Přehled tisku
Kromě chystané války v Iráku a arbitráže 'Česká republika versus CME' se komentátoři deníků věnují i situaci v sociální demokracii před jejím nadcházejícím sjezdem a opatřením na českých letištích, která vyhlásil hlavní hygienik kvůli rozmáhajícímu se smrtícímu zápalu plic. Některé noviny si všímají i ekologických témat.
Podle Lidových novin je Česká republika v nezáviděníhodné situaci. "Jako malý stát musí svou zahraniční politiku opírat o spolupráci se silnými spojenci. A těmi jsou nepochybně Evropská unie a Spojené státy," uvádějí Lidové noviny. V mírových časech to bylo podle listu jednoduché. Teď však stojí svět před válkou. Válkou, která nemá posvěcení OSN. Válkou, kterou vedou Spojené státy. Válkou, proti které se staví dva nejsilnější státy EU. Česká vláda podmínila účast protichemické jednotky novým aktem Rady bezpečnosti OSN, anebo použitím zbraní hromadného ničení proti spojencům nebo civilistům. "Česká jednotka každopádně v oblasti bude. Je to jednoduché: buď Saddám plní podmínky OSN, zakázané zbraně nemá a pravdu mají pacifisté. Češi tedy v bojích stejně nebudou zapotřebí. Anebo Saddám zbraně má, pravdu měl Bush a všechno je jinak," uzavírá své zamyšlení deník.
Válka v Iráku zpomalí také českou ekonomiku, upozorňují Hospodářské noviny. Podraží benzín a plyn a irácký konflikt zřejmě tvrdě dopadne i na cestovní ruch. Odborníci odhadují, že by k nám letos mohlo přijet až o 750 tisíc turistů méně, namísto odhadovaných pěti miliónů. Šéf České centrály cestovního ruchu David Gladiš tvrdí, že by válka ovlivnila i zaměstnanost, a to hlavně v lázeňských centrech, dále pak v jižních Čechách a v Praze. O práci by mohlo přijít až 17 tisíc lidí. Udržet zájem leteckých dopravců o Prahu i při válce v Iráku se pokusí Česká správa letišť. Ta v případě propuknutí konfliktu nabídne všem přepravcům, kteří využívají služeb pražského letiště, 50-ti procentní slevu na přistávacím poplatku. Tolik Hospodářské noviny.
Jak uvádějí Lidové noviny, případná válka v Iráku může vést také k omezení letů aerolinií. Jednak kvůli nízké poptávce, ale také kvůli obsazenosti vzdušného prostoru. Civilní letadla totiž budou muset dát přednost těm, která budou přepravovat například jídlo a vybavení pro vojáky. "Vzdušný prostor se zaplní, přednost budou mít vojenské lety," cituje list ředitele firmy Mag Consulting Jaromíra Beránka. ČSA však podle svého mluvčího Dana Plovajka omezení letů zatím neočekávají. "Pro civilní lety nepředpokládáme omezení. Může se sice stát, že standardní koridory budou zaplněny, ale pak se dá létat jinými cestami, vzdušný prostor je obrovský," řekl Plovajko Lidovým novinám. K omezení letů by podle něj mohlo dojít tehdy, pokud by se velmi snížila poptávka po letech do arabských zemí.
Deník Mladá fronta Dnes se věnuje domácí problematice. Šéf sociálních demokracie Vladimír Špidla si totiž nechal vypracovat analýzu, v níž je KSČM hodnocena jako strana pro ČSSD nebezpečná. KSČM podle analýzy zůstává stále stalinistická a totalitní. "Špidla je sice socialistický ideolog a doktrinář, ale antikomunista. Svou linii bude hájit i na sjezdu," domnívá list, podle kterého na svého předchůdce Miloše Zemana nemá. "Když Zeman čas od času vystřelil ze svého vulgárně- populistického děla (například na sudetské Němce), činil tak z pragmatických důvodů: potřeboval na svou stranu část primitivního komunistického elektorátu," píše list. "Zeman se také promyšleně obklopil bývalými komunisty jako byl Šlouf. Něco podobného od Špidly nelze čekat. Vulgární populistické výkřiky pouštět do éteru neumí a nechce. Stejně tak ale nepřetáhne další levicové voliče štědrou a rozhazovačnou politikou. S různými šloufovci a grégrovci také skoncoval; naposledy s Rusnokem. Leccos z toho Špidlu možná šlechtí, ale jeho liberálně socialistický koridor je pořád užší. Vyjadřuje se úsečně a svou vlastní vizi nenabízí. Může se tedy brzy stát, že se jeho strana vrátí na dráhu vulgárního populismu a politických kšeftů. Tentokrát už bez něj," konstatuje list.
