Přehled tisku

Miloslava Ransdorf

Situace v Komunistické straně Čech a Moravy před květnovou volbou jejího nového předsedy, aktivity lidovců namířené proti drogám či úloha České republiky na Blízkém východě jsou některá z témat pondělních českých novin.

Situace v Komunistické straně Čech a Moravy před květnovou volbou jejího nového předsedy, aktivity lidovců namířené proti drogám či úloha České republiky na Blízkém východě jsou některá z témat pondělních českých novin.


Mladá fronta Dnes se pozastavuje nad soubojem dvou nejsilnějších uchazečů o předsednické křeslo v KSČM, nynějšího šéfa komunistů Miroslava Grebeníčka a stranického místopředsedy Miloslava Ransdorfa. Ve světě Ransdorfovy činorodosti je možno tvrdit cokoliv, protože ke všemu jsou čísla, statistiky, tabulky a citáty, charakterizuje deník vlastnosti Grebeníčkova nejsilnějšího oponenta. Dodává však, že si Ransdorf může gratulovat k tomu, že komunisté nemají moc. Mít ji, odešel by ze světa cestou velkého předchůdce Záviše Kalandry. Takové poletující duchy likvidují komunisté v prvním sledu, podotýká autor poznámky. Intelektuální ponor "blouznivce Ransdorfa" podle deníku komunistický lid nepřijme. Nepotřebuje moc, nic by z ní neměl, potřebuje svůj postoj, namítá. KSČM se však podle listu Ransdorfa nebojí. Řadu jich zabila, řadu přežila. Přečká i tohoto, předpovídá deník.


Komentátor deníku Právo si všímá nekompromisní "války drogám", kterou minulý týden vyhlásila KDU-ČSL. Její představitelé hodlají prosadit tvrdší tresty pro dealery drog, nerozlišování mezi měkkými a tvrdými drogami a zvrátit podle lidovců příliš liberální přístup státu v této oblasti. Podle autora glosy se lidovci chtějí zviditelnit, a to zejména v protikladu k jejich partnerům z Unie svobody-DEU. Komentátor přitom poukazuje na to, že se v lidoveckých návrzích často objevují tendence někoho vykazovat ze společnosti.


Lidové noviny rozebírají návrh zvláštního zmocněnce OSN pro Libanon Staffana de Mistury, aby Česká republika sehrála roli zprostředkovatele při řešení problémů na hranicích mezi Libanonem, Sýrií a Izraelem. Podle českého ministra zahraničí Cyrila Svobody bude možné využít toho, že ČR má mimořádně dobré vztahy s USA, dobrou pozici v Evropské unii, dobré vztahy se státem Izrael a tradičně dobré vztahy s arabskými zeměmi, mimo jiné s Libanonem a se Sýrií. Podle deníku dal šéf české diplomacie najevo, že se mu úloha mírotvorce zamlouvá. Šíření "paprsků úsvitu" je zajisté sympatické, nikdo ostatně od Česka nečeká žádný ohňostroj, zamýšlí se list. Problém je ale v tom, do jaké míry je česká diplomacie profesionálně a personálně připravena lézt do vod, ve kterých i zkušenější borce chytla křeč, poznamenávají Lidové noviny.


Českou republiku čekají hned po vstupu do EU potíže, protože porušila dohodu a na poslední chvíli odmítla zdražit dětské pleny. Píše to Mladá fronta Dnes. Pleny měly patřit do základní sazby daně z přidané hodnoty, poslanci je však přeřadili do nižší pětiprocentní sazby. "Budeme kvůli tomu muset vyjednat s Bruselem dodatečně výjimku," uvedla k tomu mluvčí ministerstva financí Eva Nováková. Evropská komise na to má jiný názor. "Není to v souladu s evropskými zákony, a proto se bude muset český zákon změnit," řekla Katharina von Schnurbein z EK. Pokud česká strana neustoupí, čeká ji vytýkací řízení a poté pokuta v milionech eur. Česká vláda si s tímto problémem podle Mladé fronty Dnes hlavu neláme. "Když tak zaplatíme pokutu. Bruselu bude trvat rok, než nám ji vyměří," cituje deník jednoho z ministrů. Ministerstvo práce a sociálních věcí zpočátku argumentovalo tím, že EU ponechání plen ve snížené sazbě umožňuje. Dětské plenky by podle ministerstva šly údajně zařadit pod "výrobky používané pro hygienickou ochranu," které unie povoluje zdanit nižší sazbou DPH. Stejný názor mělo i Sdružení obrany spotřebitelů, ministerstvo financí však hlásalo opak, uvádí Mladá fronta Dnes.


