Přehled tisku

Polský premiér Leszek Miller (vlevo) s prezidentem ČR Václavem Klausem, foto: ČTK

Pozornosti středečního tisku samozřejmě neunikla návštěva polského premiéra Leszka Millera v České republice a především jeho jednání s premiérem Vladimírem Špidlou před nadcházející mezivládní konferenci Evropské unie. Listy také připomínají, že vládní kabinet ještě čeká diskuse o návrhu nové evropské ústavy a připomínají, že jednání kabinetu se zúčastní i prezident Václav Klaus.

Polský premiér Leszek Miller  (vlevo) s prezidentem ČR Václavem Klausem,  foto: ČTK
Pozornosti středečního tisku samozřejmě neunikla návštěva polského premiéra Leszka Millera v České republice a především jeho jednání s premiérem Vladimírem Špidlou před nadcházející mezivládní konferenci Evropské unie. Listy také připomínají, že vládní kabinet ještě čeká diskuse o návrhu nové evropské ústavy a připomínají, že jednání kabinetu se zúčastní i prezident Václav Klaus. Komentátor Práva se v této souvislosti obává, že je na obzoru nový spor mezi prezidentem a vládou. Všichni přece vědí," jak se Klaus hrozí představy, že v EU už nebude suverénní nejen národní stát a jeho vláda, nýbrž stále více také občan, který bude postupně předávat část své suverenity na obec, na kraj, na stát a na evropské nadnárodní soustátí." Autor zároveň dodává, že Klaus nemá ve svém odporu proti vývoji ke společné Evropě žádné spojence, kromě části britských konzervativců nebo několika skupin ve Skandinávii. A také v ODS s proevropskými voliči ubývá pro jeho postoje sympatií. Podle komentátora má "dnešní EU jiné problémy než český prezident, revoltující proti evropskému 'superstátu'." Evropa se nyní pře o složení Evropské komise a zastoupení v ní, o rozsah společné obranné a zahraniční politiky a o tom, jak se má zvýšit podíl Evropského parlamentu na postupující integraci. "Proto už není Klausova touha vrátit se do začátku 90. let před maastrichtskou dohodu k Evropě volného trhu a rivalizujících států jen eurospekticismem, nýbrž postojem vpravdě protievropským," poznamenává autor komentáře v deníku Právo.


Hospodářské noviny uvádějí, že spor o Ústavu Evropské unie chce sociální demokracie využít k protlačení obecného referenda. Na referendu o evropské ústavě totiž velmi záleží opoziční ODS. ČSSD je ochotna myšlenku všelidového hlasování v této věci připustit, ale jedině pod podmínkou, že bude přijat zákon o obecném referendu. I když jsme s ním osmkrát neuspěli, citují Hospodářské noviny premiéra Vladimíra Špidlu, přesto je důvod předložit ho po deváté. Politici ODS zatím tvrdí, že je možné přijmout i zákon o referendu jednorázovém, podobně jako při vstupu Česka do Unie, a odmítají o tak zásadní věci diskutovat v kategorii handlu "něco za něco".


Deníky Bohemia tvrdí, že neuvěřitelná chyba, ve které mají prsty úředníci ministerstva zemědělství, může domácí rolníky připravit až o miliardu a půl korun. Při vyměřování zemědělské půdy letos na jaře totiž ministerstvo uvedlo, že namísto dosud vykazovaných čtyř miliónů hektarů jsou u nás jen tři milióny hektarů této půdy. Chybný údaj dokonce zaslalo do Bruselu. Ten přitom podle něj bude vyplácet zemědělcům finanční prostředky. Farmáři jsou v šoku, dodávají Deníky Bohemia.



