Pravoslavná církev dostala výpověď z kaple a krypty na Olšanských hřbitovech
Pravoslavná církev dostala výpověď z krypty na Olšanských hřbitovech. Podle Správy hřbitovů kapli poškozovala.
V kryptě je pochován mimo jiné první československý premiér Karel Kramář. Leží v ní i ostatky stovek vojáků z první světové války. Pravoslavná církev užívala kapli i s kryptou desítky let.
Hostiny v kryptě a u hrobů
Správa pražských hřbitovů výpověď odůvodňuje mimo jiné tím, že se v kryptě u hrobů konaly hostiny. Deník N získal fotografii, která jednu z takových akcí zachycuje.
"Nechovají se tam tak, jak by se chovat měli. V podstatě je to úplná dehonestace té pohřební komory," řekla už dříve Evženie Číhalová, která v radě vlády zastupuje ruskou národnostní menšinu.
Podle Správy hřbitovů církev kryptu, která je kulturní památkou, poškozovala a udělala si z ní sklad. Zástupci církve dříve výpověď odmítli jako politické rozhodnutí.
"Plní jenom něčí objednávku a tuhle informaci posílá do médií, aby to slyšeli ti, kteří to objednali," prohlásil zástupce pravoslavné církve kněz Roman Hajdamačenko.
Kaple bude církvi sloužit, ale klíče bude mít Správa hřbitovů
Ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený Radiožurnálu řekl, že podzemní krypta bude nyní jen v režii Správy hřbitovů.
"Klíče budou v držení Správy hřbitovů, kapli bude dál užívat církev v nějakém lépe kontrolovatelném režimu a podzemní krypta bude zcela v režii Správy hřbitovů."
Podle ředitele Červeného krypta zejména při několikadenních pravoslavných svátcích trpěla, dým ze svící poškozoval její vnitřní malby a kryptu zakrýval stan.
"Během Velikonoc si tam postavili stánky a pódium, kde sloužili bohoslužby, řekl Martin Červený. Podle něj je třeba hledat rovnováhu mezi provozem hřbitova, zájmy pozůstalých a funkcí kaple.
Do Česka se stěhuje více pravoslavných věřících a krypta ani kaple nejsou podle Červeného na takové množství lidí stavěné. V nejbližších měsících projde krypta renovací.
Peníze se na kapli sbíraly už před první světovou válkou
Základní kámen kaple s kryptou byl položen 11. září 1924, o rok později byla vysvěcena. Výzdoba je dílem ruských umělců působících v Praze a v západní Evropě.
Pravoslavní Pražané začali sbírat peníze na stavbu hřbitovní kaple již před první světovou válkou.
Po vzniku Československé republiky našly v Praze útočiště tisíce emigrantů z Ruska a velkou pomoc záměru vystavět na Olšanech kapli poskytl ve 20. letech i pravoslavný Čech a první ministerský předseda Československa Karel Kramář.