Před 30 lety padlo rozhodnutí o rozpuštění Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP)
RVHP měla být obchodní unií socialistického bloku. Na RVHP záleželo, jestli na trh půjdou gramofony ze Sovětského svazu, záclony z NDR nebo uhlí z Polska. Řídil ji Sovětský svaz a členům prosperitu nepřinesla.
RVHP založil sovětský diktátor Josif Stalin na základě tuhé centralistické koncepce na moskevské poradě 5. ledna 1949. Důležitou roli při jejím vzniku hrálo hospodářské embargo, které proti státům s komunistickými režimy začaly uplatňovat demokratické země západní Evropy a USA. Mezi zakládající státy patřilo Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a SSSR. Členem byla i Albánie (1949–1962) a NDR (1950–1990). Mongolsko se připojilo v roce 1962, Kuba o deset let později a Vietnam v roce 1978. Cíle zněly honosně, ale ve skutečnosti šlo často o nesmyslná rozhodnutí jako například svěřit výrobu vyspělé elektroniky Bulharsku. V zemědělském Rumunsku se naopak vybudovaly železárny, do kterých se muselo železo a uhlí dovážet zdaleka.
Na Československu se fungování RVHP podepsalo především zaměřením na těžký průmysl. „Země, které elementárně fungovaly, a dalo se jim alespoň trochu věřit, byly v podstatě jenom dvě. To byly ty technologicky nejvyspělejší, čili NDR a Československo,“ konstatoval v pořadu České televize Historii.cs ekonom Miroslav Zámečník.
V Česku byla RVHP terčem celé řady vtipů. Např: „Komu není vzájemné rady, tomu není hospodářské pomoci.“ Nebo: „Co bychom měli, kdyby neexistovala RVHP?“ … „V principu všechno.“
Po pádu totalitních režimů většina zemí přešla na tržní ekonomiku a RVHP byla po 42 letech činnosti zrušena.
