"Poezie bez hranic" navazuje na bítovská setkání básníků
Čeští a moravskoslezští básníci se po několik let scházeli na hradě Bítov u kastelána a básníka Jiřího Kuběny. Tradice bítovských setkání zanikla, navázat se na ni však pokouší brněnské nakladatelství Petrov. Letos podruhé se v Olomouci uskutečnil festival Poezie bez hranic. Se zajímavými nahrávkami se odsud vrátil v neděli Vilém Faltýnek.
Od středy do neděle se v Olomouci četlo a přednášelo, diskutovalo, hrálo a zpívalo; narozdíl od Bítova sem přijely také desítky básníků z celého světa. Nemá smysl všechny jmenovat, ale byli tu Američané, Němci, Rus, Rakušan, Francouzi, Maďaři, Poláci... Mezi nejvýznamnějšími hosty byli například Galway Kinnell, držitel Pulitzerovy ceny, nebo američen Jerome Rothenberg. Ten vystoupil před nabitým sálem Divadla hudby mj. s indiánskou poezií. Zpracování indiánského folkloru se Rothenberg dlouhodobě věnuje.
K mikrofonu jsem pozval Martina Pluháčka, šéfredaktora brněnského nakladatelství Petrov. Jak vznikl festival Poezie bez hranic?
"Petrov se od začátku snaží být víc než nakladatelství, být kulturní institucí svého druhu. Od roku 1996 jsme dělali s Jiřím Kuběnou setkávání básníků na hradě Bítově. Po pěti letech jsme oba došli k závěru, že hranice možností Bítova se naplnila, a já jsem chtěl dál pokračovat s něčím, co bude pro lidi, letos festival běží podruhé a musím to zaklepat..."
Co byste letos z programu vyzdvihl?
"Jsou tady velikáni světové poezie formátu Galway Kinnella, držitele Pulitzerovy ceny, vynikající ruský básník Alexandr Kušner, skvělý Američan autor snad padesáti knih Jerome Rothenberg. Mě osobně baví akce, které nejsou jen klasické čtení plus beseda se čtenáři. Snažíme se vymýšlet různé fiškuntálie, jako čtení americké básnířky v erotickém klubu nebo představení almanachu "Lepě svihlí tlové" za účasti devětadvaceti autorů. Mě osobně nejvíc baví tyhle blbinky. Ostatně sám si je vymýšlím..."
Ze zmíněných devětadvaceti českých a moravských autorů nakonec dorazila asi polovina, přesto jejich společné čtení zanechalo v publiku mohutný dojem.
Almanach, který z tvorby v Petrovu publikujících autorů sestavil Ivan Wernisch, dostal název Lepě svihlí tlové podle básně z Carrolovy Alenky v říši divů. Autoři, kteří se v tomto almanachu sešli, mají podle Wernische ve svém díle nějak přítomný společný prvek hravosti.
