Policie si pochvaluje možnosti schengenské databáze
Před rokem se Česko připojilo k Schengenskému informačnímu systému, tzv. SIS. Je to v podstatě společná pátrací databáze členských států schengenského prostoru. Čeští policisté jsou se systémem velmi spokojeni. Pokračuje Zdeněk Vališ.
SIS je zásadní nástroj, který kompenzuje zrušení kontrol na vnitřních hranicích jednotlivých zemí. Tento informační systém umožňuje pátrání po osobách a věcech v podstatě on-line. Svou efektivitou a rychlostí prý nemá v mezinárodní policejní spolupráci obdoby.
„Když český policista potřebuje hledat například zločince, tak ve chvíli, kdy ho zadá do svého počítače ve své kanceláři, mohou dotyčnou osobu během několik desítek vteřin zadržet třeba ve Španělsku, jak nastupuje na letišti do letadla, protože už tu informaci mají.“
Pochvaluje si policejní rada, plukovník Michael Weiss z Národní centrály SIRENE, která je součástí služby kriminální policie a vyšetřování. Kromě rychlosti je samozřejmě důležitá také dostupnost systému.
„Databáze je dostupná každému policistovi ,který ji potřebuje k výkonu své práce, to znamená, že i policisté na ulicích mají možnost získat informace z mobilních terminálů nebo přes vysílačku.“
A konečně do třetice je podstatné to, že záznamy v systému jsou závazné. Na to, aby policisté zadrželi hledanou osobu, stačí právě záznam v systému. Například evropský zatýkací rozkaz se pak posílá až následně.
„Měsíčně řešíme více než sedm tisíc dožádání. To znamená, že policisté si opravdu zvykli tento nástroj používat a používají ho hodně.“
Doplňuje policejní rada Michael Weiss. Policie oznámila, že od připojení k Schengenskému informačnímu systému vypátrala skoro tři stovky hledaných a více než sto dvacet pohřešovaných osob. Dá se srovnat efektivita úspěšnosti hledaných osob před připojením k systému a po připojení? Podle Michaela Weisse je to očividné.
„Srovnáme-li to s rokem 2006, je nyní počet vypátraných osob pětinásobný. Podíváme-li se celkově nejen na vypátrané osoby, ale i věci, mohu říci, že po připojení k SIS je ten počet desetinásobný.“
V systému jsou informace nejen o hledaných osobách, které se mají zatknout, či o věcech, jako jsou třeba automobily, ale také o nežádoucích osobách.„Už nemáme kontroly na vnitřních hranicích, tudíž nežádoucí osoba v České republice je rázem nežádoucí v celém schengenském prostoru a zastaví ji třeba na polsko-ukrajinské hranici.“
Michael Weiss ale připomíná i další důležitý moment. Tím je ztráta osobních dokladů. Občané si kvůli tomu mohou způsobit zbytečné potíže.
„Kdykoli občan nahlásí ztrátu nebo odcizení dokladu, dostane se ten údaj se dostane do schengenského informačního systému. Když pak občan ten doklad náhodou najde a bude se s ním chtít v zahraničí prokazovat, tak mu ho policista zabaví. Zbytečně si tak budou dělat problémy. Mimo jiné, Česká republika má v SIS více než milion dvě stě tisíc záznamů a právě doklady toho činí téměř milion.“
K Schengenskému informačnímu systémy je zatím připojeno 25 států. S Evropskou unií se to úplně nepřekrývá. Jsou státy EU, které zatím k systému nejsou připojeny, a naopak jsou do systému zapojeny státy, které nejsou členy Evropské unie, Norsko, Island a Švýcarsko. Mimochodem, díky systému SIS byla v Norsku vypátrána například Barbora Škrlová, hledaná v tzv. kauze Kuřim.