Osmadevadesátiletý Jaroslav Anděl ze Švýcarska byl nejstarším účastníkem setkání s krajany uspořádaného 30. září v rámci Týdne zahraničních Čechů v Praze,  foto: ČTK
Za pozdní pokus o nápravu považuje Týden zahraničních Čechů, který se právě koná, komentátor Lidových novin. Alespoň z hlediska požadavků, které zahraniční Češi kladou od pádu komunistického režimu. Jde zejména o přípravu krajanského zákona, který by jim měl umožnit snazší získávání víz a českého občanství, nebo o uplatňování restitučních práv a podobně. Podle listu je chvalitebné, že se konečně našla vláda, která snad tyto problémy hodlá brát vážně. "Vždyť nesmírná vlna dobré vůle a konkrétní pomoci, která ze všech kontinentů proudila po převratu do vlasti, narážela tam zpravidla na aroganci studených čumáků a nulovou vstřícnost, což postupně odrazovalo i sebeušlechtilejší snahy - ku škodě republiky." Autor se domnívá, že v pražském Karolinu je o čem mluvit a že týden je na takový dialog krátký.


Mladá fronta Dnes a Právo si všímají faktu, že jako první český prezident po 27 letech navštívil v úterý Václav Klaus velvyslanectví Čínské lidové republiky v Praze, kde se zúčastnil recepce na počest čínského státního svátku. Oslavy se podle MfD zúčastnili také někteří ministři, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a kompletní špičky české komunistické strany. Podle deníku Klaus v tomto případě kopíruje postoj světových velmocí, které s Čínou v posledních letech výrazně spolupracují. Dokládá to i přítomností diplomatů mnoha západních zemí na recepci. Právo píše, že Klaus a velvyslanec Tang Kuo-čchiang dali najevo zájem o rozvoj styků mezi Prahou a Pekingem. Zároveň si připili sklenkou vavřínového vína. Právo uvádí, že kuriózní situace pro novináře vznikla ve chvíli, kdy usilovali o záběr ze setkání. Hostitelé totiž v rozpacích a s odkazem na Klausovu hradní kancelář fotografování neumožnili s tím, že si návštěva nepřeje mít záběry v tisku.


Miroslav Kostelka
Se zhruba 1,5 miliardy korun navíc může počítat ministr obrany Miroslav Kostelka v letech 2005 a 2006. Tolik činí podle Hospodářských novin rozdíl mezi údaji, které obsahuje Kostelkova armádní koncepce a střednědobý výhled státního rozpočtu. Relativně nejde o vysokou částku, ale urychlilo by se tím zrušení základní vojenské služby, uvádějí HN. Armádní reformu i rozpočtový výhled zatím vláda neschválila, jejich přijetí je však velmi pravděpodobné, protože s nimi mimo jiné počítá finanční reforma. Deník zároveň cituje slova mluvčího ministerstva obrany Ladislava Štichy, že oficiálně o tom neví. Jestli je to ovšem pravda, tak je to určitě dobrá zpráva. I těch jeden a půl miliardy navíc, s nimiž přepracovaná koncepce nekalkuluje, může výrazně pomoci. Urychlila by se tak profesionalizace armády," uvedl Šticha pro Hospodářské noviny.


Slovákům zřejmě začal poslední levný univerzitní rok, upozorňují Hospodářské noviny. Slovenská vláda totiž už delší dobu zvažuje zavedení školného, příslušná ministerstva mají návrh vypracovat do konce listopadu s tím, že platit by se mělo od začátku nového školního roku. Česká vláda však o ničem podobném nemluví. Zatím Češi na Slovensku studují stejně jako Slováci v Čechách za úplně stejných podmínek jako studenti domácí. Taková je dohoda ministrů obou zemí z roku 1999. Neplatí tedy nic Češi studující na Slovensku ani Slováci studující u nás. Jen poměr množství studentů je obrovský. Zatímco vysokoškoláků z Čech je na Slovensku přes 3 stovky, u nás je studujících Slováků skoro 7 tisíc. Pokud i nadále budou obě strany poskytovat mladým lidem ze sousední země studia zdarma, stane se pro Slováky od příštího roku studium na českých vysokých školách nejlacinějším řešením, dodávají Hospodářské noviny.


