Přes rušení hraničních kontrol Schengen slibuje více bezpečí

Definitivní rozhodnutí o rozšíření schengenské zóny o devět nových členských zemí Evropské unie - včetně České republiky - padne až v prosinci v Bruselu. Po pátečním pražském jednání ministrů vnitra ale už takřka není pochyb, že pozemní hraniční kontroly skončí ještě do letošních Vánoc.

Prvního ledna 2008 uplyne 15 let od vzniku dvou nových samostatných států - České republiky a Slovenska. S největší pravděpodobností potomky společného státu a sousedy v té chvíli už zase nebudou dělit pozemní hranice. Spolu s Estonskem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem a Slovinskem by měly být příslušníky schengenské zóny. Vyplynulo to z pražské schůzky ministrů vnitra těchto devíti zemí, doplněných o zástupce dalších států Evropské unie. Ministři schválili Pražskou deklaraci, v níž se uvádí, že země, které aspirují na členství v Schengenu, učinily veškerá potřebná opatření a mohou se trvale zapojit do prostoru volného pohybu.

Jose Magalhaes, foto: ČTK

Nešlo a samozřejmě ani nemohlo jít o pouhou svévolnou sebeprezentaci, ministři jen navázali na bruselské jednání pracovní skupiny, která zkoumala fungování schengenského informačního systému a podle diplomatických zdrojů nezaznamenala u hodnocených zemí žádné technické překážky. A tak, jak řekl hostitel pražského jednání, český ministr vnitra Ivan Langer, dalších devět zemí unie bude moci "sdílet jednu z nejzákladnějších hodnot svého členství v Evropské unii, a to je volný pohyb osob."

Základní technickou podmínkou pro splnění tohoto cíle je zavedení společného informačního systému, který obsahuje údaje o hledaných, pohřešovaných a nežádoucích osobách a o odcizených vozidlech a dokladech. Náměstek ministra vnitra předsedajícího Portugalska José Magalhaes k tomu dodal, že někteří z nováčků nejen splnili podmínky, ale dokonce je aplikovali natolik tvůrčím způsobem, že se stali i zdrojem poučení pro současné členy schengenského prostoru. "V první řadě bych vám chtěl poblahopřát, úsilí vašich zemí vedlo k cíli ve spolupráci a vzájemné pomoci. To je to, k čemu byla Evropa stvořena,"řekl portugalský viceministr Magalhaes a zdůraznil: "Hraniční kontroly zmizí, ale technologie a policejní spolupráce zaručí našim občanům ještě více bezpečnosti."

Ivan Langer, foto: ČTK

Podle českého ministra Ivana Langera se toto tvrzení opírá o průkazné statistiky, vzešlé z testování systému v praxi: "Za necelé dva měsíce na základě statistik, které máme k dispozici jako devět nových členských zemí, usilujících o vstup do schengenského prostoru, bylo zaznamenáno celkem 5848 konkrétních případů pozitivního využití schengenského informačního systému, který slouží k identifikaci osob, po kterých je vyhlášeno pátrání, které jsou pohřešované, kradené věci a podobně. Myslím, že i tento ostrý provoz za tak krátkou dobu a toto číslo jasně prokázalo, že Schengen jako takový znamená naplnění dvou hodnot: svoboda a bezpečnost."

V tomto duchu Langer také odpovídal na otázky, zda nebudou v dalším vývoji hrát roli obavy části rakouských občanů - a následně i některých politiků - ze zhoršení bezpečnostní situace po odstranění kontrol na rakouských hranicích hned se čtyřmi sousedy: "Schengenské evaluace jsou natolik přísné, že platí pro všechny. A naší povinností je zajistit - v uvozovkách - východní hranici Evropské unie a to způsobem, který je úplně stejný jako na jihu, na severu nebo na západě. A pokud my teď budeme důvěřovat a důvěřujeme schopnosti našich italských, řeckých, španělských, portugalských, francouzských kolegů, že jsou schopni nás zajistit ze západu a z jihu, potom věřím, že je stejný důvod věřit také nám, že jsme schopni zajistit bezpečí z východu."

Nicméně dobré vztahy a spolupráce s Rakouskem leží českému ministru vnitra Ivanu Langerovi na srdci: "Šestého listopadu budu podepisovat s panem ministrem (Güntherem) Platterem společné česko-rakouské memorandum o zintenzivnění vzájemné dvoustranné policejní spolupráce. Jsem přesvědčen, že bezpečnostní situace se na obou dvou stranách hranice v žádném případě nezhorší."

Přes všechna velká slova ale přece jen ještě není dílo hotovo: politický souhlas se očekává od Evropského parlamentu a definitivní schválení pak od Evropské rady ministrů. "Já sám za sebe a za naše kolegy mohu říci, a vyplývá to také z jednání schengenské evaluační komise, že těch devět nových členských zemí je připraveno. Nicméně definitivní rozhodnutí udělá každý jeden ministr za svou zemi na jednání Rady ministrů vnitra v Bruselu v prosinci."

Podle Ivana Langera ale bez ohledu na konkrétní termíny je velice přínosný už samotný proces příprav, který prokázal společně sdílené hodnoty: "To, kde jsme nyní, je výsledkem čtyř hodnot, jak jsme se na nich shodli. Je důležité mít vizi. A tak byla představena Portugalskem. Je důležité mát vůli, a tu představovalo německé předsednictví. Je důležité tvrdě pracovat. To jsme odvedli všichni. A tou čtvrtou hodnotou je spolupráce. Protože při tomto, co máme za sebou, platí 'jeden za všechny a všichni za jednoho'."