Přehled tisku

Vladimír Špidla prožil své malé vítězství, píší Lidové noviny. Donutil vzpurné poslance vlastní strany, aby mu veřejně vyjádřili podporu, ačkoli při volbě prezidenta mu víceméně otevřeně vyhlásili stranickou neposlušnost. Úterní výhra může Špidlovi pomoci v obhajobě stranického křesla a tím i v posílení pozice ve vládě.

Vladimír Špidla prožil své malé vítězství, píší Lidové noviny. Donutil vzpurné poslance vlastní strany, aby mu veřejně vyjádřili podporu, ačkoli při volbě prezidenta mu víceméně otevřeně vyhlásili stranickou neposlušnost. Úterní výhra může Špidlovi pomoci v obhajobě stranického křesla a tím i v posílení pozice ve vládě. Důležité vítězství ale nebylo zadarmo. Špidla byl nucen před sněmovnou vysvětlit, v čem spočívají úspěchy současné vlády. A v tomto bodě premiér naprosto selhal. Na úplnou absenci řečnického charismatu si u Špidly už všichni mohli zvyknout. Ale tak neuvěřitelně prázdné sypání nesourodých, nepřesvědčivých a často nesrozumitelných vět ve prospěch předvedeného výkonu vládní sestavy asi nečekal ani ten nejtvrdší kritik. Celé divadlo ve sněmovně, v němž měl být hlavním hercem, ovšem zorganizoval právě on. Nezaujatý divák se však těžko mohl zbavit pocitu, že poslední, koho zajímá osud této vládní sestavy, je sám její tvůrce. Změny se zřejmě dají čekat brzo.


Jak uvádí Mladá fronta Dnes, sobotní havárii dálkového autobusu u obce Nažidla, při níž zahynulo devatenáct lidí, zavinil podle vyšetřovatelů řidič. Policisté tvrdí, že se řidič nevěnoval řízení a sjel na pravou krajnici, kde autobus zachytil o svodidla. Zkušenému osmačtyřicetiletému řidiči z Chebu proto hrozí až deset let vězení za obecné ohrožení. Policejní verzi odporuje informace řidičova bývalého šéfa z chebské cestovní kanceláře. Podle něj se proti autobusu na osudném místě vyřítilo auto v protisměru, které předjíždělo kolonu aut. Policejní vyšetřovatelé verzi o neznámém autě odmítli. Obviněný řidič je podle svědků psychicky na dně. V pondělí opustil českokrumlovskou nemocnici na vlastní žádost a od té doby se na veřejnosti neobjevuje, dodává list.


Jen něco přes rok dělí podle Lidových novinČeskou republiku od plánovaného vstupu do EU, stále jí však zůstávají nesplněné úkoly. Podle poslední zprávy Evropské komise zaostáváme při přijímání zákonů a předpisů, jež by umožnily vzájemné uznávání diplomů pro výkon určitých profesí mezi Českem a státy EU. V Bruselu pokládají zaspání Prahy za ˝nepochopitelné˝: čeští občané mohou mít kvůli tomu problémy s uznáváním své kvalifikace na pracovním trhu EU. Problém je v tom, že žádoucí a ˝pochopitelná˝ může být tato liknavost pro řadu lidí v Čechách. Cizí odborníci zvýší konkurenci. "Žlutá˝ karta v Praze snad zapůsobí jako budíček. I když je otázkou, zda pak ještě někdy zažijeme při prezidentských volbách souboj ˝profesorů˝.


První dáma Livia Klausová podle Mladé fronty Dnes opustí dozorčí rady firem včetně České spořitelny, v nichž zasedá od poloviny devadesátých let. Toto své rozhodnutí odůvodnila časovou náročností své nové role manželky prezidenta. V nové roli se chce věnovat také dobročinnosti, jako to manželky hlav států obvykle dělají. Charitu však na rozdíl od jiných nedělá pomocí nadace. Za členství v dozorčích radách původně státních, dnes soukromých firmách Česká spořitelna a ZVVZ Milevsko byla Livia Klausová hlavně v době, kdy byl Václav Klaus premiérem, často kritizována kvůli možnému střetu zájmů. Tyto posty odmítala opustit. Klausová tak přijde o významný finanční příjem. Jen za své působení v České spořitelně by měla za loňský rok podle informací MF DNES dostat zhruba milion korun.


Dětí ubývá, počet škol a učitelů však zůstává stejný, píše Mladá fronta Dnes. Ministerstvo školství to chce změnit. V každém ročníku základních škol je o 30 tisíc dětí méně než v tom vyšším. Rekordní propad zaznamenají první třídy příští rok, kdy do nich nastoupí už jen 88 tisíc dětí. Středním školám úbytek žáků začne dělat těžkou hlavu zhruba za pět let. Zatím však kraje nic nenutí k tomu, aby střední školy rušily. Peníze jsou přidělovány podle počtu škol, a ne podle počtu žáků, kteří je navštěvují. Do budoucna by proto měly jít peníze "za žákem". Školy, o které děti nebudou mít zájem, by pak měly zaniknout. Na tuto změnu prý ministerstvo potřebuje tři roky. Během nich změní způsob financování škol, a proto se až do roku 2006 nechce vzdát peněz na platy středoškolských učitelů. S tím nesouhlasí ministr financí, který žádá, aby tyto peníze dostaly kraje už příští rok. Krajům se na peníze čekat nechce. "Jak máme střední školy řídit, když nemůžeme rozhodovat o počtu jejich zaměstnanců?" rozčiluje se liberecký hejtman Pavel Pavlík v Mladé frontě.