Nad hrozbou nového onemocnění - smrtelného zápalu plic se zamýšlejí Lidové noviny. Proti šíření nákazy začaly na českých letištích fungovat kontroly lidí přilétajících z Číny a jiných asijských zemí, odkud onemocnění pochází. "Preventivní opatření nejsou 'přestřelená' nikdy," píše deník. Lidé by se podle listu neměli nechat ukolébat prohlášením ministryně zdravotnictví Marie Součkové, že se nemoc v České republice zatím nevyskytuje. V Evropě už totiž zaznamenána byla. A protože cestování úřady zakázat nemohou, měly by občany alespoň co nejvíce informovat," doporučuje list.
Nastupující ministr průmyslu a obchodu Milan Urban naváže na svého předchůdce Jiřího Rusnoka a kabinetu předloží návrh na finanční pomoc Třineckým železárnám. Vyplývá to z jeho rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Třinecké železárny se loni obrátily na stát, aby je finančně podpořil dvěma miliardami korun. Stát by měl zaplatit miliardovou emisi dluhopisů a splatit dluh u České spořitelny. "O materiálu vím, seznámil jsem se s jeho strukturou a měl by podle plánu směřovat na jednání vlády," řekl listu Urban. O státní pomoci, která má zajistit udržení volné soutěže v hutnictví po pomoci Vítkovicím a Nové huti, vláda už koncem loňského rozhodovala. Jednání ale přerušila, doplňuje list.
Hospodářské noviny připomínají, že ministr životního prostředí Libor Ambrozek chce, aby Česká republika vstoupila do Mezinárodní velrybářské komise a pomohla tak k ochraně velryb. "Rozhodnutí je to jistě správné, ale nekonfliktní," míní list. Česká republika je totiž na štíru s mnohem vážnějším globálním problémem - oteplováním planety. Zatímco země EU vypustí do ovzduší každý rok asi 8,7 tuny skleníkových plynů v přepočtu na jednoho obyvatele, v České republice je to zhruba o tři tuny více. Tím by se měl ministr zabývat, i když to třeba nebude tak snadné a nekonfliktní," uzavírá list.
O tom, že Union banka stále přijímá a bude přijímat veškeré platby na účty, které vede pro své klienty, informuje deník Právo. Uvádí, že na účty byly připsány také důchody zaslané Českou správou sociálního zabezpečení. Provádět je možné i převody v rámci Union banky, mezi jednotlivými účty, které finanční ústav vede. Union banka má teď uzavřené pobočky, nepřijímá ani nevyplácí vklady a nelze platit ani vybírat peníze prostřednictvím jejích platebních karet. Právo doplňuje, že klientům ale budou normálně zasílány výpisy z účtů.
K více než desetimiliardovému odškodnému, které má podle soudního rozhodnutí Česká republika kvůli zničené investici v televizi Nova zaplatit firmě CME, se vracejí Lidové noviny. List nesouhlasí s názorem sociálně demokratických poslanců, že za prohranou arbitráž mohou ti členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kteří nečinně přihlíželi rozchodu Vladimíra Železného jako držitele licence na vysílání Novy s jeho americkým investorem. Podle deníku má tato 'blitzdiagnóza' několik háčků, z nichž prvním je to, že oddělení držitele licence a servisní firmy, jež zajišťovala vysílání, umožnila již rada předchozí pod vedením Daniela Korte. Další háček podle listu souvisí s krátkou pamětí poslanců ČSSD. "Možná, že někteří z nich ještě tehdy nebyli poslanci, avšak mohli by si pamatovat, že doktora Železného přišli na Barrandov 'morálně' podržet dva z tehdejších nejvyšších ústavních činitelů - předseda vlády Miloš Zeman a předseda sněmovny Václav Klaus. Jestli chtějí poslanci pohánět někoho k odpovědnosti, v tomto směru lze rozhodně hovořit minimálně o té politické," píše deník. "Další háčkem je účelovost našich zastupitelů. Dokud Česká republika neobdržela 'účet' ve výši téměř 270 tisíc dolarů, nikomu 'nadstandardní řešení' v TV Nova nevadilo. Když dnes poslanci křičí a chtějí, aby odstupovali ti, kteří jsou v tom, podle nich, namočeni, ať sáhnou i do vlastních řad," míní deník. " Podstatnou částí by se na náhradě škody mohli podílet všichni, kteří se o situaci 'zasloužili'. Spravedlivě sociálně-demokraticky, třeba srážkami ze mzdy," uzavírají Lidové noviny.
