Poslední nálet

Bombardování areálu Škody Plzeň, foto: archiv Západočeského muzea v Plzni

Před pětasedmdesáti lety, 25. dubna 1945 před polednem létající pevnosti americké 8. letecké armády vybombardovaly plzeňskou Škodovku. Šlo o poslední velký nálet za druhé světové války v Evropě.

Bombardování areálu Škody Plzeň, foto: archiv Západočeského muzea v Plzni

Generál Patton (Foto: US National Archives, CC0)
Na konci dubna v srdci Evropy začínaly převažovat slunné jarní dny a stále bylo jasnější, že válka musí brzo, nejpozději v létě skončit. Rudá armáda už týden bojovala o Berlín a z jeho předměstí těžkým dělostřelectvem systematicky ničila hlavní město třetí říše. V troskách ležela i většina velkých německých měst, před pár týdny spojenci srovnali se zemí Drážďany. Do Čech na Chebsku pronikaly první jednotky třetí americké armády generála Pattona. Vojáci druhého ukrajinského frontu maršála Malinovského útočili na poslední německou posádku na brněnském Špilberku.

Ale v Čechách pořád byl milion německých vojáků wehrmachtu a SS pod velením polního maršála Schörnera. Nacisté drželi severní Itálii, velkou část Rakouska a Bavorska. Hitlerovská propaganda omílala připravovaný finální odpor v Alpské pevnosti. Spojenci, hlavně Američané, se obávali velkých lidských ztrát při její zteči.

Tomuto poslednímu trumfu německé propagandy uvěřili všichni spojenci bez výjimky, včetně vrchního velitele. Generála Eisenhowera, na rozdíl od britských spojenců, hlavně Churchilla a Montgomeryho, nezajímalo, kdo dobije Berlín. Z jeho pohledu už nešlo o hlavní vojenský cíl. Domluvil se se Stalinem, že rozhodující válečné operace povede jižněji. Američané se proto soustředili na prostor jižně od Drážďan. A s tímto krokem souvisí celý řetěz následných událostí, které dovedly americké bombardéry nad Plzeň.

Poslední zbrojovka Třetí říše

Bombardování areálu Škody Plzeň, foto: archiv Západočeského muzea v Plzni
Škodovy závody byly největším strojírenským podnikem nejen v předválečném Československu, ale i ve střední Evropě. Už za první světové války Škodovka byla hlavním zbrojním závodem rakouské říše. V meziválečném období ještě více expandovala, vyráběla lokomotivy, auta, strojírenské celky a také zbraně. Československé armádě dodala sérii lehkých tanků LT-35, které pak sloužily v tankových sborech Německa a jeho satelitů. Po obsazení Čech Němci se Škodovka stala součástí německého zbrojního koncernu Reichswerke Hermann Göring. Ze dne na den bývalé Škodovy závody musely zastavit většinu svých klíčových programů a začít vyrábět zbraně, munici a hlavně těžkou bojovou techniku. V posledním válečném roce se v Plzni vyráběly stovky velice úspěšných stíhačů tanků známých jako Hetzer (hecíř nebo provokatér), které měly na svém kontě zničené americké tanky a množství techniky. Škodovka i na konci války stále vyráběla také obrněné vozy a děla. V dubnu 1945 to byla už jediná fungující zbrojovka Třetí říše.

Zničená budova ředitelství Škodových závodů, foto: archiv Západočeského muzea v Plzni
Spojenci samozřejmě o významu plzeňské Škodovky pro německé válečné úsilí nikdy nepochybovali. A snažili se ji během válečných let zlikvidovat. Na jaře 1942 se o to poprvé pokusilo britské královské letectvo i s pomocí navigace parašutistů, kteří za několik týdnů zaútočili na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Nedostatečné označení továrny jako cíle, špatné počasí a technické limity britských bombardérů tenkrát způsobily, že první nálet na Škodovku zcela selhal. Ale na konci války měly spojenci zcela jiné možnosti. Čtyřmotorové bombardéry typu Liberator a létající pevnosti, které startovaly z letišť v Anglii a v Itálii mohly zasáhnout jakýkoli cíl na území protektorátu, jak o tom svědčily nálety na Prahu, Zlín, Brno a další místa náletů na našem území. Plzeň na první velký nálet čekala až do druhé poloviny dubna pětačtyřicátého roku. Nejprve v noci na 17. dubna přilétli Britové a jejich cílem nebyla kupodivu Škodovka, ale Plzeň, jako železniční uzel. Stovky pum rozmetaly koleje na seřaďovacím nádraží, poškodily budovy hlavního nádraží, depa a rozbořily stovky domů v sousedství. Zahynulo asi sto padesát civilistů a pět set německých vojáků. Druhý den přiletěli nad Plzeň Američané a chtěli pokračovat v útoku na železnici. Ale zahnal je německý flak (protiletadlové dělostřelectvo) a tak shodili bomby na plzeňské části Petrohrad a Slovany a obrátily se zpět. I tehdy zahynuly desítky lidí.

