Před 33 lety Československo obsadila vojska pěti států Varšavské smlouvy

Lidé si v úterý na několika místech připomněli události z 21. srpna 1968, kdy Československo obsadila vojska pěti států Varšavské smlouvy. Památce obětí srpnové okupace se tradičně poklonili účastníci pietního aktu u budovy Českého rozhlasu na pražských Vinohradech. S dalšími informacemi je připraven Vilém Faltýnek.

U budovy Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě se hodinu před polednem sešlo několik desítek pamětníků, tehdejších redaktorů Československého rozhlasu a dalších obyvatel Prahy, aby uctili památku lidí, kteří v srpnu 1968 na Vinohradské třídě zahynuli při střetech s okupačními vojáky. Náměstek ministra obrany Josef Jehlík ve svém projevu uvedl, že nyní je pro většinu občanů invaze vojsk Varšavské smlouvy téměř zapomenutou historií.

"Pro drtivou většinu národa je již srpen 68 téměř zapomenutou událostí. Zpravodajové předních zahraničních agentur byli v nedávné minulosti často nuceni konstatovat, že Češi se na invazi vedenou Sověty dívají se směsí nostalgie a cynismu a především o ní mlčí."

Ani po 33 letech, které od okupace uplynuly, nesmějí být podle účastníků úterního pietního aktu tehdejší události zapomenuty. Lidé vzpomínali na hořící tank u rozhlasu, střelbu, mrtvé, raněné, emotivní atmosféru té doby i takzvané Pražské jaro. Tuto atmosféru dokumentují i četné archivní záznamy.

"Právě nám ohlásili z Národní třídy v Praze, že jí procházejí skupiny sovětských vojáků, kteří střílejí a strhávají nápisy psané azbukou i v českém jazyce. Nabádáme proto znovu, zvláště mladé občany naší republiky k opatrnosti. Neprovokujte, zachovávejte pokud možno klid."

Hlas na záznamu patří tehdejší hlasatelce Aleně Pávkové. Pávková nevysílala v noci, při samotném příjezdu vojsk, kdy rozhlas o začátku okupace informoval veřejnost. U rozhlasu se ocitla až ráno. Jak vzpomíná na události dnes?

srpen 1968 před budovou Československého rozhlasu

"Ráno Jsme šli do rozhlasu samozřejmě pěšky, protože všecko bylo zablokované, tramvaje nejezdily, a tam právě končilo vysílání, před rozhlasem byly tanky, a přišli jsme právě v době, kdy se hymnou zakončilo vysílání. To bylo v osm hodin ráno. Tam se rozhodovalo o tom, co bude dál. Technici našli způsob, našli nějaké studio, takové skryté, na které Rusové tři dni nepřišli. Normálně jsme pracovali, chodili jsme kolem těch ruských vojáků, kteří tam byli, a oni mysleli, že patříme k údržbě budovy. Pak už to ale nešlo. Po třech dnech jsme se přestěhovali a vysílalo se z Dykovy ulice, což byl dříve Armádní rozhlas, dneska tam vysílá Svobodná Evropa."

To se vysílal nějaký náhradní program?

"Vysílali jsme normální zprávy a hudbu. Celkem nic jiného. Pořád přicházely nějaké zprávy, události, které se staly. Můžu říct, že to vysílání bylo velice klidné a že jsme neustále nabádali lidi, aby nevystupovali nějak agresivně proti okupaci, abychom se nedostali do nějaké bojové situace, protože na to jsme neměli."

srpen 1968 v Praze

Násilné potlačení Pražského jara na mnoho let ovlivnilo osudy celé země a životy jejích občanů. Také Alena Pávková byla nakonec nucena po dvaceti letech hlasatelské práce z rozhlasu odejít a teprve nyní se do rozhlasu jako externí reportérka čas od času vrací. Jak při pietním aktu připomněl Pražský primátor Jan Kasl, srpnová invaze si vyžádala nejen desítky obětí, stovky raněných i značné materiální ztráty, ale také nevyčíslitelné škody na duchu národa. "Krátká paměť některých lidí je zarážející," prohlásil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka a poukázal nejen na srpen 1968, ale i na důsledky komunistické vlády a chování lidí v 50. a 70. letech.