Ministr financí Bohuslav Sobotka velmi kriticky hodnotí práci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) v kauze sporu o televizi Nova. Další fungování rady ve složení z roku 1999, kdy se ředitel Novy Vladimír Železný ve zlém rozešel s firmou CME, v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes označil za nepřípustné. "Podle mého názoru je nepřípustné, aby nadále (rada) fungovala v tomto složení," řekl Sobotka. "Pokud bych měl citovat z konečného nálezu arbitrů, tak v roce 1999 mediální rada aktivně podporovala zničení investic společnosti CME vložených do společnosti ČMTS," analyzoval Sobotka příčiny, proč musí Česká republika na základě arbitráže CME versus ČR zaplatit přes 10 miliard korun odškodnění za Novu. Pro odstoupení rady se vyslovilo již několik vládních členů. Například vicepremiér a ministr zahraničí Cyrila Svobody (KDU- ČSL) prohlásil, že viníkem za znehodnocení investic je rada, a proto by její členové měli podepsat rezignační listiny. Podle premiéra Vladimír Špidly se v současné době nedá jednoznačně říci, kdo má jakou míru zavinění, ale bylo by správné, kdyby rada odstoupila.
Rostoucího státního dluhu, který podle pondělních zveřejněných údajů loni vzrostl na 395,9 miliardy korun proti 345 miliardám v roce 2001, si všímá deník Právo. Uvádí, že spíše než dluh vadí nerozhodnost. "Klíčem ke změně je shoda na reformě rozpočtového systému a celých veřejných financí. Tedy změna dlouhodobá, rozfázovaná na několik let, kde by jednotlivá opatření do sebe zapadala, nezpůsobila průvan v peněženkách občanů a nezvýšila fronty před sociálními odbory," píše list.
Hospodářské noviny zmiňují argumenty zastánců tvrdé a rychlé reformy veřejných financí i argumenty reformních umírněnců a konstatují, že nezmění-li se rozpočtový systém, hospodaření státu nebude možné financovat bez dalších a dalších dluhů a nakonec se dostane (zbytečně) do pasti, z níž se bude těžko a dlouho dostávat. "Navíc státní dluh už brzy bude přiživen více než deseti miliardami korun, které bude muset stát zaplatit pro prohrané arbitráži v kauze televize Nova. A kdo ví, bude-li to pokuta poslední. Za dva týdny se má rozhodnout obdobná žaloba, tentokrát v případu bývalé IPB a o čtyřikrát vyšší částku. Další dva tři případy stejného typu zatím nemají určen jasný termín, kdy padnou rozsudky. Jestliže budeme brát prohranou arbitráž jako precedens, nečeká státní finance nic dobrého," upozorňují Hospodářské noviny.
Českou republiku čeká podle Lidových novin těžká zkouška: lidé se musí naučit uklízet. A to podle všech evropských standardů. Kromě nutnosti zvýšit podíl tříděného odpadu přijde ještě další povinnost - třídit bioodpad. Většina odpadu z kuchyní, parků a zahrad končí na skládkách. Jenže z organického odpadu se uvolňuje metan, který se podílí na globálním oteplování. Na druhou stranu tento druh odpadu je cennou surovinou využitelnou pro výrobu kompostu, hnojiv a bioplynu. Proto chce Evropská unie přimět členské země, aby do roku 2006 snížily množství bioodpadu na skládkách o 75 procent, dodává deník.
"Ředitelce chebských jeslí a stacionáře pro děti s očními vadami hrozí, že půjde na osm let do vězení. Osmačtyřicetiletou ženu policisté v pondělí obvinili ze zpronevěry statisícové částky určené na provoz zařízení," píše deník Právo. "Jesle a stacionář jsou příspěvkovou organizací spravovanou městem s ročním rozpočtem čtyři miliony korun. Policejní rada zahájil trestní stíhání za zpronevěru částky 370 tisíc korun," upřesnil listu policista obeznámený s případem. "Na schodek přišla ekonomická úřednice během lednové inventury. Obviněná ředitelka uložila do banky 5000 korun, ale do účetnictví zaevidovala 375.000. Výpis z účtu následující měsíc zničila," dodává list.
