Přehled tisku

Přehled tisku

Jednání Poslanecké sněmovny věnuje především pozornost čtvrteční český tisk. Poslanci ve středu podpořili nový služební zákon, který o třetinu zvedne platy policistů, celníků, hasičů a příslušníků vězeňské služby. Pozornost deníků směřuje také k návrhu bavorského premiéra Edmunda Stoibera odškodnit z Česko-německého fondu budoucnosti "obzvlášť těžce poškozené sudetské Němce". Deníky také komentují spory o majetek konfiskovaný před rokem 1948, které v těchto dnech zaměstnávají i politickou scénu.

---

Lidové noviny zdůrazňují, že je třeba mít především na zřeteli úctu k nezávislosti soudů. Připomínají, že v úterý na výzvu ministra kultury Pavla Dostála politické špičky rokovaly o rozhodnutí soudu, podle něhož je František Oldřich Kinský vlastníkem majetku, který mu Československo po válce zabavilo. Každé takové jednání politiků je podle autorky komentáře nemístné a zpochybňuje podobu české demokracie. Čeští politici by měli vědět, že s právoplatným rozhodnutím soudu se nedá dělat prostě nic a že každým jednáním jako bylo ono úterní, budí oprávněné podezření, že chtějí omezit nezávislost soudů, soudí autorka. Podotýká, že věc má však háček: Kinského majetek je totiž obrovský a patří k němu i palác na pražském Staroměstském náměstí, ve kterém sídlí Národní galerie. A tak se v médiích objevuje řada samozvaných expertů, kteří nám sdělují, co si o výroku soudu myslí. Vedle ministra Dostála samého je to především ředitel Národní galerie Milan Knížák, konstatuje komentář Lidových novin.

Mladá fronta Dnes připomíná, že otec Kinského, který je označován za nacistu, zemřel v roce 1938. Tedy před válkou, před okupací, před holocaustem... Benešovy dekrety zabavily majetek "zrádců a kolaborantů", ale tenhle člověk neměl ještě co zradit, i když podle mnohých asi jenom proto, že to nestihl, poznamenává autor. Zamýšlí se také nad tím, jakým právem lze například zabavovat rodinný majetek potomkům zločinců a zda může člověk za rodiče. V Německu po válce šlechtě majetek nezabavovali; ovšem kde je německý právní stát a kde byl padesát let ten náš, táže se komentátor Mladé fronty Dnes. Proč podle téže logiky nepotrestat stejně tak syny a dcery komunistů? Sebrat jim vily, zahrady, chaty. Komunistou rozumí se úplně každý bývalý člen KSČ, dodává autor.

S odškodněním Němců, kteří byli po válce neprávem vyhnáni nebo raději odešli sami a ještě někteří z nich žijí, by souhlasil komentátor deníku Právo. Rozhodně by se však podle něj česká vláda neměla bavit s "profesionálními vyděrači". Připomíná, že "zadrhlý uzel nevraživosti" chtěl prolomit už před deseti lety Václav Havel, jeho podanou ruku však nikdo nepřijal. Dědiční vysídlenci nepřijali ani Česko-německou deklaraci, ani poreferendové prohlášení české vlády, ani poslední vystoupení premiéra Vladimíra Špidly v Rakousku. Za značně problematické by autor považoval i humatnitární gesto vůči malé skupině zvláště postižených vysídlenců, za které se delší dobu přimlouvá německý ministr zahraničí Joschka Fischer. Pokud by si však německý ministr vzpomněl na sudetoněmecké sociální demokraty, stanovisko české vlády by nemohlo, ba ani nesmělo být odmítaví, domnívá se komentátor deníku Právo. Vysvětluje, že tito lidé byli věrni Československu v roce 1938 a například na čtyři sta sudetských sociálních demokratů zůstalo v československé armádě. "Z front a koncentráků se vrátili do Československa, které považovali právem za svoji vlast. Sto padesát tisíc jich dostalo antifašistický statut. Postupně však osekávaný, až se vytvořila situace, že raději "dobrovolně" odešli také. Prostě jsme jich většinu vyhnali, píše autor. Dodává, že z těchto lidí ještě možná několik desítek žije. Protože dluh věrnosti je nepromlčitelný, měla by česká vláda odškodnit je - a jedině je. A s profesionálními vyděrači se nebavit, uzavírá komentář deníku Právo.