Premiér Vladimír Špidla
Premiér Vladimír Špidla podstoupil v sobotu večer několikahodinové vyšetření srdce na kardiologii v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Lékaři zjišťovali, zda není příčinou premiérova kolapsu z předminulého týdne ještě něco jiného než stres z přepracování. Speciální vyšetření neodhalilo žádné větší problémy, píšou Mladá fronta Dnes a Právo. "Byl tam do noci, celkem asi osm hodin. Šlo o to, definitivně zjistit, zda ten kolaps byl něco vážnějšího, nebo jen chvilková slabost. Lékaři chtěli mít stoprocentní jistotu," řekla Mladé frontě Dnes mluvčí vlády Anna Veverková. Dodala, že premiér se v uplynulém týdnu necítil dobře, a tak se vyšetření podrobil bez velkého odporu. Kardiologové mu podle listu zkontrolovali věnčité tepny, které vyživují srdeční sval. Odhalili jen drobné nesrovnalosti přiměřené Špidlovu věku. "Měl jsem o pana premiéra starost, když běhá, měl by mít srdce v pořádku. Vyšetření ukázalo, že je to dobré. Může dál sportovat a nemusíme se o jeho zdraví bát. Samozřejmě může i normálně pracovat," poznamenal přednosta kardiocentra Jan Pirk. Sama prohlídka tepen netrvá dlouho, pacienti však po ní musejí v nemocnici zůstat pro případ, že by vpich do tepny krvácel. "V dnešní době už je takové vyšetření rutinní záležitostí," podotkl ředitel IKEM Karel Filip. Zdravotní potíže zastihly Špidlu předminulý týden při jednání poslaneckého klubu ČSSD. Stalo se to ve chvíli, kdy tehdejší kandidát na evropského komisaře Miloš Kužvart svým stranickým kolegům oznámil, že cítí slabou podporu vlády a eurokomisařem nebude. Premiéra přímo ve sněmovně ošetřili lékaři, pak podstoupil dvouhodinové vyšetření ve střešovické vojenské nemocnici.


Jednoho z nejvýše postavených funkcionářů Inspekce ministra vnitra čeká v dohledné době soud. Podle obvinění z loňského září neoprávněně nakládal s citlivými osobními údaji z nejrůznějších chráněných evidencí. Případ důstojníka M. K. v těchto dnech uzavírá speciální tým státního zástupce Michala Zachystala. Píší to Lidové noviny. "Případ je v podstatě uzavřen, zbývá mi dovyslechnout pár svědků, s nimiž byly nějaké problémy, ale hned poté navrhnu podání obžaloby," řekl listu Zachystal. Důstojník bude podle něj obžalován do tří týdnů a poté zhruba do měsíce stane před soudem. Osobní údaje, které si důstojník neoprávněně opatřoval, se týkaly především lidí, s nimiž obchodoval, případně jeho dlužníků. Zachystalův tým proto zjišťoval, zda mu informace neměly sloužit k vydírání. "Tato verze se ale nepotvrdila," uvedl státní zástupce. Případ stojí za pozornost nejen kvůli podezření ze zneužití exkluzivních policejních pravomocí, ale i proto, že v jeho centru stojí důstojník útvaru, který je kvůli své citlivosti podřízen přímo ministru vnitra Stanislavu Grossovi. Důstojník M. K. byl podle listu navíc jedním z šéfů odboru, který v rámci inspekce patří mezi klíčové. Šlo totiž o sekci zabývající se vyšetřováním kriminality v hlavním městě, kde vedle obvodních a krajských policejních správ sídlí i specializované složky a policejní prezidium. Mikuláš Tomin, šéf inspekčního týmu ministra vnitra, již důstojníka loni v září postavil mimo službu a zakázal mu vstup na útvar. Za neoprávněné nakládání s osobními údaji hrozí M. K. v případě odsouzení až pět let odnětí svobody, píší Lidové noviny.


Tématem glosy Hospodářských novin je případ dálnice D47, který rok a půl zkoumala policejní protikorupční služba a který nyní podle listu míří do ztracena. Policie totiž údajně nenašla žádné důkazy k tomu, aby mohla někoho obvinit z korupce či podpisu nevýhodné smlouvy. Podle deníku jsou ramena spravedlnosti tváří v tvář korupci podivně neúčinná. Premiér Vladimír Špidla může stokrát vyhlašovat, že bude bojovat proti korupci jako zlu, které je zaměřené přímo proti demokracii. Je to pravda, ale pravda, která šustí papírem, konstatuje autor sloupku Hospodářských novin.


Výstavbu větrné elektrárny plánuje v příštím roce u Oder na Novojičínsku firma Eldaco Brno. Budou ji tvořit dva osmdesátimetrové stožáry s vrtulemi o průměru 45 metrů, uvádí deník Právo. Projekt nyní posuzují odborníci krajského úřadu a ministerstva životního prostředí. Elektrárna by měla stát na vyvýšenině ve Veselí, přibližně 520 metrů nad hladinou moře, kde panují podle zjištění firmy mimořádné povětrnostní podmínky. "Není náhodou, že tam kdysi vznikl jeden z prvních větrných mlýnů v zemi," řekla Právu Iva Šťastná z Eldaka. Stožáry mají stát půl kilometru od sebe a sedm set metrů od nejbližšího domu. Šťastná odmítla možnost jakéhokoli narušení životního prostředí. "Vrtule se otáčejí tak pomalu, že letící ptáky neohrozí. Hlukové normy splníme," dodala. Provoz elektrárny se plánuje na dvacet let. Za tu dobu mají větrníky vyrobit jedenáct milionů kilowattů elektrické energie. "Díky tomu nemusí být vytěženo 220 tisíc tun uhlí," uvedla Šťastná. Radní Oder už o záměru jednali a s výstavbou souhlasí. "Ale až firma bude mít schválenou studii vlivu na okolní přírodu," upozornil místostarosta Jiří Vlček. Připustil, že by město získalo určité finanční prostředky.