Pražské letiště bude přejmenováno na Letiště Václava Havla. Vláda tak přijala návrh filmaře Fera Feniče
Vláda Petra Nečase ve středu souhlasila s přejmenováním pražského ruzyňského letiště na Letiště Václava Havla. Přijala tak návrh, se kterým krátce po úmrtí českého exprezidenta a dramatika Václava Havla přišel filmový dokumentarista Fero Fenič. Jeho návrh získal širokou podporu, měl ale i své odpůrce. Fero Fenič to potvrdil i v rozhovoru pro Radio Praha. S rozhodnutím vlády je spokojen:
Říkáte: tvrdě na tom pracuje. Co to znamenalo v tomto případě, ta tvrdá práce?
"Řeknu upřímně, že jsem se v podstatě tomu celé ty tři měsíce věnoval natolik intenzívně, že všechny ostatní věci, i můj festival, který právě v těchto dnech začíná, šly trochu stranou. Věnoval jsem tomu, dá se říct, veškerý čas. Měl jsem podporu svých kolegů, kamarádů, známých i signatářů, kterých je přes osmdesát tisíc. Na tu denní pravidelnou agendu, kdy bylo třeba oslovovat lidi, odpovídat médiím, neustále nějakým způsobem držet tuto myšlenku při životě, jsem ale většinou byl sám."
Ta myšlenka neměla jenom své příznivce, jak říkáte, na osmdesát tisíc lidí podepsalo petici za přejmenování letiště, ale měla také své odpůrce. Můžete alespoň stručně říct, v čem spočívaly jejich námitky?
"Ty námitky většinou byly velmi iracionální. Mnoho z těch odpůrců do osoby Václava Havla projektovalo a projektuje, soudím alespoň z toho, co mi psali, své osobní zklamání, neúspěchy z restitucí i s jinými věcmi, nespokojenost s právním řádem a tak dále. Jako kdyby Václav Havel byl král, který měl toto všechno zařídit. Všichni zapomněli, že výkonnou moc má v této republice vláda. A o výkonné moci nejdéle v této zemi rozhodoval Václav Klaus. Václav Havel měl velkou morální autoritu, kterou mohl hlavně myslím v prvních dvou letech leccos ovlivnit. Ale po rozdělení republiky v r. 1993 o všem rozhodovala víceméně vláda. Prezident nemá žádnou výkonnou moc. Takže to byl takový omyl. Druhý prvek, který tam byl velmi jasný, bylo to, že negativní reakce, které jsem dostával, se daly rozdělit v podstatě do dvou kategorií. Do pětatřiceti let přišly mimořádně jedna nebo dvě reakce. Ale od pětatřiceti let ty reakce stoupaly, a čím starší člověk, tím agresivnější reakce. Dá se tak říct, že to byla věc především starší generace, která stále žije v jakýchsi srovnáních s bývalým systémem. Idealizuje si určité věci, nakonec to vidíme i při volebních výsledcích."Pane Feniči, vy jste primárně dokumentarista. A toto je téma! Uvažujete o tom nebo sbíráte materiál na filmový dokument o přejmenování letiště?
"Ne, ne. Nedělal jsem to želbohu. Na to bych neměl čas. Nemohl jsem dělat několik věcí najednou, takže jsem se tím takto nezabýval. Na druhé straně se ale chci k tvorbě vrátit a pracuji na přípravách stylizovaného dokumentu. Ale na úplně jiné téma."
Prozradíte, na jaké?"Ne, ne. Zatím je to ve stádiu úvah, tak by to bylo předčasné. Pověrčivost mi taky nedovolí."
Děkuji vám za rozhovor, přeji, ať se vám to téma podaří a ať se samozřejmě taky podaří Febiofest, který právě začíná.