Část hranice na Šumavě zůstane uzavřena i po vstupu do schengenu

Evropská unie učinila ve čtvrtek důležitý krok k rozšíření tzv. schengenského prostoru volného pohybu bez hraničních kontrol o devět zemí unie. Ministři vnitra uzavřeli neformální politickou dohodu o rozšíření ´schengenu´ na pozemních hranicích od 21. prosince. V Česku ale zároveň probíhá domácí spor kvůli tomu, že hranice by měla dál zůstat uzavřena na Šumavě. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Definitivně schválí rozšíření schengenského prostoru v prosinci Evropský parlament. Ale už ze čtvrtečního jednání ministrů vnitra odjížděl český ministr Ivan Langer v dobré náladě.

"Byl definitivně potvrzen 21. prosinec jako termín, kdy padnou poslední zbytky železné opony, kdy skončí kontroly na pozemních hranicích České republiky a kdy i občané České republiky si budou užívat jedné ze základních svobod, a to volný pohyb bez kontrol."

Rakouský ministr vnitra Günther Platter a Ivan Langer (vpravo), foto: ČTK

Na některých místech na Šumavě ale asi nebude možné ani po vstupu do ´schengenu´ volně překračovat hranici, a to kvůli ochraně přírody. Ochranáři připomínají, že zřejmě jediným pozitivním důsledkem uzavření hraničního pásma na Šumavě za bývalého režimu byl fakt, že zdejší přírodní hodnoty zůstaly zachovány v naprosto unikátním stavu. Nejcennější přírodní lokality bude nutné podle pracovníků Národního parku Šumava dál chránit. Zatím není jasné, jak se ke vzniklé situaci postaví policie. Situaci prý nyní analyzuje. Hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann s názorem ochranářů nesouhlasí.

"Celá hranice musí být volně přístupná. Tam nesmí být podle schengenské úmluvy vykonávány hraniční kontroly. Mě přijde absurdní, že padesát kilometrů hranice na Šumavě by mělo být dále uzavřeno v místech, kde vedou historické cesty, které tam vedly po staletí, a které tam jsou dodnes."

Mluvčí Ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová ale upřesňuje.

"Vstupem do schengenského prostoru nedochází ke změnám v národní legislativě. Nestávalo se to ani u jiných evropských zemí. Stále tedy bude platit zákon 114 o ochraně přírody a krajiny a omezení, která jsou v něm daná. Znamená to, že je omezený vstup do 1. zóny národního parku tak, že se nesmí vstupovat mimo vyznačené cesty. A stejně je zachováno omezení vstupu do národních přírodních rezervací."

Šumava

Podle ministerstva bude na Šumavě dost přechodů pro pěší i cyklisty.

"V Národním parku Šumava je velká část 1. zón a klidových území poblíž státní hranice. Ministerstvo životního prostředí ale vydává podrobnou mapu, kde jsou vyznačené přechody. Bude jich 22. Jsou to turistické trasy pro pěší a cyklisty. Budeme připravovat ještě další informace, aby lidé v dostatečném předstihu věděli, jak a kam mohou vstupovat."

Plzeňského hejtmana taková argumentace neuspokojuje.

"Park je stát ve státě. Sám si rozhoduje, sám investuje, sám si o tom pak udělá PR. Tato situace je podle mě dlouhodobě neudržitelná. Myslím, že přírodu je třeba chránit, ale není možné spustit na hranici novou železnou zelenou oponu. Například v oblasti Modravy je asi 22 kilometrový úsek, kde není ani jeden přechod, ani stezka pro pěší. Přitom tam jsou ty historické cesty, kde se zboží vozilo po staletí."

Postoj ochránců přírody se nelíbí ani starostům některých šumavských obcí. Ti si od otevření zelené hranice slibují zvýšení turistického ruchu. Mají také plnou podporu premiéra Mirka Topolánka, který nedávno v Klatovech prohlásil, že Šumava nemůže zůstat uzavřenou oblastí. Vedení národního parku Šumava ale trvá na svém. Podle ochranářů jsou tamní přírodní hodnoty unikátní i z celoevropského pohledu.