Přehled tisku

Vladimír Železný a Jana Bobošíková, foto: ČTK

Všechny české deníky komentují záměr televizní moderátorky Jany Bobošíkové jít do eurovoleb jako dvojka na kandidátce hnutí Nezávislí, kterou vede bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný. A jak uvádí Mladá fronta Dnes, podle průzkumů má dvojice Železný - Bobošíková šanci v červnových volbách do Evropského parlamentu uspět. Železný by mohl získat až devět procent hlasů. Jana Bobošíková podle deníku Právo současně oznámila, že končí jako moderátorka televizní Sedmičky na Nově.

Vladimír Železný a Jana Bobošíková,  foto: ČTK
Všechny české deníky komentují záměr televizní moderátorky Jany Bobošíkové jít do eurovoleb jako dvojka na kandidátce hnutí Nezávislí, kterou vede bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný. A jak uvádí Mladá fronta Dnes, podle průzkumů má dvojice Železný - Bobošíková šanci v červnových volbách do Evropského parlamentu uspět. Železný by mohl získat až devět procent hlasů. Jana Bobošíková podle deníku Právo současně oznámila, že končí jako moderátorka televizní Sedmičky na Nově. "Předvolební boj není slučitelný s prací moderátorky politického pořadu," cituje deník Bobošíkovou. Lidové noviny k tomu dodávají, že rozhodnutí populární moderátorky odejít z Novy bylo rychlé a nečekané. Jak v listu uvedl mluvčí Novy Dan Plovajko, televize považuje její práci za ukončenou a do budoucna nepočítá s jejím návratem na obrazovku.


Podle Lidových novin Cizinecká policie již obdržela žádost kontroverzního podnikatele a bývalého šéfa harvardských fondů Viktora Koženého o povolení k dlouhodobému pobytu v České republice. Povolení je pro něj podmínkou, aby mohl kandidovat do Evropského parlamentu. Policie o něm ale může podle zákona rozhodnout ve lhůtě 120 dnů od podání, Koženého právníci podali žádost před třemi týdny. Podmínku musí Kožený splnit nejpozději do 27. dubna.


Za velezrádce označil senátor Bárta prezidenta Klause kvůli sporům o ústavní soudce. "Nejednání pana prezidenta v současné době lze kvalifikovat jako velezradu," cituje deník Právo lidoveckého senátora Zdeňka Bártu. Ve čtvrteční rozjitřené debatě v Senátu obvinili kvůli neobsazeným místům v Ústavním soudu hlavu státu i další zákonodárci. Nedostatek ústavních soudců znemožňuje činnost pléna ÚS a tím jeho základní funkci. Senátor Jiří Pospíšil za ODS však označil Bártův výrok za absurdní. "Škoda že už jsme dospělí a že si to nemůžeme vyřídit jako uličníci," prohlásil v horní komoře parlamentu. Rozhořčení netajil ani hradní kancléř Jiří Weigl. Podle něj je to jen smutná ilustrace toho, jak někteří senátoři přistupují k prezidentovi republiky a k agendě, která přísluší hlavě státu.


Reforma veřejných financí se má podle Lidových novin dotknout i státních zaměstnanců. Ministr financí Bohuslav Sobotka chce snížit počet lidí pracujících pro stát o 29 tisíc, což by přineslo šestimiliardovou úsporu. Záměry vlády hledat úspory i ve státní byrokracii je nutné ocenit, uvádí komentátor deníku, problém veřejných financí ale ani ony neřeší. Kabinet se sice pod tlakem rostoucího zadlužení země rozhodl provést reformu veřejných financí. Nenašel však do současnosti dost odvahy, aby zasáhl na místě, které je pro úspory rozhodující. A to v systému sociálních dávek a důchodů, které se budou muset zefektivnit. Tak, aby dávky dostávali skutečně jen potřební a nedocházelo k plýtvání, uzavírá deník.


Největší česká firma Škoda Auto rozjíždí kampaň, jakou by v době rekordní nezaměstnanosti málokdo čekal, píše Mladá fronta Dnes. Automobilka, kde jsou nadprůměrné platy, musí investovat miliony korun do náboru nových lidí. Brzy začne tisknout billboardy a novinové inzeráty, aby zaplnila zhruba tisíc nových míst. Shání například elektrikáře a montéry k výrobním pásům, protože rok a půl bude vyrábět najednou starou i novou octavii. V Boleslavi hledají i vysokoškoláky z technických oborů, s nimiž mají velké plány. Automobilka totiž rozšiřuje vývojové centrum a chystá se zřídit studentské městečko pro talenty z technických oborů. Lidi potřebuje i konkurenční továrna v nedalekém Kolíně, kde do roka začne vyrábět Peugeot a Toyota. V Česku je přitom 560 tisíc lidí bez práce.


Ke dvěma letům odnětí svobody s podmíněným odkladem na tři roky odsoudil podle Lidových novin Okresní soud v Kladně šest horníků. Svojí nedbalostí měli zavinit výbuch v kladenském dole Schöller, kde při explozi metanu před třemi lety zemřeli čtyři havíři. Výbuch také předčasně ukončil těžbu černého uhlí na Kladensku. Soudce Ivo Poštolka rozhodnutí soudního senátu odůvodnil závažným zanedbáním pracovních předpisů všemi obviněnými.


