Politika mladé lidi příliš neláká
Řada lidí letos zamířila k volebním urnám ve svém životě poprvé. Krátce před volbami byl zveřejněn mezinárodní průzkum, ze kterého vyplývá, že mladé lidi politika příliš nezajímá. Podrobnosti má Zdeňka Kuchyňová.
"Pokud jde pak přímo o tu politickou činnost, tak ta je už vůbec nepřitahuje. Vstup do politické strany a vlastní kandidaturu na politickou funkci by zvažovalo pouze 5 procent bývalých absolventů středních škol."
Průzkum se zabýval i důvěrou mladých lidí k politickým stranám a institucím. Ukázalo se, že mladí jsou vlastenci, ale státu nedůvěřují. Nad zahraničními vrstevníky vynikají například postojem k vlasti a většina z nich by nechtěla trvale žít v jiné zemi. Státním institucím však důvěřují málo.
"Úplně nejméně důvěřují politickým stranám, pouze desetina bývalých středoškoláků. O něco více věří vládě a parlamentu, ale zase je to maximálně čtvrtina z nich. Mnohem větší důvěře se například těší média nebo soudy, policie, a především školy. Proto si myslím, že i když ta atmosféra ve společnosti je taková, že ti žáci se nehodlají angažovat, nevidí v tom smysl, tak když vidíme nakolik důvěřují svým učitelům a školám, tak ty školy zde mají prostor je vychovat k tomu, že ta občanská aktivita má nějaký smysl."
Jak dodala Ivana Procházkové, škole věří 75 procent dětí. Průzkum však ukázal, že třetinu našich žáků učí občanskou výchovu lidé, kteří sami nepovažují účast ve volbách za důležitou. V české politice je málo žen. V této souvislosti mladí jejich vstup do politiky podporují, nicméně část z nich - zhruba pětina - se domnívá, že muži mají pro výkon politické funkce větší předpoklady než ženy.
"Pokud jde o národnostní menšiny, tak do politických funkcí by je podporovaly dvě třetiny loňských absolventů středních škol. Na druhé straně pětina z nich souhlasí, aby přistěhovalci a příslušníci národnostních menšin neměli vůbec volební právo a stejně tak pětina z nich by jim zakázala zapojovat se do jakýchkoliv politických aktivit."
Gymnazisté mají v této oblasti podstatně tolerantnější a vstřícnější postoje, než žáci středních odborných učilišť.
K příštím volbám půjdou dnešní čtrnáctiletí a proto se průzkum zabýval i touto věkovou kategorií. Výsledky byly obdobné. Ochota zúčastnit se například studentských parlamentů či funkcí ve škole není příliš vysoká.
"Jsou například velmi málo ochotni podílet se na aktivitách různých společenských hnutí, které se věnují sbírkám peněz na charitativní účely, které se věnují sbírání podpisů pod petice. V tomto je ochota českých žáků velmi silně mezinárodně podprůměrná. Tam jsme mezi třemi posledními zeměmi ze třiceti zemí, které se výzkumu zúčastnily."
Podle Ivany Procházkové za to může mimo jiné atmosféra na českých školách. Děti dostávají malou možnost přijít s kritikou. Ze školy si pak odnášejí pocit, že sdružovat se a žádat nějaké změny k ničemu nevede.
