Poválečný návrat prezidenta Beneše provážely bouřlivé ovace Pražanů. Cesta přes Moskvu trvala dva měsíce
Před osmdesáti lety se z Londýna do Prahy triumfálně vrátil prezident Edvard Beneš. Přišla s ním i v exilu působící košická vláda. Až do 28. října 1945 však chyběl v politickém systému Československa parlament. Proto měla nařízení vlády s podpisem prezidenta podobu zákonů, známých jako Benešovy dekrety.
Do exilu odešel Beneš poté, co se vzdal postu hlavy státu kvůli Mnichovské dohodě. Vrátil se po sedmi letech. Z Londýna odletěl společně s manželkou Hanou již 11. března 1945 za doprovodu ministra zahraničí Jana Masaryka a sovětského velvyslance Fjodora Taraseviče Guseva.
Cestu přes Moskvu mu v Londýně rozmlouvali, nakonec trvala dvě měsíce. Na poslední chvíli se například dozvěděl, že si s sebou nebude moci vzít několik desítek lidí svého aparátu, nýbrž jen lidi osobně nejbližší. Ani velvyslanci států Západu u exilové vlády jej nesměli doprovázet. Cesta vedla přes egyptskou Káhiru do Moskvy, kde prezident projednal s komunisty podobu nové vlády a její program, známý jako Košický vládní program.
Z Moskvy vyrazil vlakem do Humenného a Košic. Dál pokračovat mohl až v den kapitulace Německa 8. května. Mezi 12. a 15. květnem se zdržel v Brně a konečně 16. května časně ráno vyrazil speciální vlak z nádraží v Blansku do Prahy.
Mezi sporné Benešovy kroky patří postoupení Podkarpatské Rusi
V té době vznikly i fotografie, z nichž jedna zachycuje trubače 1. čs. obrněné brigády, který slavnostně ohlašuje příjezd prezidenta do hlavního města v ranních hodinách. Další fotografie zachycují, jak Edvard Beneš s chotí Hanou a dalšími členy doprovodu projíždí ulicemi města za bouřlivých ovací Pražanů směrem ke Staroměstskému náměstí.
Pohlednice byly získány do sbírky Vojenského historického ústavu Praha po roce 1945 formou darů z několika pozůstalostí. Slavnostní projev pak prezident pronesl z tribuny před zničenou budovou Staroměstské radnice.
Jako prezident Beneš abdikoval dvakrát, poprvé v roce 1938 po uzavření Mnichovské smlouvy, podruhé v roce 1948 v reakci na ovládnutí státu komunistickou stranou.
Hodnocení role Edvarda Beneše v československých dějinách zůstává z řady pohledů kontroverzní, přestože se jednalo o bytostného demokrata. Mezi sporné kroky patří postoupení Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu v roce 1945. V březnu roku 1945 poslal Stalinovi dopis, ve kterém píše o tom, že připojení „Zakarpatské Ukrajiny" k SSSR považuje za samozřejmé. Až příliš vycházel z úvahy, že Československo se může stát „mostem" mezi Sovětským svazem a západními demokraciemi a napomoci tak stabilitě v Evropě.
Související
-
Cesta ke svobodě: 80 let od konce 2. světové války
V seriálu se postupně vrátíme do dramatických dnů druhé světové války a připomeneme si klíčové události, které vedly k osvobození naší země.
-
10 neuvěřitelných příběhů 2. světové války
Historik Jiří Klůc zaznamenal osudy vojáků, zajatců, obyčejných lidí, které do dnešních dnů nebyly známy. Každý z příběhů nám přibližuje lidskost a odvahu v těžkých dobách.