Češi vystřídají za život sedm partnerů, z toho muži 8,6 partnerky a ženy 5,5 partnera, uvádí deník Právo. Opakovaný výzkum agentury DEMA, který probíhá v pětiletých intervalech od roku 1993, také prokázal, že sexuální život Češi v průměru zahajují v 18 letech. Nepotvrdil tak dohady, že první sexuální zkušenosti získávají mladí lidé v Česku mnohem dříve.


Advokáti mají mít podle Senátu povinnost hlásit podezřelé obchody svých klientů. Podle Lidových novin s tím počítá novela zákona o boji proti praní špinavých peněz, kterou ve čtvrtek horní komora schválila přes protesty opoziční ODS. Její senátoři varovali před prolamováním právní ochrany klientů. Oznamovací povinnost se nebude vztahovat na informace získané při zastupování klienta v souvislosti se soudním řízením. Stejná povinnost se týká i notářů, účetních, auditorů, daňových poradců či soudních exekutorů.


Soukromá Nemocnice sv. Zdislavy v Mostištích čelí podle Mladé fronty Dnes vážnému podezření, že tamější lékaři dávají při operaci pacientům protézy kyčelního kloubu, které dosud nebyly odzkoušeny a schváleny českými úřady. Pacienti navíc netuší, že by jim taková protéza mohla způsobit komplikace. Případem se nyní zabývají Státní ústav pro kontrolu léčiv, Česká ortopedická společnost i lékařská komora. Majitel nemocnice Jaroslav Tvarůžek tyto informace popírá. Podle jiného lékaře z Mostišť má však takovou protézu už pět lidí. Pokud se prokáže, že nemocnice skutečně implantovala lidem nevyzkoušené kloubní náhrady, půjde o trestný čin, upozorňuje Mladá fronta Dnes.


Temelín
Jak píšou Lidové noviny, internet má změnit názor obcí, které nechtějí na svém území skladovat vyhořelé jaderné palivo. Správa úložišť radioaktivních odpadů chce těmto obcím věnovat počítače a přístup na internet zdarma, protože se domnívá, že lepší přístup k informacím může přece jen odpor obyvatel proti trvalému uložení radioaktivních materiálů nedaleko jejich bydliště zlomit. V obci Rohozná na Jihlavsku, jejíž okolí si stát vytipoval k možné výstavě hlubinného úložiště jaderných odpadů, tak mohou už od tohoto týdne zdarma surfovat po internetu. Vedení zdejší radnice však spekulace o tom, že se obec nechala koupit, však odmítá. Jak řekl starosta Rohozné František Venkr, obecní zastupitelstvo už loni v listopadu vyjádřilo zásadní nesouhlas s tím, aby stát vůbec uvažoval o trvalém uskladnění jaderných materiálů v okolí obce.


Vyhnanci z Podkarpatska chtějí odškodnění, upozorňuje Mladá fronta Dnes. Jako příklad uvádí kauzu Rudolfa Štursy, jehož rodiče vlastnili na Podkarpatské Rusi v době společného státu malou turistickou ubytovnu. Před druhou světovou válkou ji zabrali Maďaři, po válce zase Sověti. Dodnes za ztracený majetek nedostali Štursovi náhradu, přestože s odškodněním počítala československo-sovětská smlouva podepsaná poté, co Podkarpatsko získal Stalinův Sovětský svaz. To, že nároky nebyly dosud vypořádány, potvrzuje i ombudsman Otakar Motejl. Zvažuje, zda nedá podnět k Ústavnímu soudu, jedná se ale podle něj o komplikovanou záležitost. Odškodnění dostali po válce podle komunistické filozofie jen někteří. Neuspěli ti, kteří přišli o majetek určený ke "kapitalistickému" podnikání. Na ministerstvo financí se v roce 1946 přihlásilo s nároky přes šest tisíc lidí. "Těch šest tisíc, to je časovaná bomba," říká Motejl. Nároky by se totiž mohly počítat v řádu miliard.


Podívat se na toaletu, která byla zazděná více než tři sta let, se podle Mladé fronty Dnes rozhodli památkáři v Českém Krumlově. Do místnosti už opatrně vybourali malý otvor. Středověký záchod, takzvaný prevét, má přitom velmi zajímavou historii. Přímo zde totiž zemřel v roce 1609 don Julius d'Austria. Tento nemanželský syn císaře Rudolfa II., který trpěl duševní chorobou, se do dějin města zapsal brutální vraždou mladé dívky. Po tomto činu se ze zámeckého pána stal vězeň. Okolnosti Juliovy smrti popsal kronikář Václav Březan. "Julius, ten pankart, levobočník a tyran na Krumlově, vězněn jsa na zámku pod Pelikánovými pokoji, byv na záchodě dlouho, padna, duši pustil," napsal kronikář. Výzkum toalety z roku 1570 bude pokračovat, dodává deník.