označil div, že ne za podvodníka. Jenže byl to právě deník Super, který nedávno zveřejnil zprávu o velkých finančních potížích impéria Václava Fischera. Mediální kampaň, která následovala po tomto odhalení přinutila Fischera přiznat se, že loni jeho podniky vyprodukovaly ztrátu přes 500 miliónů korun a půjčují si peníze od bank i na běžný provoz.

Na tom by ještě nebylo nic moc zvláštního. V červených číslech končí své hospodaření mnoho firem, a přitom to zdaleka nejsou jen neúspěšné firmy. Problém Václava Fischera je v tom, že nikdy před tím nezveřejnil patřičné informace o hospodaření své společnosti, ačkoli mu to ukládá příslušný zákon. Dá se samozřejmě různě spekulovat o tom, proč došlo k úniku dosud supertajných informací o hospodaření firmy právě do deníku Super a proč právě tento deník je zveřejnil. Podstatné je však to, že jeden z nejúspěšnějších tuzemských podnikatelů neváhá ignorovat zákony země, jejíž občané mu dávají důvěru k tomu, aby jim poskytl odpočinek pod exotickým sluncem a kteří důvěřují rovněž jeho schopnostem postarat se o správu věcí veřejných natolik, že mu svěřili křeslo nezávislého senátora.