Povodeň způsobila na Lednicko-valtickém areálu škodu 2 miliony korun
V sedmi krajích postižených jarními povodněmi skončil stav nouze, který vláda vyhlásila 2. dubna. Podle zákona musí kraje do týdne spočítat povodňové škody. Postiženy jsou i památky. Největší, přibližně dvoumilionová škoda je na parku u zámku Lednice, který je součástí Lednicko-valtického areálu zapsaného na seznam UNESCO. Díky hrázím však zůstala část areálu i samotné město ochráněno. Do Lednice se vydala Zdeňka Kuchyňová.
"Rozléváním do poldru byla celá tato část pod vodou. Ovšem ta část je také ohrázována, takže voda se naštěstí udržela v těch ohrázovaných prostorech."
Jaké to zanechalo na parku škody? Už jsou nějaké první výsledky?
"Vím, že se hovořilo zhruba o částce 2 miliony korun. Vyvrátilo se a spadlo zhruba 8 stromů, další stromy v břehových porostech jsou nakloněné, tam zřejmě bude muset postupně dojít k jejich odtěžení. Není to konečné číslo a až závěr vegetační sezóny ukáže, zda tam nebudou škody větší. Co je podstatné, v tom bývalém řečišti Dyje, to je ta část, která se nazývá Černou Dyjí, voda tekla metr až metr a půl nad úrovní anglické části zámeckého parku. Pochopitelně zámek a skleník a francouzský park, ty jsou dostatečně vysoko. Oni to také Lichtensteinové takto stavěli, s tím vším počítali. U hrází docházelo už k velkým průsakům. Při pokračování velkého množství vody, které bylo odpouštěno do lednického poldru, hrozilo zaplavení v poměrně velké výšce vody a škody by potom byly určitě obrovské."Zaplavilo to některé drobné stavby?"Ano, drobné stavby, které byly v tom území, které není ohrázováno. Je to například chrtí závodiště u Lednice, které je v prostoru poldru před hrázemi, které chrání Lednici, tak tam byla výška hladiny kolem metru a půl. Naštěstí voda relativně rychle opadává a opadla už, takže tam se snaží udělat všechno pro to, aby stihli udělat první chrtí závody v tomto roce."
Se zpožděním začne kvůli povodním i zdejší lodní doprava. Hladina Dyje je totiž stále vyšší než obvykle. Pro město je to první zkušenost s tak rozsáhlou povodní a hráze kolem poldrů nebyly ještě nikdy tak extrémnímu tlaku vystaveny. Starosta Kabát je rád, že odolaly. Domnívá se však, že při vyšší hranici vody by už hrázování nestačilo. Jak hodlá město zvýšit povodňovou ochranu?
"Je pravda, že se hovoří o padesátileté až stoleté vodě, ale sázet na to, že další taková pohroma přijde až za tolik desítek let samozřejmě nejde. My bychom rádi pozjišťovali všechny aktuální skutečnosti této povodně, to znamená při jakém množství voda přetékala do poldru, zda nejsou zanesená koryta, protože to jistě vedlo k tomu, že voda podle našeho názoru odtékala dříve, než my jsme počítali. Na základě tohoto vyhodnocení se sami budeme snažit, abychom aktivovali čištění. Nicméně to je o velkých penězích a celé se to bude odvíjet od možností, které náš stát bude mít a jsou to určitě desítky milionů korun, které k tomu budou potřeba."