1) Auto Masaryka, salonní vůz či plachetnice Niké. Takové unikáty najdete v Národním technickém muzeu
Národní technické muzeum v Praze patří mezi pět nejstarších specializovaných muzeí na světě. A najdeme v něm opravdové unikáty.
Například vůz prezidenta Masaryka, salónní železniční vůz Františka Ferdinanda D´este, Tatru, s níž vyhrál Karel Loprais rallye Dakar, plachetnici Niké, ale i Keplerův sextant, nebo první film.
Náprstek přivezl do muzea nejžhavější novinky
Jeho počátky sahají už do 18. století, ale za opravdový začátek muzejní činnosti je považován rok 1862. Tehdy Vojtěch Náprstek zřídil první průmyslové muzeum, přiblížil historii muzea jeho ředitel Karel Ksandr.
"Náprstek nesbíral artefakty, které měly svou životnost už za sebou, ale sbíral tu nejžhavější současnost. Přivezl do Prahy první šlapací šicí stroj, Papinův hrnec. V rámci Amerického klubu dam předváděl věci, které přivezl z různých světových výstav nebo z Ameriky, kde nějaký čas působil. To jsou počátky Národního technického muzea. Jeho sbírky jsou u nás dodnes uložené a většina z nich je vystavená v expozici Technika v domácnosti."
A muzeum jde v Náprstkových stopách dál. Nejsou tu jen staré exponáty, ale i žhavá současnost.
"Nedávno jsme převzali od Škody Auto první kompletní elektromobil této továrny Enyaq. Naším úkolem je prezentovat i kvalitní technické vymoženosti, které souvisí se současnou i budoucí dobou."
Salónní vagon si zahrál i ve filmu
Už v počátcích muzea bylo Československo na špičce technického rozvoje. Spousta věcí se nepřivážela k nám, ale naopak se exportovala od nás do celého světa. Takovým výrobkem byly podle Karla Ksandra například salónní vozy firmy Ringhoffer.
"Vyráběla vagony a specializovala se i na salónní vozy různých králů, císařů a carů. Tyto vagóny jezdily v Brazílii, v Egyptě, v Rusku a v Bulharsku. V druhé polovině 19. a v první polovině 20. století jsme udávali v technickém rozvoji ve světě takt. Máme tu například unikátní vůz císaře Františka Josefa. V roce 1891 obdržel od firmy Ringhoffer celý osmivozový vlak. Zachoval se jediný vůz, císařská jídelna, a ten je v našich sbírkách. To je klenot s historickým významem. Vagón totiž poté sloužil celé plejádě československých prezidentů od Masaryka až po Ludvíka Svobodu, do roku 1965. Potom byl převezen do našich sbírek."
Jeden ze salónních vozů si zahrál i ve filmu.
"Například salónní vůz Františka Ferdinanda D´este byl vidět ve filmu Adéla ještě nevečeřela. Nedávno byl využit i při natáčení filmu Na západní frontě klid ve francouzské produkci. Za přísných bezpečnostních podmínek a pojištění na poměrně vysokou hodnotu jsme schopni některé věci zcela mimořádně zapůjčit."
Masaryk si zaplatil služební auto z vlastní kapsy
A u dopravních prostředků ještě chvíli zůstaneme. V Národním technickém muzeu se najdou takové unikáty jako zlatý Mercedes z konce 30. let. Vyrobeno bylo pouze osm kusů a dochovaly se dva. Je tu i nejslavnější nákladní vůz Tatra T 815, se kterým Karel Loprais vyhrál třikrát rallye Paříž Dakar. V muzeu stojí i Tatra 87 z roku 1947, ve kterém cestovatelé Hanzelka se Zikmundem objeli Afriku a Jižní Ameriku. Národní technické muzeum má i několik vozů po československých prezidentech.