Bude nálet, nechoďte do práce!

Foto: archiv Západočeského muzea v Plzni
Za týden, ráno 25. dubna, posluchači válečného zpravodajství BBC slyšeli z éteru následující varování: "Cílem velkého svazu spojeneckých bombardérů, který je na cestě nad nepřátelské území, se mohou stát Škodovy závody. Dělníci, opusťte továrnu a zůstaňte do odpoledne venku!" Vrchní velitelství spojeneckých vojsk toto varování nechalo opakovaně vysílat v češtině a němčině i za cenu ohrožení vlastních osádek. To se ještě nikdy nestalo. Zaměstnanci Škodových závodů výstrahu pochopili. První bombardéry přiletěly krátce před jedenáctou a pak začalo peklo. Požáry a stoupající dým viděli lidé desítky kilometrů od Plzně. Dvě stě bombardérů nalétávalo na Škodovku a shodilo přes pět set tun bomb. Dvě třetiny budov a dílen byly v ruinách, nebo lehly popelem. Tentokrát bylo bombardování velice přesné, jenom několik těžkých pum dopadlo v těsném sousedství fabriky. Na Skvrňanech a na Karlově bomby zbořily desítky domů a způsobily další oběti. Zemřelo asi šedesát civilistů. V liduprázdné Škodovce zahynulo pouhých šest osob, údajně příslušníků závodní stráže.

Škodovka ten den měla smůlu. Do prostoru nad Plzní přiletěla nejdříve šestice průzkumných letounů, které měly zjistit aktuální meteorologickou situaci. Jejich hlášení bylo jednoznačné: obloha bez mraků a skvělá viditelnost. Ovšem v době zahájení náletu bylo nad Plzní zataženo a oblačno, jak potvrzují vojenské záznamy. Pokud by se o tom velitel formace bombardérů plukovník William Nelson dozvěděl včas, patrně by se býval rozhodl pro náhradní cíl: Seřaďovací nádraží v Mnichově. Nestalo se. Také není jasné, zda by se velení osmé americké letecké armády ještě jednou rozhodlo pro další nálet na Plzeň. Události od toho dne nabraly spád. 30. dubna se v berlínském bunkru zastřelil Hitler, 2. května kapituloval Berlín, pátého května vypuklo v Praze povstání a ještě ten den přijeli Američané do Plzně. Pouhých deset dnů po zničujícím náletu na Škodovku. Z dnešního hlediska to byla už zbytečná operace, která způsobila rozsáhlé škody českému průmyslu i zbytečné ztráty na lidských životech. Za minulého režimu platilo, že šlo o jasný politický záměr Spojených států poškodit poválečný průmysl socialistického Československa.

Foto: archiv Západočeského muzea v Plzni
Ale 25. dubna bylo spojenecké velení přesvědčené, že jeho armády čekají ještě dlouhé týdny, možná měsíce, tuhých bojů s fanatickými Němci, kteří ze Škodovky mohli dostávat další zbraně. Opravdu bylo bombardování Škodovky na samém sklonku války, 25. dubna 1945 jen tragickým omylem? V ten den před pětasedmdesáti lety, to bylo jenom další, rutinní bombardování, kterých měli Američané a Britové za sebou stovky. Až další dny ukázaly, že to byl poslední velký letecký útok za druhé světové války v Evropě. Ale došlo k němu ještě několik měsíců před zničujícími údery na Japonsko. Druhá světová válka i po náletu na Plzeň stále pokračovala.

Autor: Petr Lukeš
klíčové slovo:
spustit audio