Poldi – jak vypadala huť a lidé v ní před desítkami let

Huť Poldi, kdysi slavný podnik, je v konkurzu - takové titulky se objevily ke konci minulého roku v tisku. Na to, jak to v kladenské firmě vypadalo v dobách, kdy výroba jela naplno a zaměstnání v ní našly stovky lidí, se můžete podívat na výstavě v Národním technickém muzeu.

Foto: archiv Národního technického muzea

Tvář průmyslové doby. Poldi - lidé a jejich továrna, tak se jmenuje výstava, která představuje výběr z fotografických archivů Poldiny huti v Kladně. Věnuje se zachráněným skleněným negativům, které mapují sto let historie hutě, včetně záběrů z provozů nebo výrobků, říká generální ředitel muzea Karel Ksandr.

"Jsou to absolutní unikáty. Ukazují také to, že Poldinu huť tvořili také lidé, kteří jsou vyfoceni u těch velkých strojů, které v Poldovce byly. Jsem nesmírně rád, že národní technické muzeum zachránilo tento unikátní podnikový archiv skleněných negativů a že dneska můžeme alespoň první část těch zrestaurovaných negativů představit veřejnosti."

Jaké období firmy snímky zachycují, vysvětluje jeden z autorů výstavy Petr Kliment:

Foto: archiv Národního technického muzea

"Fotografie zachycují ocelárnu Poldi už prakticky od jejího založení. Nejstarší, kterou máme v archivu, je z roku 1896 poslední pak z roku 1954, tedy po znárodnění podniku. Jde o nejstarší část fotografického archivu, kdy byla továrna v podstatě německá a teprve po 2. světové válce přešla plně do českých rukou. Poválečný archiv se ale nedochoval."

Zakladatele na fotkách nenajdete

Na výstavě najdeme více než 200 fotografií, což je ale jen malá ukázka toho, co se zachovalo. Celkem jde o 10 tisíc skleněných negativů a 80 tisíc políček filmů. A za pozornost podle autorů výstavy stojí i svébytný fotografický pohled a estetická kvalita některých snímků.

Foto: archiv Národního technického muzea

Huť založil v roce 1889 Karl Wittgenstein, ženské jméno v jejím názvu připomíná jeho ženu Leopoldinu. O pár let později se její profil se stříbrnou hvězdou nad čelem dostal i na ochrannou známku. Na vystavených fotografiích ale zakladatele podniku nenajdete:

"On továrnu velice brzy opustil. Ty nejstarší fotografie jsou reprodukce prací, které si podnik zadával externě. Masivní dokumentace pochází až z 20. století, kdy Wittgenstein továrnu prodal."

I když by se možná zdálo, že by Národní technické muzeum mělo vystavovat spíše výrobky nebo stroje hutě Poldi, než její fotografie, opak je pravdou. Podle Karla Ksandra k sobě fotografie a muzeum mají hodně blízko:

"V případě této výstavy se nám kloubí technika, které se muzeum věnuje, tak historie fotografie. Je to skvělá výstava právě v tom, že se tyto dvě záležitosti, kterým se muzeum samostatně věnuje, tak se tady spojují. Vidíme tady techniku, technologie, výrobu plus historii fotografie, tedy ty skleněné negativy."

Výstavu věnovanou huti Poldi i lidem v ní můžete navštívit do 11.března.