Poštovní známky jako učebnice historie

mucha_hradcany1.jpg

Řada lidí zamířila v těchto dnech na veletrh Sběratel. Mimo jiné na něm uznávaný výtvarník Václav Zapadlík představil novou sérii poštovních známek Světová auta. Česká pošta ji vydala jako známkový sešitek s motivem slavných vozů světové automobilové historie 20. a 30. let. Jsou v něm modely Buggati Royale, Mercedes-Benz 540 nebo česká, dnes již zaniklá značka Wikov. Jak se dozvíte v repríze, známky jsou totiž jako učebnice historie.

Kdo někdy četl Rychlé šípy, ví, že filatelie nemusí být vždy jen zábavou a jaká tragédie může nastat, spálíte-li si omylem obálku s modrým mauritiem, vaší největší pýchou. O tom, že nejen modrý mauricius stojí mezi známkami za povšimnutí a i ty české mají něco do sebe, se vás pokusí přesvědčit Historické obzory.

První novinové poštovní známky,  tzv. merkury
Poštovní známka slaví letos 170 let své existence. Ta první byla vydána ve Velké Británii.

"První poštovní známky v našich zemích se objevily v roce 1850, kdy tehdejší rakouská monarchie vydala emisi pěti známek se státním znakem, bylo to v krejcarových hodnotách a pěti různých barvách. Pro území Lombardie a Benátska vyšly obdobné známky, ale měly hodnoty v centisimech,"říká Alena Reichová z Poštovního muzea v Praze a připomíná, že krátce poté, co vyšly první poštovní známky, objevili se také jejich sběratelé.

"Takovým příkladem je třeba první novinová poštovní známka světa. Jsou to tzv. modré merkury, které potom vycházely i v jiných barvách. Je to rakouská známka určená pro vyplácení novin, zasílání novin poštou a již v té době, záhy po vydání těchto známek v roce 1851 se objevila řada sběratelů, kteří se speciálně zaměřovali na tyto novinové známky."

Rozhovor jsme natáčely na výstavě Pražský hrad v umění poštovní známky, která zachycuje i vývoj známek v českých zemích. Z Rakousko-Uherska se tedy nyní přesuneme do první republiky.

"Samozřejmě jedním z atributů jsou kromě bankovek, státní vlaky, státního znaku...i poštovní známky. První československá poštovní známka vyšla nedlouho po vzniku samostatného Československa už 18. prosince 1918 a jsou to slavné Hradčany, které byly vytištěny podle originálního návrhu Alfonse Muchy, který mohou návštěvníci vidět i na výstavě Pražský hrad v umění poštovní známky."

Jaké motivy se na známkách za první republiky objevují? "Za první republiky jsou to především alegorické náměty, kromě Muchových Hradčan jsou to návrhy od Maxe Švabinského nebo rytiny význačného rytce Karla, kde čerpá buď z originálních obrazů s náměty českých měst nebo tam jsou alegorické výjevy např. k dvacátému výročí vzniku republiky z roku 1938 vychází emise jubilejní, kde je vlastně symbolická postava republiky a originální návrh je dílem Maxe Švabinského."

Které známky by návštěvník výstavy neměl minout? Tady vidím známku k Malé dohodě.

"Je to návrh Jana Charlese Vondrouše, tato emise vyšla v roce 1937 a je věnována Malé dohodě, to znamená spojenectví Československa, Rumunska a Jugoslávie, které mezi těmito zeměmi fungovalo v letech 1920 (1921)-1938, na známce je takový méně tradiční pohled na Pražský hrad od východu."

Na výstavě jsou k vidění také poštovní známky z období protektorátu:

Protektorátní známka k mozartovskému jubileu
"Jako první známky v protektorátu byly využity ty prvorepublikové a byl na nich černý přetisk Protektorát Čechy a Morava, původní označení státu Československo bylo přeškrtnuto trojitou linkou. Pak se samozřejmě na těch protektorátních známkách podíleli i rytci, kteří na nich pracovali předtím nebo potom po válce, takže co do kvality, jsou ty známky určitě velice zajímavé. Jsou to jednobarevné rytiny, které námětově čerpají i z různých významných výročí. Najdeme mezi nimi známky s portrétem Bedřicha Smetany nebo Antonína Dvořáka nebo jsou to známky věnované mozartovskému jubileu. A tady na výstavě je zajímavá známka z roku 1944, která byla vydána k pětistému výročí založení katedrály svatého Víta."

Kromě těchto motivů se samozřejmě objevovaly také známky poplatné době - třeba ta, na níž Adolf Hitler shlíží z oken Hradu na Prahu. Vyšla v roce 1943 a byla vydána k Hitlerovým narozeninám. Kromě toho existovaly v protektorátu i běžné známky s jeho portrétem. Oproti tomu Emil Hácha nikdy na známce nevyšel, ačkoli je tradicí, že se známky s prezidenty vydávají.

Režimu poplatné známky se samozřejmě tisknou i později v období komunistické totality - na známkách se pak objevují různé budovatelské motivy, rolníci, stožáry vysokého napětí...a známky připomínají třeba pětiletku.

Alena Reichová,  foto: autorka
"Známky samozřejmě odrážejí svou dobu, takže samozřejmě pokud listujete katalogem poštovních známek nebo prohlížíte si je na výstavě ve stélé expozici, jako je to u nás v Poštovním muzeu, tak zjistíte, že dívat se na poštovní známky je jako listovat učebnicí dějepisu."

I přes některé výstřelky byla a je podle Aleny Reichové československá a později česká známková tvorba na velmi vysoké úrovni a na nových známkách se stále podílejí přední výtvarníci, grafici a rytci.


Příspěvek jsme poprvé vysílali 6. června 2010, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.