Letošní školní rok se zcela jistě zapíše do novodobé české historie. Je to totiž poprvé, kdy školní rok nezačíná prvního, ale až druhého září. Přesto, že první září bylo pondělí. Velká část škol totiž zůstala 1.září uzavřena. Jejich učitelé stávkovali a byla to zatím největší stávka školských pracovníků, které zúčastnila polovina všech českých kantorů. Více v následující rubrice.
Pondělí prvního září. Před řadou škol postávají hloučky dětí, které se přišly přesvědčit o tom, zda jejich učitelé mysleli své výhrůžky vážně. Na začátek školního roku totiž školské odbory zorganizovaly výstražnou jednodenní stávku. Důvod? Dlouhodobě neřešené problémy školství a především nízké mzdy učitelů. Učitelé považují své platy za nedůstojné a neodpovídající náročné a odpovědné práci s dětmi. Ke stávce se nakonec připojilo 3012 základních, středních a mateřských škol. Zavřená tak byla každá třetí škola či školka. Do stávky šlo 72000 učitelů, což je polovina všech kantorů v zemi. Proč?
"Platy jsou těžko k uživení a s vyšším platem bych očekávala i vyšší ohodnocení veřejnosti",říká učitelka školy na pražském Smíchově. Předseda školských odborů František Dobšík je s průběhem stávky spokojen.
František Dobšík, foto: ČTK
"Řada škol nám sdělila, že jednodenní stávka jim připadá příliš měkká, některé se stávky nezúčastnily. Zde ale nejde o čísla, ale o signál vládě, který je snad dostatečný. Vláda bude příští týden jednat, ale o platech asi nerozhodne. Nechci nikomu komplikovat život, vyhrožovat, ale jednat. Je to na vládě, aby vyšla vstříc svému programovému prohlášení, kde si školství zvolila jako prioritu."
Rovněž nejsilnější odborová centrála v zemi Českomoravský odborový svaz stávku učitelů podpořila. Více její předseda Milan Štěch.
"Já osobně i konfederace stávku učitelů podporujeme. Sliby, které byly dány nejsou naplněny. Je stále riziko, že dojde k propadu mezd ve školství. Pracovníci školství jednají správně, když upozorňují na neutěšenou situaci v resortu."
Našli se však i školy a učitelé, kteří se stávky nezúčastnili. Více zástupce ředitele základní školy v pražské Kartouzské ulici, Karel Zdeněk.
"Ke stávce jsme nepřipojili, protože ji nepovažujeme za nutnou. Současná ministryně dělá pro školy nejvíc. Není to bojkot, jestli chce někdo stávkovat, ať stávkuje. My si myslíme, že pro to není důvod."
V Olomouci už vyšli kantoři demonstrovat na náměstí, foto: ČTK
Učitelé chtějí, aby jejich plat byl alespoň o 30 % vyšší než je průměrná mzda v zemi. Drtivá většina učitelů by se podle průzkumů spokojila s platem pod hranicí dvaceti tisíc korun měsíčně a zachovat alespoň část 13. a 14. platů. Peníze však v rozpočtu nejsou. Ministerstvo financí sice našlo v rozpočtu pro příští rok jedenáctimiliardovou rezervu, která by k pokrytí požadavků odborářů stačila, peníze jsou však potřeba i jinde. Zájem mají i zemědělci nebo zdravotníci. Pokud by vláda chtěla státním zaměstnancům vyhovět, musel by ministr financí v rozpočtu najít další desítky miliard korun. A ty tam nejsou. Ministryně školství tvrdí, že víc pro učitele udělat nemůže. Kantoři se cítí být podvedeni. Řada z nich totiž už opakovaně volila právě sociální demokracii, která podporu školství zařadila mezi své priority. Učitelé proto nevylučují, že ve svých protestech budou pokračovat. Zatímco většina učitelů se během stávky věnovala výzdobě školních tříd, v Olomouci už vyšli kantoři demonstrovat na náměstí.