Kolínská nemocnice od března zrušila svačiny pro většinu pacientů. Je to jedno z opatření, kterým se snaží vypořádat s šedesátimilionovým dluhem. Vedení nemocnice tvrdí, že je to trend i v ostatních nemocnicích a že se s jídlem zbytečně plýtvalo, napsala Mladá fronta Dnes. Opatření se netýká pacientů z oddělení dlouhodobě nemocných, dětí a diabetiků. Ekonomický náměstek nemocnice Roman Uhlík listu řekl, že pacienti mnohdy svačiny nechtěli, a jídlo tak končilo v odpadcích. Na zrušení svačin si podle něj nikdo nestěžoval.
Projekt ústavu pro tři desítky nevyléčitelně nemocných pacientů v bývalé dětské nemocnici v Jablonci nad Nisou ohrožuje nedostatek peněz. Na přestavbu, která má stát 47 milionů korun, zatím Sdružení na výstavbu hospice získalo jen 14 milionů od státu a další peníze zatím nemá. Uvádí to liberecká příloha dnešní Mladé fronty Dnes. Podle deníku nyní hrozí, že projekt zůstane jen na papíře. Zachránit situaci by mohla jablonecká radnice, kdyby sdružení pomohla například nabídkou pozemku na stavbu nové budovy, na kterou by získané prostředky stačily. Může se ale stát, že hospic v Jablonci nevznikne a sdružení bude muset dotaci státu vrátit, uvádí deník.
Jak píše Mladá fronta Dnes, město Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku brzy spustí systém varování obyvatel před povodní pomocí textových zpráv na mobilní telefony. Podkrkonošské město, kterým se před třemi lety prohnala ničivá povodeň, začne krátké SMS zprávy k varování lidí používat jako první v republice. Varovná zpráva může vypadat následovně: "Na horách rychle taje sníh. Hladina Labe stoupá. Čekejte další informace." Systém bude majitele a obyvatele ohrožených objektů včas varovat, přijímat jejich odpovědi a dále s nimi pracovat. Varování bude na mobilní telefony hromadně rozesílat dvorská radnice na základě aktuálních informací od povodňové komise, informuje list.
Další pomyslnou dortovou svíčku k již obtížně spočitatelné řádce v pondělí přidala čerstvě 108letá Františka Čermáková z Moravských Budějovic. Píše o tom deník Právo s tím, že paní Čermáková je nejstarší občankou České republiky. Tato žena, která se může chlubit životem ve třech stoletích a dvou tisíciletích, přivítala četné gratulanty s omluvou vsedě: štamprličku likéru však s chutí vypila až do dna. Mezi záplavou květin a dárků bylo i zarámované přání od prezidenta Václava Klause. Stříbrovlasá babička je rodačkou z Moravských Budějovic, kde v roce 1895 spatřila světlo světa v prosté rodině s třemi chlapci. Jeden z jejích bratrů padl v první světové válce. V roce 1920 se paní Čermáková provdala. Přivedla na svět tři syny a jim a manželovi-krejčímu po celý další život zajišťovala pohodu a zázemí v domácnosti. V roce 1971 jí zemřel manžel a pět let po něm odešel i nejmladší syn, jehož manželka Jiřina se o jubilantku stará, informuje list.
Deník Právo na kulturní stránce informuje, že grafiky Adrieny Šimotové jsou od minulého týdne až do konce dubna vystaveny galerii Českého centra v Paříži. Téměř třicet prací pochází z období od poloviny šedesátých do poloviny devadesátých let. Komisař výstavy Pavel Brunclík připravil už před dvěma lety v pražském Veletržním paláci retrospektivu Šimotové u příležitosti jejích pětasedmdesátin. Na ni částečně navázala loňská výstava Šimotové a nedávno zesnulého Jiřího Koláře v Dijonu, dodává list.
související články
doporučujeme
-
Válka na Ukrajině
Hněvín na stráži nad Mostem
Unikátní divadlo i zvonečky pro sluhy. Zámek Kozel překvapí svou architekturou
sledujte nás
nejčtenější články
