Potřebuje Česko Ústav paměti národa?

Mezi historiky i politiky se rozpoutala vášnivá debata o tom, jestli má vzniknout Ústav paměti národa. Potřebujeme novou instituci, která by se zabývala dějinami let 1948-1989? Na to se českých historiků ptala Martina Lustigová.

Aby Ústav paměti národa vznikl, musí parlamentem projít návrh zákona. Potřebujeme ale pro zkoumání soudobých dějin novou instituci? Jako první odpovídá historik Petr Koura, který říká, že ano: "Právě proto, abychom poznali podstatu komunistického režimu, nejen jeho represivních složek, ale i mechanismu ovládání společnosti, mechanismu strachu, toho, kdy se lidé režimu obávali a dělali věci, ke kterým je režim nutil. Domnívám se, že instituce, které se dosud na bádání o komunistickém režimu podílely, zatím plně nezodpověděly všechny otázky, které třeba mě napadají. Proto bych byl rád, aby vznikla instituce, která by se tomuto věnovala."

Petr Blažek

Také historik Petr Blažek soudí, že Ústav paměti národa je potřeba: "Ústav paměti národa jako instituce, která by zpřístupňovala dokumenty represivního a bezpečnostního aparátu, zabývala se vědeckou a vzdělávací činností a spolupracovala se svými partnery v zahraničí, kteří už existují, by byl podle mého názoru potřebný. Důvodem je obrovské množství materiálu, které po sobě nechal bezpečnostní aparát. Na rozdíl od Národního archivu, který má velice kvalitní budovy a poměrně dobré technické a odborné zázemí, Archiv bezpečnostních složek ministerstva vnitra, kde pracuji, na tom zdaleka tak dobře není. A myslím si, že pokud máme toto archivní dědictví udržet, zachovat a zejména začít využívat nejen pro historické účely, ale pro celou řadu dalších oblastí, tak ta instituce je velice vítaným nástrojem."

Instituce, jakou má být Ústav paměti národa, fungují například v Polsku nebo na Slovensku. V debatách o vzniku českého Ústavu paměti národa se často objevuje námitka, jestli už nyní nemáme dost institucí, které se soudobým dějinám věnují, například Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd nebo Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Co si myslí Petr Blažek? "Ústav pro soudobé dějiny má určitě své místo. Je to akademický ústav, který se zabývá odbornou činností, jeho primární činnost je badatelská, je na velice vysoké odborné úrovni, která je jistě potřebná. Nicméně já si myslím, že je tady hodně zanedbaná osvětová činnost, vzdělávací činnost, která by byla daleko více cílená na veřejnost, která by se zabývala třeba také provozováním nějakého muzea nebo památníku. Druhou institucí je Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, který je součástí Správy kriminální policie a vyšetřování Policie ČR. Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu je tedy primárně nástroj pro vyšetřování zločinů komunismu, které by se podle mého názoru měly nadále vyšetřovat. Problém je, že primárně policejní útvar by neměl provádět nějakou masivní vzdělávací činnost. Myslím si, že to potom spíše nechtěně připomíná dobu před rokem 1989. Nicméně obě ty instituce udělaly spoustu práce a myslím si, že budou dobrými partnery. V současnosti se Archiv bezpečnostních složek modernizuje a asi 23 lidí do něj přešlo z Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Tito lidé dali základ novým oddělením: oddělení výzkumu a oddělení edičnímu. Myslím si, že pokud vznikne Ústav paměti národa, tak zaplní to místo, které tady chybí." Petr Blažek také upozorňuje na to, že na českých vysokých školách zatím neexistují samostatné ústavy pro studium soudobých dějin.

Jiří Pernes

V otázce, jestli potřebujeme Ústav paměti národa, mezi historiky shoda nepanuje. Podívejme se na argumenty druhé strany. Například historik Jiří Pernes považuje vznik Ústavu paměti národa za zbytečný: "Já se pořád domnívám, že vznik Ústavu paměti národa je zbytečný, na rozdíl třeba od Slovenska nebo některých jiných postkomunistických států, a to z toho důvodu, že v České republice existuje Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Toto jsou podle mě instituce, které by měly - a jsou k tomu plně kvalifikované - plnit úkoly, které by podle navrhovatelů zákona o vzniku Ústavu paměti národa měl tento ústav plnit. Podle mého názoru je plní také velmi dobře, ovšem úměrně výši finančních prostředků, které mají k dispozici."

Bylo by tedy řešením rozšíření stávajících ústavů a poskytnutí větších finančních prostředků na jejich provoz? "Na vzniku Ústavu paměti národa mi vadí dvě věci. Za prvé to, že bude finančně nesmírně náročný, protože vznik každé nové instituce je spojen s obrovskou částkou, zejména instituce takové, jakou má navrhovaný Ústav paměti národa být. Znamená to spoustu nových lidí, což by na celém tom ústavu bylo to nejlepší, administrativní aparát, budovu, vybavení budov, atd. To by stálo obrovské množství peněz. A potom jsou další věci, které mi na tom vadí - vztah k archivům a v podstatě brakování archivních fondů, které původní návrh zákona navrhuje. Kdyby se jenom část prostředků, které budou vynaloženy na vznik Ústavu paměti národa, investovala do práce současných institucí, tak by to bylo mnohem přínosnější a užitečnější. Nebo, což je optimální řešení, kdyby vznikla nějaká nadace, nějaký grantový projekt, nějaký fond, který by umožňoval badatelům, kteří zkoumají tuto problematiku, rozšířit výzkum a řešit náročné výzkumné projekty, na které dnes nejsou peníze," vysvětluje Jiří Pernes.

Historikovi Michalu Kopečkovi se zase nelíbí samotný název ústavu. Proč? "Protože má konotace, které bych neváhal v některých projevech označit až za nacionalistické. Je tam celá řada otázek způsobu financování, způsobu nezávislosti ústavu na politických změnách nebo politických vlivech. Můj názor není jednoznačný. Já jsem rozhodně pro to, aby přišlo více peněz a lepší organizace do výzkumu soudobých dějin, protože stále je nás, historiků, velmi málo. Jsem pro to, aby vznikly nové instituce, popřípadě skupiny, popřípadě grantové nadace, které se budou tímto obdobím zabývat. Ale Ústav paměti národa v té podobě, v jaké byl koncipován na podzim a jak se o něm na podzim mluvilo - s tím bych měl problém. Teď se dějí nějaké změny, uvidíme, jestli k lepšímu nebo k horšímu."

---

A co si myslíte vy? Potřebuje Česko Ústav paměti národa? Těšíme se na vaše názory. Pište nám na email [email protected] nebo na adresu:

Český rozhlas 7 - Radio Praha

Vinohradská 12

120 99 Praha 2

Česká republika