Přehled tisku

Na páteční inauguraci, při níž nový prezident Václav Klaus složí slib, se podle Mladé fronty Dnes mezi hosty objeví i jeho předchůdce Václav Havel. Exprezident se vrátí z dovolené, kterou tráví u moře, ve středu nebo ve čtvrtek. Klaus už v neděli v televizní debatě vyjádřil přání, aby se Havel ceremoniálu zúčastnil.

Na páteční inauguraci, při níž nový prezident Václav Klaus složí slib, se podle Mladé fronty Dnes mezi hosty objeví i jeho předchůdce Václav Havel. Exprezident se vrátí z dovolené, kterou tráví u moře, ve středu nebo ve čtvrtek. Klaus už v neděli v televizní debatě vyjádřil přání, aby se Havel ceremoniálu zúčastnil. "Ve svém projevu o něm jistě najdu dobrá slova," řekl. Ve stejném pořadu Klaus poznamenal, že mu jeho předchůdce ke zvolení nepogratuloval. Vůči tomu se však ohradil Havlův tajemník. Havel podle něj zaslal blahopřejný telegram vzápětí po páteční volbě. Ke Klausovi se ale zřejmě během víkendu nedostal.

Desítky autorů v úvahách o budoucím prezidentovi zdůrazňovaly, že již skončilo období popřevratové, období charismatických vůdců i disidentů. Je třeba, abychom konečně měli standardního prezidenta i vládu, uvádí v komentáři Lidových novin socioložka Jiřina Šiklová. Volbou Václava Klause se to podle ní podařilo. Již před několika lety, nejméně od vzniku tzv. oposmlouvy, u nás skutečně začala zcela normální demokracie, se všemi chybami, zvraty, korupcemi politiků i uplácením stran. Ví se to, píše se o tom, a přesto tento systém jaksi drží, vládní krize se vyřeší, někdo je vyhozen, další nastoupí a pokračuje v jeho cikcak linii. Demokracie se u nás vyvíjí jako třeba v Itálii s jejich Berlusconim nebo jako ve Francii. Ale nebuďme flagelanty, píše autorka, vždyť konečně i v USA si zvolili prezidenta rozdílem málem jen jednoho hlasu.

Naprosto šokován byl podle deníku Právo nově zvolený prezident Václav Klaus po zhlédnutí svého případného obydlí v tzv. Domečku na Hradě. "Domeček se mi zdá zdevastovaný. Připadalo mě to, jako když se najde někde na vesnici bývalý zámeček nebo tvrz, který byl jistou dobu v majetku místního JZD," odmítl Klaus možnost stěhování do tohoto bývalého sídla hlavy státu. Prezidentský objekt se stále rekonstruuje a měl by být letos dokončen celkovým nákladem 50 miliónů korun. Kde nakonec budou bydlet, se rozhodne Klaus po dohodě s manželkou Livií. Ta rezidenci také navštívila, podle listu však nebyla tak kritická k obydlí jako její manžel. Zatím by Klausovi mohli obývat šestipokojový byt v jižním křídle Hradu.

Nový prezident Václav Klaus se na Pražském hradě postupně obklopuje svými nejvěrnějšími. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, po Jiřím Weiglovi, který bude kancléřem, je už jasné další jméno: Klausův dosavadní poradce Ladislav Jakl se stane tajemníkem prezidenta a ředitelem sekretariátu. V souvislosti s obsazením mluvčího prezidenta se objevilo jméno moderátorky televize Nova Jany Bobošíkové. Ta to nepotvrdila, ale ani nepopřela. Z podhradí vystoupá na Hrad také někdejší místopředsedkyně ODS a exsenátorka Libuše Benešová. Klaus avizoval, že obmění tři až čtyři šéfy nejdůležitějších odborů. Zatím není jasné, kdo obsadí klíčový politický a právní odbor. Lidé, kteří byli jmenováni do vedoucích funkcí exprezidentem Václavem Havlem, plánují předat svoji rezignaci v pátek, píše list.


V komentáři deníku Právo se zamýšlí Alexandr Mitrofanov nad posledními postoji bývalého předsedy sociální demokracie Miloše Zemana. Jeho vzkazy z Vysočiny se stávají novodobým folklórem soc. dem. Když zahřímal poprvé k Vladimíru Špidlovi, že vládnout se musí umět, bylo to jako vzdálený zvuk přicházející bouřky. Podruhé už vzkázal, že se vedení ČSSD nesmí bát silných osobností. Vzhledem k tomu, že se právě Zemanovy silné osobnosti v té době značně obávalo, zaznělo to jako bouřka přicházející. Když se ale nakonec přihnala do Prahy, zastavila se o Hrad a z tohoto mraku nezapršelo. Po krátké pauze se pak Zeman z vysočinského úkrytu ozval znovu. Že se v žádném případě nezúčastní přímé prezidentské volby. A pak za poměrně krátký čas opět: že se přímé volby nezúčastní, dokud je v čele ČSSD současné vedení. Po zvolení nové hlavy státu se frekvence vysílání zvýšila. V rozmezí dvou dnů přišla dvě poselství. Nejdříve že Klaus může děkovat za své zvolení současnému vedení soc. dem., tedy Vladimíru Špidlovi a Stanislavu Grossovi. A vzápětí že by Zeman volil za předsedu strany na nadcházejícím sjezdu Zdeňka Škromacha. Jenže mezitím přestali věřit i ti nejpohanštější soc. demokraté, že bouřky vyvolává hrůzyplný a všemocný Perun. K modle bůžka, který nedokázal porazit hromy a blesky své nepřátele, ale skrývá se v lesích a odtud pronáší temná proroctví, už nechodí procesí, ale jen pár zasmušilých nostalgiků. Po zvolení Václava Klause prezidentem mají soc. demokraté hlavu v pýru. Nálada ve straně se překlopila. Už to není handrkování, kdo je zemanovec a kdo grossovec. Místo sledování boje pod kobercem nebo na něm, který probíhal ve věrchušce ČSSD, začali členové strany na krajské, okresní a místní úrovni vyžadovat po svém vedení východisko ze situace, která jim všem hrozí historickým propadem. Zdá se, že u mimoposlanecké členské základny mnohem lépe funguje pud sebezáchovy.


