Před 120 lety se narodil nejslavnější Pražan Franz Kafka

Je-li nějaký spisovatel známý u nejširší veřejnosti více díky svému jménu než dílu, je jím určitě Franz Kafka. Pohled jeho uhrančivých černých očí provází návštěvníka Prahy na každém kroku. Od narození geniálního spisovatele právě uplynulo 120 let. Pokračujeme příspěvkem Viléma Faltýnka.

Před 120 lety se narodil nejslavnější Pražan Franz Kafka

Franz Kafka

Franz Kafka se narodil 3. července 1883, v pražské židovské rodině obchodníka Hermanna Kafky. Po studiu práv rok provozoval právní praxi, poté byl úředníkem v pojišťovně. Za Kafkova života vyšlo jen šest jeho prací, mimo jiné povídky Proměna, Ortel či novela V kárném táboře. Nejranější texty sám zničil. Stejný osud měl potkat celé dílo, ale navzdory Kafkovu přání ho zachránil Max Brod. Posmrtně vyšly slavné romány Amerika, Proces a Zámek.

Milena Masáková ze Společnosti Franze Kafky připomíná, že tento spisovatel je dnes patrně nejslavnějším člověkem, který se kdy v Praze narodil: "Kafka je určitě nejslavnější rodák z Prahy, kvůli kterému sem jezdí ročně možná desetitisíce lidí, kteří chtějí vidět město, kde se Franz Kafka narodil, chtějí vidět nějaké stopy, které tady po něm zůstaly. Paradoxem je, že Kafka, který uměl česky a celý svůj život kromě několika měsíců prožil v Praze, vlastně nikdy nevyšel kompletně česky,"řekla Masáková.

V Čechách to s přijímáním Kafkova díla nebylo nikdy jednoduché. Ještě dlouho po své smrti byl doma prakticky neznámý. Další vykonala druhá světová válka a poválečná totalita. Shodou okolností byl Kafka spojován i s demokratizačním procesem 60. let. Pokračuje překladatel Josef Čermák:

"Byl spojován s neblahým rokem 1968, kdy - myslím že to byl dokonce generální tajemník strany - řekl, začalo to v Liblicích kafkovskou konferencí a skončilo to kontrarevolucí v roce 1968. Tak se Kafka, a to nemohou zejména naši zahraniční přátelé pochopit, u nás stal nepřítelem státu a politickým artiklem.

Samozřejmě po roce 1989 se už otevřely brány, Kafka se u nás stal artiklem až podbízeným, ale bohužel na nepravých místech, zmocnili se ho obchodníci a Kavka slouží jako zástěrka všelijakých textilních a jiných výrobků, nad kterými se někdy až zvedá žaludek."

Mrzí vás to?

"Mrzí, ale je to proces, který nelze zastavit, protože zákon tím není porušován, na dobrý a špatný vkus žádný zákon není. Takže to berme jako kvalitu. Horší věc je ta, že se nám čechům, a má to i historicko-politické příčiny samozřejmě, v integrovat ten fenomén židovskoněmecké pražské literatury do kultury této země. Dneska když jdete do tzv. židovského města, do Maiselovy ulice, tak tam vidíte stokrát víc Japonců a Italů než Čechů. Venkovský Čech, když přijede do Prahy, tak tahle místa nenavštěvuje. Není to nějaký bojkot nebo programový antisemitismus, nebo jak bychom to nazvali, je to prostě vina těch historických souvislostí," shrnul překladatel a editor Josef Čermák.

O knihách slavného Pražana, jejich českém vydávání, i o objevech, které potvrzují Kafkův vztah k češtině bude řeč v nedělní Knihovničce Radia Praha. K jejímu poslechu vás už teď zvu.