Praha hostí světovou výstavu poštovních známek

František Beneš a tzv. Bombajský dopis, foto: Klára Stejskalová

Ozdobou výstavy Praga 2018 je Bombajský dopis, jeden z nejdražších filatelistických objektů na světě. Jedinečný je tím, že je ofrankován dvěma Červenými Mauritii.

František Beneš a tzv. Bombajský dopis,  foto: Klára Stejskalová

Unikátnost Bombajského dopisu spočívá v tom, že jsou na něm dvě známky stejné hodnoty a ty známky mají široký okraj, což u všech ostatních známek není.„ Ty známky tehdy neměly zoubkování, na poště je stříhali, a protože to byly první známky tohoto malinkého ostrova v Indickém oceánu, tak vlastně nevěděli, jestli u nich mají nechat okraj nebo nemají, tak je většinou střihli těsně kolem obrazu. Z těch dochovaných asi 11 kusů modrých a snad dvanácti kusů červených jenom tyto dvě známky na tom jedinečném bombajském dopise mají široké okraje, což filatelisté považují za důležité a přitahuje to na ten dopis mimořádnou pozornost“,říká v rozhovoru pro Radio Praha členem komise Praga 2018 JUDr. František Beneš.

Bombajský dopis byl původně adresován na Bombajskou biblickou společnost, která na Mauritius posílala knihy, tamějšímu anglikánskému pastorovi. Dopis od roku 1897, kdy byl objeven pro svět filatelie, prošel několika nejvýznamnějšími světovými sbírkami a byl jen málokdy vystavován. Do České republiky zcela prokazatelně dostává poprvé stejně jako samostatný červený Mauritius a modrý Mauritius, který je nejslavnější známkou na světě a dokonce tento konkrétní exemplář, který je na výstavě k vidění je údajně nejkrásnější ze všech modrých Mauritiů.

Majitelem tří nejvzácnějších exponátů je český investor.

František Beneš,  foto: Klára Stejskalová
„ Modrý Mauritius původně pochází ze sbírky nejslavnějšího sběratele Filipa Ferrari de la Renotiére“, líčí František Beneš zajímavou historii vzácné známky.“ Pro nás je to zajímavé i proto, že se ukázalo, že Ferrari byl nemanželským synem rodiny Ferrari. Jeho skutečný otec žil v Olomouci. Byl to francouzský exulant, ale ta rodina dodnes v Čechách žije. Víme, že Ferrari za svým skutečným otcem, který ho posléze adoptoval, byl osobně několikrát v Olomouci. Takže není vyloučeno, že tu známka, která potom byla u něj ve sbírce mnoho let, mohl mít s sebou, aby se mu s ní pochlubil, protože už tehdy byla považována za mimořádně vzácnou.“ Před zahájením výstavy se spekulovalo, že český investor odhalí během výstavy identitu. Pan Beneš o tom pochybuje. „ Na rozdíl od situace řekněme na přelomu 19. a 20. století, kdy se sběratelé těmi známkami chlubili, tak zhruba od 30.tých- 40.tých let sdílnost majitelů známek obecně velice klesá a myslím, že to bude i v tomto případě, že ten investor zůstane v anonymitě.“ Výstava je pořádána ke stému výročí vydání prvních československých známek, které vyšly velmi brzy po vzniku československého státu. Nejdražší československá známka pocházející z roku 1919 „Pošta československá“ ale k vidění nebude. Podle pořadatelů je důvodem pozdní podání přihlášky i skutečnost, že nový majitel není členem Svazu českých filatelistů.

„ Současný vlastník už přímo na aukci prohlásil, že není sběratel, že si jí koupil proto, aby jí dále mnohem dráž prodal, a když potom chtěl použít té výstavy ke zvýšení popularity té známky, tak jsme si řekli, že výstava by asi neměla sloužit jenom k tomu, aby někdo něco koupil, na výstavě to ještě dále zpopularizoval a ještě na tom vydělal“, popisuje doktor Beneš důvody, proč návštěvníci nejdražší českou známku neuvidí.

Filatelistická Olympiáda

Ilustrační foto: ČT24
Podstatnou součástí výstavy je soutěžní část. „Bojuje se o medaile, kterých je poměrně široké spektrum. O vítězi rozhoduje soutěžní jury jmenovaná z větší části Světovou filatelistickou federací. Může se stát, že zlatou medaili získá ne jeden, ale třeba ve stejné kategorii dva, nebo tři nebo čtyři účastníci, pokud naplní předpoklady, které pro tu zlatou medaili jsou definovány. V soutěži nejsou vystavené jednotlivé známky, ale exponáty, které jsou různě velké. Ty jsou v rámech, které měří asi jeden čtvereční metr a ti soutěžící buď soutěží s jedním rámem, s pěti rámy nebo s osmi rámy, a na těch rámech představí nějakým uceleným způsobem určité téma. Například vzácnosti nějakého způsobu poštovní přepravy, třeba poštovní přepravu v Antarktidě a v Arktidě nebo poštovní přepravu ve vesmíru nebo naopak tady v okolí Českých Budějovic. Prostě těch témat je mnoho. Potom to jsou například témata námětová, že někdo se zabývá například zvířaty na známkách, a dokáže to doložit způsobem, který je přitažlivý a přitom těžko dosažitelný“, vysvětluje JUDr. František Beneš.

Před deseti lety na Světovou výstavu v Praze zavítalo na 40 tisíc návštěvníků. V roce 1962, kdy se konala v Československu vůbec První světová výstava, na ní přišlo milion lidí. Letošní výstava se koná na čtyřech místech. Soutěžní část se odehrává v hotelu Clarion, kde se zároveň představují světové rarity. Další část výstavy hostí Poštovní muzeum v Praze, v Muzeu Mucha si lze prohlédnout známky související s Alfonsem Muchou, který byl tvůrcem těch prvních slavných československých známek výplatní emise Hradčany a novinové emise Sokol v letu a v kongresovém centrum hotelu Olympik si filatelisté mohou tam koupit literaturu, pomůcky, a také zajímavé známky, které běžně třeba u nás na trhu nevyskytují.