Desítky českých žen mají podle Mladé fronty Dnes v krvi virus HIV způsobující smrtelné selhání imunity neboli AIDS, a přesto mnohé touží po dítěti. Porodily jich už dohromady šestačtyřicet - většina, přesně 29 dětí, je zdravá. Tři se však od svých matek během těhotenství a porodu nakazily. U těch zbylých to zatím lékaři nedokáží určit, jsou ještě příliš maličké. Rozhodnutí, zda mít dítě, či nikoli, je podle vedoucí AIDS centra Bulovka v Praze Marie Staňkové na ženách. A ty podle ní jsou přesvědčené, že se už brzy přece musí najít lék. "My jim jen můžeme říci, co ty děti případně čeká," dodala. Každý takový novorozenec dostává od prvních šesti hodin života antivirové léky. Léky musí dítě brát nejméně do roku a půl, teprve pak lze říci, zda je nakažené, či nikoli. I infikovaným potomkům však silné léky umožňují žít a prospívat. Co bude dál, nedokáže nikdo odhadnout. Někteří lidé žijí s virem už dvacet let, aniž by onemocněli chorobou AIDS.


Jak se umírá v Česku? Podle Lidových novin nedůstojně. Češi si s postupem let stále častěji kladou otázku, zda je zdejší zdravotnictví schopno zaručit lidem důstojný odchod ze života. Nechceme, aby náš otec umíral ve společnosti dalších lidí, žádali například nedávno příbuzní vedení jedné velké pražské nemocnice. Ve snaze zajistit otci klidný konec života ho chtěli přemístit na menší pokoj. Výsledkem jejich snahy bylo, že umírajícího lékaři přestěhovali k jiným pacientům v závěrečné fázi nemoci. Slovo umírajícího, případně jeho příbuzných, zatím nemá v podobných případech žádnou zvláštní váhu. V západní Evropě jsou naopak práva pacientů v těchto situacích jasně zaručena. I když i tady se jistě ještě najdou v přístupu k umírajícím rezervy, lidé na konci života mají alespoň zaručeno, že bude automaticky respektováno jejich přání skonat doma či ve zdravotnickém zařízení. Stejně tak nikdo nepochybuje o tom, že mají právo poslední chvilky života strávit v co nejmenším utrpení, v soukromí, případně za vyžádané přítomnosti příbuzných. Tvrzení, že podmínky umírajících v ČR nejsou ideální, potvrzuje i zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Jařab. ˝V legislativě bych problém neviděl. Domnívám se, že není ani v tom, jak paliativní léčba vypadá ve specializovaných zdravotnických ústavech, které se jí zabývají. Ale v běžných zařízeních, například interních odděleních nemocnic, léčebnách dlouhodobě nemocných a na dalších pracovištích s velkou úmrtností pacientů jsou podmínky pro umírání mnohdy ne zcela důstojné,˝ konstatuje. Jařab, který předtím pracoval jako lékař na geriatrii, vidí největší rezervy v přístupu personálu. ˝Existuje poměrně značné riziko, že u ošetřujícího personálu nastane syndrom vyhoření. Po čase zaměstnanci trochu otupí vůči smrti pacientů. Poznal jsem to i na sobě,˝ přiznává. Výsledkem je, že smrt zevšední, že u nevyléčitelně nemocného zdravotníci už jen útrpně čekají, až skoná. Řešení vidí Jařab v motivaci zaměstnanců, v zavedení systému, který syndrom vyhoření na pracovišti včas odhalí a odstraní.


Okrádání, vyšší ceny účtované cizincům než domácím, neochota, prostituce, nečistota a nenávist k cizincům. To je podle Mladé fronty Dnes jen pár položek z černé listiny českých "národních specialit", které brání většímu zájmu zahraničních turistů o Česko. Seznam čítající na 55 bodů sestavila Česká centrála cestovního ruchu, jejímž cílem je nalákat do tuzemska více cizinců. Odstranění překážek odrazujících turisty od návštěvy Čech a Moravy by přitom podle odhadů mohlo příjmy z cestovního ruchu až zdvojnásobit. Dnes činí asi 120 miliard korun ročně, což je suma rozsahem odpovídající třeba díře, která letos zeje ve státní pokladně. "Česká republika má na víc. Pokud jde o počty zahraničních návštěvníků je hodně pod svým potenciálem," míní šéf centrály cestovního ruchu David Gladiš. Například do Maďarska, které má podobnou turistickou nabídku jako Česko, zavítá zhruba 14 milionů turistů ročně, což je dvakrát více, než kolik jich přijede do tuzemska. Loňský rok přitom byl, pokud jde o příjezdy cizinců, obzvlášť špatný. Do Česka přijelo asi o desetinu zahraničních turistů méně než rok předtím, dodává list.