Před 30 lety padlo rozhodnutí o rozpuštění Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP)

RVHP měla být obchodní unií socialistického bloku. Na RVHP záleželo, jestli na trh půjdou gramofony ze Sovětského svazu, záclony z NDR nebo uhlí z Polska. Řídil ji Sovětský svaz a  členům prosperitu nepřinesla.

Zasedání RVHP v Rumunsku v roce 1978|Foto: #BA456/Fototeca online a comunismului românesc/Wikimedia Commons

RVHP založil sovětský diktátor Josif Stalin na základě tuhé centralistické koncepce na moskevské poradě 5. ledna 1949. Důležitou roli při jejím vzniku hrálo hospodářské embargo, které proti státům s komunistickými režimy začaly uplatňovat demokratické země západní Evropy a USA.  Mezi zakládající státy patřilo Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a SSSR. Členem byla i Albánie (1949–1962) a NDR (1950–1990). Mongolsko se připojilo v roce 1962, Kuba o deset let později a Vietnam v roce 1978.  Cíle zněly honosně, ale ve skutečnosti šlo často o nesmyslná rozhodnutí jako například svěřit výrobu vyspělé elektroniky Bulharsku. V zemědělském Rumunsku se naopak vybudovaly železárny, do kterých se muselo železo a uhlí dovážet zdaleka.

Na Československu se fungování RVHP podepsalo především zaměřením na těžký průmysl. „Země, které elementárně fungovaly, a dalo se jim alespoň trochu věřit, byly v podstatě jenom dvě. To byly ty technologicky nejvyspělejší, čili NDR a Československo,“ konstatoval v pořadu České televize Historii.cs ekonom Miroslav Zámečník.

V Česku byla RVHP terčem celé řady vtipů. Např: „Komu není vzájemné rady, tomu není hospodářské pomoci.“ Nebo: „Co bychom měli, kdyby neexistovala RVHP?“ … „V principu všechno.“

Po pádu totalitních režimů většina zemí přešla na tržní ekonomiku a RVHP byla po 42 letech činnosti zrušena.