Mladá fronta Dnes informuje o tom, že Městský soud v Praze uložil v úterý Mileně Křížové trest osmnáct měsíců s tříletým odkladem, protože už devět let brání kontaktu svého syna s jeho otcem. Pokud jim v sobotu neumožní setkat se, půjde do vězení. Otec dvanáctiletého chlapce Václav Kříž se svých práv domáhá u mezinárodního soudu ve Štrasburku. Kříž má se synem trávit vždy tři hodiny každou první sobotu v měsíci. Pokaždé, když pro syna přijel, nebyl doma, píše deník. Jeho bývalá manželka mu neumožnila kontakt s dítětem ani po několika pokutách, které dostala během několikaletých soudních procesů. Letos v červenci se Kříž obrátil i na Evropský soud ve Štrasburku. Jeho stížnost prý prověří. Kříž svou bývalou ženu zažaloval v roce 1997. Rozsudky ženě přikazovaly, aby kontakt svého dítěte s jeho otcem umožnila. Křížová se proti rozsudku ale vždy odvolala. Její již čtvrté odvolání soud v úterý zamítl a vyměřil jí trest. A to i za to, že jednou u soudu argumentovala nepravdivým znaleckým posudkem, podruhé zase lživě vypovídala, uvedl deník.


V popředí pozornosti ekonomických stránek celostátních deníků je největší fúze na evropském nebi, spojení Air France a nizozemské KLM. Listy se shodují, že fúze, která by měla být definitivně schválena v polovině října, přinese velké změny v letecké alianci Sky Team, jejímž členem je vedle Air Francie i tuzemský národní dopravce ČSA. Na mapě světového byznysu se rodí třetí největší firma v oboru hned po American Airlines a Delta Airlines. A to se ještě ozvali Italové, že se chtějí připojit. Pro světový byznys je to zkrátka jedna ze zpráv roku, píše Mladá fronta Dnes. Konstatuje, že vše se teď bude přehodnocovat, přepočítávat, přeskupovat. Bude pro nás SkyTeam ještě výhodný? A nemá ČSA také vstoupit do nového gigantu? Nemá se snad ČSA také takto privatizovat?," táže se deník a dodává: "Jen klid. Máme nového, zkušeného ředitele ČSA. S novináři se ještě dva měsíce nebude bavit a na citlivá jednání o nové situaci je perfektně vybaven. Neumí ani anglicky."


Hospodářské noviny se zamýšlejí nad kritikou reformy veřejných financí především ze strany odborů a levé části politického spektra a soudí, že jejich kritika je poněkud nedotažená. Zmiňují v této souvislosti například důchodovou reformu či změny v nemocenském. Autor komentáře ale zcela odmítá argumenty, že reforma je převážně navalena na bedra starých, nemocných a nezaměstnaných, přičemž hlavní zátěž ponesou zaměstnanci s nízkými příjmy. "Letos startované reformě se toho vyčítá hodně, její tvrdost ničící ty nejslabší je ale ze všech výčitek tou nejlživější. Stačí se podívat na suchá čísla veřejného hospodaření. Ať už bude reforma pokračovat rychlou nebo pomalou cestou, ať se třeba zastaví, sociální výdaje porostou ze všech nejrychleji, před novými parlamentními volbami dokonce znatelně," upozorňují HN.


Mladá fronta Dnes zaznamenává, že napříč Chráněnou krajinnou oblastí Jizerské hory chce Severočeská energetika postavit vedení velmi vysokého napětí. Záměr energetiků se nelíbí nejen liberecké radnici, ale také obyvatelům a ochráncům přírody. Definitivně zamítnout nadzemní trasu mohou už jen krajští zastupitelé při schvalování územního plánu Libereckého kraje. "Nadzemní trasa je pro nás naprosto nepřijatelná, vedla by přes významné rozvojové, a v současnosti již zčásti i zastavěné plochy, protnula by i cenné lesní porosty nad Lidovými sady," řekla deníku Iveta Lukášová z odboru strategie a územní koncepce libereckého magistrátu. Podle energetiků jde o "propojovací vedení, kterým by se podstatně zvýšila spolehlivost sítě a v případě výpadku by se porucha odstranila mnohem rychleji." Vedení pod zemí by prý vyšlo pětkrát až šestkrát dráž.