"Především je to Tatra 80 z roku 1935, která patřila T. G. Masarykovi. Byl to služební vůz prezidenta republiky. Zajímavostí je, že podle archivu Tatry Kopřivnice ho zaplatil ze své vlastní kapsy. Druhý velmi zajímavý vůz patřil Edvardu Benešovi. Byl dopraven do Londýna v rozebraném stavu a tam byl teprve smontován. Nám se ho před několika málo lety podařilo do sbírek koupit. Má karosérii od známého karosáře pana Sodomky."
I když je Česko vnitrozemský stát, lodě zde zastupuje slavná plachetnice Niké, kterou sestrojil Richard Konkolski a obeplul s ní celý svět.
V muzeu je jediný Spitfire v Česku
Nesmíme zapomínat ani na letadla. Vedle slavného Kašparova letounu, se kterým v roce 1911 uskutečnil první dálkový let z Pardubic do Prahy, se v muzeu vznáší i francouzský letoun Blériot a Zlín 13, který vznikl v Baťových závodech v Otrokovicích. Je tu i jediný Spitfire na území Česka.
"Letounen Spitfire přiletěli českoslovenští letci, kteří byli nasazení v letkách RAF v době druhé světové války. Tento byl vyroben až v dubnu 1945, takže do druhé světové války už příliš nezasáhl. Je to jediný Spitfire, který se nachází na území Česka. Všechny ostatní letouny, kterými se vrátili hoši z Velké Británie, prodalo Československo v padesátých letech do Izraele. Tento jediný zůstal, protože v době, kdy se letadla prodávala, měl naražené křídlo a nemohl odletět."
Národní technické muzeum si zakládá na tom, že vystavuje originály. Najdete je v budově, která se začala stavět už v roce 1938 za finanční podpory českých průmyslníků, dodal ředitel Karel Ksandr.
"Za všechny bych si dovolil zmínit Václava Klementa z Mladé Boleslavi, jednoho ze zakladatelů firmy Laurin Klement dnes Škoda auto. Věnoval na stavbu budovy milion meziválečných korun a tento jeho finanční dar je dodnes na budově vidět."
Paradoxem je, že muzeum mělo ve své vlastní budově až do roku 1990 jen jednu třetinu, ve zbytku byli různí nájemníci. Dokončení do současné podoby tak trvalo 75 let. Dnes má expozice v hlavní budově 14 tisíc metrů čtverečních v sedmi patrech.
První film má dva kousky - jeden je u nás, druhý v Paříži
A nejsou tu jen objemné exponáty. Najdete tu například sextant, se kterým zřejmě pracoval Johannes Kepler nebo Tycho Brahe. Ukrývá se tu i památka světového movitého dědictví - první film.
"Je to filmový pás Francouze Emile Reynauda. Je to dochovaný první film, který existoval ještě před bratry Lumiérovými. Vidíme, že se skládá z jednotlivých políček a ty jsou zalepeny do průběžného papírového pásu. Film je ustřižen, druhá část se nachází v Paříži. V roce 2015 byly oba kusy filmového pásu prohlášeny za památku světového movitého dědictví. Ve třicátých letech dvacátého století tehdejší kurátor kinematografie našeho muzea zajel za dcerou pana Reynaulda a poprosil ji, jestli by ten film mohl dostat. A ona mu kus ustřihla. Proto je kus u nás a kus v Paříži."
A jak dodal ředitel Národního technického muzea Karel Ksadr, svůj exponát má v muzeu i rozhlas. Je to mixážní pult Československého rozhlasu z budovy na Vinohradské ulici, ze kterého se 5. května 1945 odvysílala památná výzva na pomoc Praze.
![Max Brod (1964) | Foto: Hans H. Pinn, 1916-1978 photographer, Portrait Max Brod, [1964], סימול ARC. 4* 2000 08 076, Max Brod Archive/The National Library of Israel](https://cesky.radio.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_tablet/public/images/3035446c7b3241d867684843348d4efe.jpg?itok=fybNbyR2×tamp=1716536280 "Max Brod (1964) | Foto: Hans H. Pinn, 1916-1978 photographer, Portrait Max Brod, [1964], סימול ARC. 4* 2000 08 076, Max Brod Archive/The National Library of Israel")
