Poštovní muzeum slaví 90 let

0:00
/
0:00

V malém domě v sousedství rušné Revoluční ulice se skrývá jedno z nejzajímavějších pražských muzeí, a to Poštovní muzeum, které slaví 90 let od svého založení. Jeho sbírky čítají na milion předmětů. Návštěvník může obdivovat nejen první nalepovací poštovní známku světa - Penny Black, ale i unikátní modré Merkury - první novinové poštovní známky světa z roku 1851, které v tehdejším Rakousku sloužily k doručení novin a lepily se přímo na tiskoviny.

Poštovní muzeum, foto: Kristýna Maková
Poštovní muzeum vzniklo ve stejný den jako první československá poštovní známka - tedy 18. prosince 1918 a nabízí dvě stálé expozice - v Praze výstavu známek, ve Vyšším Brodě pak dokumenty z historie poštovnictví od roku 1526 do současnosti. Tady jsou i sbírky poštovních kočárů. Vždyť příjezd pošťáka se dostal i do lidových písniček.

Muzeum nyní vystavilo veřejnosti dosud neznámé unikáty. Jde například o známky, které byly vytištěny, ale z politických důvodů nesměly jít do prodeje - třeba s portréty prezidentů, připomněla Patricie Tošnerová z Poštovního muzea.

"Jsou to aršíky Novotný, Svoboda, jsou to známky k letním olympijským hrám v Los Angeles, kterých se nakonec republika z politických důvodů neúčastnila a jsou to známky ke 14. sjezdu KSČ v roce 1968, které také nebyly vydány a sjezd samozřejmě skončil tak, jako celá republika."

V průběhu výstavy budou k dispozici většinou jen kopie známek. Originály byly k vidění na Den české filatelie 11. prosince a to pouze pro organizované filatelisty, veřejnost je může spatřit v den výročí Poštovního muzea 18. prosince. Ve stejný den byly vydány i první československé poštovní známky - Muchovy Hradčany. Z počátku Poštovní muzeum nemělo žádné vlastní sídlo.

"A tak se mu podařilo teprve v roce 1928 otevřít první expozici v přízemí budovy Karolina, kde dřív bývaly kupecké krámky a tehdejší zemská politická správa je pronajala Poštovnímu muzeu."

Univerzita později prostory potřebovala a tak se muzeum stěhovalo na Smíchov do kláštera sv. Gabriela, kde v roce 1933 otevřelo velkou expozici. Jejím dominantním prvkem bylo letadlo Aero A10, které poprvé převáželo poštu. Jak dodala Patricie Tošnerová, po druhé světové válce se zaměřilo hlavně na filatelii.

"Díky tehdejšímu ministrovi spojů, což byl Alois Neuman, který byl sám filatelista, se začala budovat pouze nová expozice filatelistická. A poštovní historie byla z pochopitelných politických důvodů zcela potlačena, protože pošta byla mnohá století součástí Rakouské pošty a potom vrchol pošty byl v průběhu první republiky."

Návrat k původní myšlence muzea začal až v polovině 60. let. A muzeum našlo své prostory v Praze a Vyšším Brodě. Česká pošta každý rok vydá okolo čtyřiceti známek. Věhlas doma i v zahraničí mají především reprodukce obrazů, zejména ze sbírek pražské Národní galerie. Vyrábí se metodou ocelotisku z plochých desek, která nemá ve světě při tisku známek a cenin obdoby. Patrně nejdražší známku Československa vlastní filatelista Ludvík Pytlíček. Je to původně rakouská čtyřkorunová známka na žilkovaném papíře s obráceným přetiskem Pošta československá 1919. Tento světle zelený unikát prý neprodal ani za milion dolarů.