Podle Lidových novin nemocnost dětí zvyšuje nekvalitní ovzduší. Znečištěný vzduch má přitom negativní dopad na vývoj dětí už v prvním měsíci po početí. Dokazují to výsledky mezinárodního průzkumu, který se v uplynulých letech uskutečnil v Teplicích. Severní Čechy nebyly vybrány náhodně. Koncem 80. let byly považovány za nejvíce znečištěnou oblast Evropy. Kromě odumírání lesů měly škodliviny v ovzduší dopad i na zdraví obyvatel. Děti trpěly alergií, onemocněním dýchacích cest, mnoho se jich rodilo s vývojovými vadami. Programy Teplice I a Teplice II měly za úkol potvrdit či vyvrátit souvislost se špatným ovzduším. Pro srovnání se tytéž výzkumy prováděly v Prachaticích, kde je naopak jedno z nejčistších ovzduší v České republice. Výzkum souvislost vyššího výskytu onemocnění dětí se znečištěným životním prostředním prokázal. Škodliviny přitom mají vliv na lidské zdraví nejen v dětství, ale i v pozdějším věku. U padesátiletých mohou být příčinou cukrovky, kardiovaskulárních chorob či nádorových onemocnění.


Transplantovat umíme, nemáme ale co, píší Lidové noviny. V Česku je nyní více než stovka lidí, kterým může zachránit život jedině transplantace. Počet dárců orgánů ale stále klesá. V roce 1997, tedy v roce, kdy český transplantační program dosáhl vrcholu, měli lékaři k dispozici orgány od 239 lidí. Loni jich bylo už jen 146. V čem je příčina tohoto propadu? Pacientů potřebujících transplantaci neubývá, spíše naopak. Lékaři transplantovat chtějí a umějí. Nejsou však dárci orgánů. Právě jejich počet je nyní v podstatě jediným limitem transplantační medicíny. Od roku 1997 počet dárců orgánů klesl o 40 procent. Příčin tohoto stavu je celá řada. Na prvním místě odborníci jmenují nevyhovující legislativu. Lékařům nedává stávající zákon potřebnou jistotu. Ruku na kohoutku zdrojů transplantačního programu mají anesteziologové v dárcovských nemocnicích. Další možnou příčinou může být špatně nastavený systém úhrad. Pečovat o potenciálního dárce není pro nemocnice výhodné. Pro to, aby se společnost při odběru orgánů dostala co nejblíže svému potenciálu, je také nezbytná podpora veřejnosti. Ta nesmí mít pocit, že při transplantacích dochází k nějakým neprůhledným machinacím. Léta budovanou důvěru narušila tzv. ostravská aféra. Tehdy byl zpochybněn postup zdejšího transplantačního cetra. Lidé mohli získat dojem, že v Česku dochází k nelegálním odběrům orgánů. Přitom to jediné, co se potvrdilo, byly nesrovnalosti v dokumentaci, připomínají Lidové noviny.


Už více než patnáct let volají lidé z největšího pražského sídliště Jižní Město po bazénu. Pokud se všechno podaří, budou mít podle Mladé fronty Dnes do dvou let celý akvapark. Ten má vyrůst na Chodovci a vybudovat jej chce soukromá společnost Iris. Nejdřív by tu měl vzniknout nezastřešený, pětadvacet metrů dlouhý bazén, dále bazén s toboganem a bazén s masážními tryskami. Mnohem větší potíže jsou s chystaným bazénem Šutka v Kobylisích. Ten se začal stavět už před rokem 1989 a dodnes není hotový. "Pozemek, na němž stojí, totiž získala v restituci jeho původní majitelka, a ta s dokončením stavby nesouhlasila," vysvětlil starosta Prahy 8 Josef Nosek. Loni se však magistrátu podařilo s majitelkou dohodnout, takže stadion město dokončí. Stavba však podle odhadů starosty městské části přijde na nejméně sto milionů korun. Zatím zdejší lidé musí jezdit jinam. O své jediné koupaliště Na Stírce totiž dočasně přišli nedávno kvůli stavbě metra, bazén na sídlišti Ďáblice je kvůli zastaralému zařízení často mimo provoz.