Přehled tisku

Premiér Vladimír Špidla (vpravo) a ministr financí Bohuslav Sobotka, foto: ČTK

Hlavním tématem komentářů pátečního českého tisku je pozice vlády ještě před neúspěšným hlasováním o důvěře.

Premiér Vladimír Špidla  (vpravo) a ministr financí Bohuslav obotka,  foto: ČTK
Hlavním tématem komentářů pátečního českého tisku je pozice vlády ještě před neúspěšným hlasováním o důvěře.

Pád vlády by nebyl tragédií, konstatuje například komentátor Hospodářských novin. Osud státu totiž podle něj není s vládou bytostně spjat a každodenní život na ní závisí méně, než by si politici přáli. Zatímco voliči zůstávají, vlády a politici odcházejí, píší deník. Vláda zemi podle něj navíc nijak výrazně neprospívá. Snaží se budovat zbytečně rozsáhlý zaopatřovatelský stát. Nenutí občany převzít odpovědnost za vlastní osud a nezvýhodňuje ty, kteří tak učinili - naopak je trestá neúnosným přerozdělováním. Chce regulovat víc, než je zdrávo, a její reforma je jen dílčí, vypočítávají Hospodářské noviny. Vladimír Špidla sice vládne civilizovaněji než jeho předchůdce Miloš Zeman, připouští deník. Zbavil leckoho pocitu, že je "normální" se za vládní činitele nejen stydět, ale dokonce se jich i štítit. Jeho pozice je však slabá, víc od něj nečekejme, píše deník.

Vlastimil Tlustý,  foto: ČTK
S tím souhlasí rovněž komentátor Mladé fronty Dnes. Také podle něj lze Špidlovi přičíst k dobru to, že je rozhodně poctivější, pracovitější a slušnější než Zeman nebo pozdní Klaus, kteří vládli před ním; to je však málo. Na otázku, zda by měl být Špidla svržen, lze podle listu z dobrých důvodů odpovědět ano. Na otázky, zda je jeho pád pravděpodobný a zda by ho byl schopen nahradit někdo lepší, je však odpověď opačná. Proč by měl Špidla skončit? Lhal nejchudším, aby získal jejich hlasy. Středním vrstvám pak nenabídl skoro nic. Vlastně vůbec nic, píše list. Podle něj je zlé, když se vláda zabývá především svými problémy, například veřejnými financemi, a nezabývá se problémy občanů. Špidla by tedy padnout měl. Jestliže nepadne, pak proto, že protivníci jsou slabí, domnívá se Mladá fronta Dnes.

Deník Právo se v komentáři zamýšlí rovněž nad tím, v jaké pozici byla před pátečním hlasováním ODS, která hlasování vyvolala. Pokud Špidlova vláda důvěru obhájí, ODS ztratí více než jedno hlasování. Ztratí na důvěryhodnosti, představí se jako strana bezradná a bezmocná, málo koncepční, píše list. Podle Práva navíc není vyloučeno, že ODS s vysokými preferencemi dostihne přízrak někdejší čtyřkoalice, které preference také předpovídaly volební úspěch. Ale vysoké preference, zalévané jen prskáním a demonstrovanou bezmocí, mají tendence vadnout, připomíná list.


Miloš Zeman,  foto: ČTK
Všechny listy se také vracejí ve svých komentářích ke čtvrtečnímu vystoupení expremiéra Miloše Zemana na konferenci v pražském Žofínském paláci.

Podle Mladé fronty Dnes platí v životě jedna důležitá pravda - není důležité pouze vědět, co se říká, ale také, kdo to říká. V případě Miloše Zemana, který podle očekávání nenechal na Sobotkově reformě a Špidlově vládnutí nitku suchou, to platí dvojnásob. Zeman má pravdu: ČSSD teď porušuje svůj program a komunistická strana na tom profituje, pokračuje list. Jenže jediná cesta, jak zabránit vzestupu komunistů, by bylo vládnutí s nimi, a to si doufejme ani sám Zeman nepřeje. Každá jiná vládní koalice by škrtala v rozpočtech tak, že by tradiční levicoví voliči byli zasaženi daleko tvrději, než se nyní chystá, uzavírá list.


Lidové noviny komentují záměr ministerstva práce a sociálních věcí zavést pouze čtyřicetihodinový pracovní týden a zamezit druhá zaměstnání. Ministerstvo argumentuje harmonizací českého práva s legislativou Evropské unie. Když chtějí čeští politici prosadit nějaký nepopulární návrh, často argumentují požadavky Evropské unie, konstatuje list a připomíná, že u většiny směrnic Evropské unie je prostor k jejich modifikaci. Pokud tento návrh projde, přibude žadatelů o sociální dávky nebo se rozšíří černé zaměstnávání. A na nápad, který měl zjevně být svérázným způsobem boje proti nezaměstnanosti, nakonec doplatí i státní kasa, myslí si Lidové noviny.