---

Do vyšetřování korupce na ministerstvu zahraničí z doby, kdy mu šéfoval Jan Kavan, se vloží americké justiční orgány. Píše to Mladá fronta Dnes. Státní zastupitelství požádalo americké kolegy o výslech Kavanovy bývalé náměstkyně Heleny Opolecké, která mu nyní vede kancelář generálního tajemníka OSN v New Yorku. "Žádost jsme do USA posílali, protože svědectví paní Opolecké potřebujeme," řekla listu náměstkyně pražského státního zástupce Marcela Kratochvílová. Svědectví Opolecké je pro vyšetřování podezřelých zakázek důležité, protože na ministerstvu byla kromě náměstkyně i členkou komise, jež o zakázkách rozhodovala. Opolecká na dotaz Mladé fronty Dnes písemně odpověděla, že nikdy nezaznamenala žádné signály o tom, že se zakázkami je něco v nepořádku. Skutečnost, že po nástupu nového ministra byla desítka soutěží na rekonstrukce ambasád zrušena či se o desítky milionů snížila jejich cena, nedokázala nynější diplomatka komentovat, píše list. Podle jeho dřívějších informací korupce na ministerstvu zahraničí připravila státní pokladnu o 200 milionů korun. Se stejnou cifrou pracuje i nové vedení ministerstva, potvrdil jeho generální sekretář Vladimír Zavázal. Mladá fronta Dnes již dříve s odvoláním na důvěryhodné informace uvedla, že se za Kavana zakázky na rekonstrukce či stavby českých zastupitelských úřadů v zahraničí udělovaly tak, že si je firmy kupovaly. Kavanovi však trestní stíhání zatím nehrozí. Při výslechu totiž popřel, že by v zakázkách sehrál jakoukoli roli.

---

Někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger, foto: ČTK

Určité kritické chvíle v transatlantických vztazích, a to kvůli válce v Iráku, připouští někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger. Stejně tak vnímá i otázky, jaký je smysl těchto vztahů v nové éře. "Ale pro Spojené státy je vztah NATO klíčovým vztahem s Evropou," řekl k rozhodnutí NATO jednat za svými hranicemi pro deník Právo Kissinger. "Proto přikládáme velký význam rozšíření aliance, k němuž došlo v Praze na summitu NATO loni v listopadu a roli, již Česká republika sehrála," dodal někdejší šéf diplomacie, který se nyní v Praze účastní jednání Mezinárodního olympijského výboru. Americký expert na diplomacii, který je držitelem Nobelovy ceny míru, nedávno oslavil osmdesátiny. Jako ministr působil v 70. letech. Později podporoval přijetí bývalých členů Varšavského paktu, včetně České republiky, do Severoatlantické aliance, připomíná deník Právo.

---

Horkým kandidátem na post ministra spravedlnosti je českobudějovický advokát Vladimír Papež. Lidové noviny s odvoláním na vyjádření Vlasty Bohdalové z českobudějovické ČSSD uvádějí, že strana nabídla Papežovi, který je jejím členem, místo v kabinetu Vladimíra Špidly. Dosavadní ministr spravedlnosti Pavel Rychetský by se měl stát, pokud to schválí Senát, ústavním soudcem. Rychetský již nabídl ministerské křeslo soudci pražského městského soudu Janu Sváčkovi, který je však v červnu odmítl. Jako důvod uvedl, že by nyní nedokázal prosadit svou koncepci reformy justice. Stejnou nabídku jako Sváček podle dřívějších informací Mladé fronty Dnes odmítl z osobních důvodů první náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jaroslav Fenyk. Podle listu se Rychetský se Špidlou dohodl na tom, že novým ministrem spravedlnosti bude nestraník a že se ho má současný ministr pokusit najít sám. Skutečnost, že byl Papež mezi oslovenými, potvrdil i předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl, uvádějí Lidové noviny.

---

Americká společnost Monsanto požádala jako první firma v tuzemsku úřady o registraci geneticky upravované kukuřice pro využití ke komerčním účelům. Píší to Hospodářské noviny, podle kterých je registrace prvním krokem pro to, aby se kukuřice pěstovaná pokusně v Branišovicích u Znojma mohla využívat jak k prodeji zemědělcům, tak například k vývozu nebo jako krmivo. Žádost firmy Monsanto o registraci takzvané Bt kukuřice nyní leží na Ministerstvu životního prostředí. "Ministr Libor Ambrozek zatím nerozhodl a nyní čeká na stanovisko odborné komise," citují Hospodářské noviny mluvčí ministerstva Karolinu Šulovou. V Bt kukuřici, které má Monsanto zatím na Znojemsku více než dva půl hektaru, je na rozdíl od klasické kukuřice dodán gen, díky kterému je odolná vůči největšímu škůdci na této plodině, zaviječi kukuřičnému. V České republice však zatím genově upravené plodiny nesmějí na trh, odborníci a ekologové se přou o to, zda geneticky upravené plodiny škodí či neškodí zdraví, připomínají Hospodářské noviny.