Polštáře už nebudou

r_2100x1400_radio_praha.png

Podepisovat petice bylo dosud v Česku především výsadou intelektuálů a lidí z umělecké branže. Pod vlivem stále sílící koruny se nyní k petici uchýlili i podnikatelé. Tzv. Trutnovská výzva apeluje na vládu a Českou národní banku, aby se silnou korunou pořádně zatočila. Jak ale uvádí Zdeněk Vališ, podnikatelé pláčou na nesprávném hrobě.

Aby bylo jasno. Nad silnou korunou naříkají pouze exportéři, a to ještě ne všichni. Není až tak velkým překvapením, že petiční iniciativy se chopili majitelé a šéfové relativně malých textilních firem. Ty jsou bity hned dvakrát. Při vývozu dostávají za utržené euro stále méně korun a na druhé straně silná koruna ještě více zlevňuje asijským konkurentům na českém trhu jejich už beztak většinou podvodně podhodnocené zboží.

Mezi necelými dvěma stovkami signatářů proti silné koruně je ale také největší český podnik Mladoboleslavská Škodovka, která se na celkovém českém vývozu podílí deseti procenty. Nad ziskovou Škodovkou samozřejmě nevisí Damoklův meč bankrotu, jako nad textilkami. Pokud by ovšem byl podnik nucen kvůli klesajícím výnosům sáhnout k dalším úsporným opatřením při snižování nákladů, postihlo by to bezpochyby desítky jeho subdodavatelů v Česku. A v neposlední řadě by v důsledku nižších daňových příjmů mohla zaúpět i státní kasa. Představuje tedy tvrdnoucí koruna hrozbu pro celý stát? Odpověď není vůbec tak jednoznačná. Tvrzení, se kterým přišel před časem premiér Miloš Zeman, že totiž zdravá měna je silná a nezdravá slabá, je sice přinejmenším pozoruhodnou ekonomickou teorií, na druhé straně by ale bylo rovněž pozoruhodné, kdyby rostoucí ekonomiku doprovázela věčně slabá koruna. To by bylo naopak dost nenormální.

V tažení proti silné koruně jako by se také zapomínalo, že tvrdší měna má zároveň pozitivní efekty. Letitým problémem Česka je deficit obchodní bilance, tvořený z velké části nezbytným dovozem spousty paliv. Silná koruna tedy pomáhá snižovat obchodní deficit. Levnější dovoz zboží navíc působí protiinflačně. Nemluvě už o tom, že čeští turisté si letos za stejně množství korun užijí v zahraničí víc než loni. A ještě jeden důležitý blahodárný vliv má silnější měna. Nutí české podniky zvyšovat produktivitu práce a tím i konkurenceschopnost. Je to pořádně nepříjemný bič, ale je lepší, když dopadá na podniky už nyní a ne až po vstupu do Evropské unie.

Nikdy prostě nenastane situace, která by vyhovovala všem. Někteří vývozci lamentují, dovozci si zase libují. Je to stejné jako s turisty a zemědělci. Jedni by chtěli sucho, druzí se modlí za déšť. Co s tím ale může dělat vláda a Česká národní banka? Ukazuje se, že krátkodobě málo a dlouhodobě vůbec nic. Intervence banky na devizových trzích jsou jen obrovským mrháním peněz. A výsledek? Na pár dní koruna oslabí o 30 až 60 haléřů a pak zpevní ještě víc než před intervencí. Snižovat dál úrokové sazby také nemá smysl. Vždyť už jsou dnes na skoro stejné úrovni jako v zemích Evropské unie.

Také vláda slíbila, že peníze získané z privatizace a z přílivu investičního kapitálu nebude z větší části měnit za koruny. A výsledek? Od slibu daného vládou už uplynulo pár měsíců a koruna dál posiluje. Dlouhodobě jde tedy o problémy podnikatelů a jejich firem. Ty vláda ani banka nevyřeší.

Čas devizových polštářů je pryč a už se nevrátí. Všechno ovšem může být také jinak. Koruna je skutečně příliš nadhodnocena, což prý už není dílo pouze měnových spekulantů v Londýně, ale prakticky všech od Atén po Helsinky. Pokud nikoho už opravdu příliš nezajímají dokonce ani makroekonomické údaje o stavu české ekonomiky a všichni se spíše těší na zisky, až koruna ochutná úroveň 28 nebo dokonce 25 korun za euro, pak by jednou mohla nastat opravdová smršť. Za měsíc, za dva, za půl roku. Trhy totiž umí přestřelovat na obě strany. A rychlý pád koruny zpět o čtyři, pět korun za euro by se neobešel bez dopadu na růst inflace, úrokových sazeb a zpomalení celé ekonomiky. Nechat se tedy chlácholit různými hlasy, že dnešní posilování koruny je zcela v pořádku nebo, že Češi mohou být na korunu hrdí, by se nemuselo vyplatit.