Realitní krize, která nyní ohrožuje Spojené státy a v menší míře i země Evropské unie, může paradoxně prospět Česku. Velké mezinárodní společnosti pod jejím vlivem hledají nová teritoria pro zhodnocení svých peněz. Za jednu z nejbezpečnějších lokalit byla přitom účastníky mezinárodní realitní konference Global Real Estate označena střední Evropa. Píšou to Hospodářské noviny. Institucionální investoři i developeři se prudkého poklesu výnosů v Česku v následujících letech neobávají, protože místní trh je v porovnání například s Francií či Německem málo nasycen. Podle analytiků je zde stále prostor pro stavbu zábavních a nákupních center, stejně jako průmyslových a logistických parků. Naopak zcela nezajímavé jsou pro zahraniční společnosti bytové domy, kde je výnos z investovaných peněz malý. Vývoj na rezidenčním trhu v Česku stejně jako v Evropě a USA navíc odpovídá předkrizovému vývoji. V Česku je ve srovnání se zeměmi unie vyšší průměrné zhodnocení peněz investovaných do komerčních nemovitostí. Zatímco v západoevropských státech je zhodnocení přibližně šestiprocentní, v ČR se pohybuje kolem osmi procent. Stabilní výnosy z nemovitostí podpoří i očekávaný vstup penzijních fondů na realitní trh. V současné době přitom tuzemské fondy do nemovitostí téměř neinvestují, zatímco jejich západoevropské protějšky ukládají do realit pět až deset procent ze spravovaných peněz, poznamenávají Hospodářské noviny. České penzijní fondy nyní spravují finance svých klientů v objemu větším než sedmdesát miliard korun. Z celkového počtu třinácti fondů ukládají do nemovitostí pouhé dva.


Právnická fakulta Karlovy univerzity v Praze se v srpnu rozhodla přijmout ke studiu více než 260 uchazečů, které původně v přijímacím řízení odmítla. V testech k přijímacím zkouškám totiž bylo objeveno devět chyb, píše deník Právo. Fakulta nyní řeší problém, kam všechny studenty umístí. "Nechtěli jsme nikoho poškodit, a tak po prvních signálech o možných nesrovnalostech následovalo během července a srpna prověření několika tisíc testů," řekl listu proděkan fakulty pro přijímací řízení Jiří Hřebejk. Podle něj jsou mylné testy způsobené pouze lidskými chybami. "Připouštím však, že jich bylo více, než je zdrávo," uvedl proděkan. Fakulta chtěla v tomto roce původně přijmout 650 studentů a navíc všechny, kteří dosáhli stejného počtu bodů jako poslední úspěšný uchazeč. Nyní je studentů prvního ročníku téměř 1000, píše Právo. "Kvůli omylům jsme proti původnímu plánu přijali navíc 168 osob, dalších 98 přijal děkan. Nezvykle silný ročník bude studovat ve dvou směnách," řekl listu Hřebejk.


Chomutovská policie obvinila počátkem září z ublížení na zdraví z nedbalosti lékaře, který omylem operoval pacientce zdravou pravou ruku místo zraněné levé. Informuje o tom deník Právo. Žatecký ortoped tvrdí, že operaci ihned přerušil a dvacetileté pacientce nezůstaly kromě malé jizvy žádné následky. Dívka s tím však nesouhlasí a podala na lékaře trestní oznámení. Podle chomutovského vyšetřovatele Vladislava Hány mu hrozí až rok vězení nebo zákaz činnosti. Další stíhání závisí především na posudku soudního znalce. "Doktoři tvrdí, že je to jen povrchový řez, ale podle mě ortoped na omyl přišel, až když se dostal ke kosti," cituje Právo otce pacientky. Ten je podle listu přesvědčený, že lékař zákrokem na nesprávné ruce jeho dceru doživotně poznamenal a dívka si zaslouží finanční náhradu. Lékař svou chybu přiznává. "To, co se stalo, je velmi nepříjemné. Svádět to na nikoho nebudu," řekl. Pacientku sice k operaci připravoval jiný zdravotník, poslední kontrolu má ale provést lékař. Ortoped se brání obvinění, že dívku zmrzačil. "Nedělal jsem nic na šlachách, kostech ani svalech. Jde skutečně jen o řez kůží, protože mezi poraněnou kostí na zápěstí a kůží nic není," prohlásil lékař v Právu.