Přehled tisku

Bohuslav Sobotka (Foto: Zdeněk Vališ)
0:00
/
0:00

Ministr financí Bohuslav Sobotka navrhuje pro příští dva roky tak razantní omezení výdajů, že vyděsil své vládní kolegy. Jak píše deník Právo, Sobotka by v roce 2006 chtěl ušetřit 34 miliardy korun a o rok později dokonce 44 miliard. Nejvíc by se mělo uspořit na sociálních výdajích. Vyplývá to z návrhu, který chce ministr financí předložit vládě a který má list k dispozici.

Bohuslav Sobotka  (Foto: Zdeněk Vališ)
Ministr financí Bohuslav Sobotka navrhuje pro příští dva roky tak razantní omezení výdajů, že vyděsil své vládní kolegy. Jak píše deník Právo, Sobotka by v roce 2006 chtěl ušetřit 34 miliardy korun a o rok později dokonce 44 miliard. Nejvíc by se mělo uspořit na sociálních výdajích. Vyplývá to z návrhu, který chce ministr financí předložit vládě a který má list k dispozici. Právo ale připomíná, že o skutečné podobě rozpočtu na rok 2007 bude ve druhém pololetí příštího roku rozhodovat nová vláda vzešlá z červnových voleb. Ministři současné vlády mají k Sobotkovu návrhu dílčí námitky, jak vyplývá z připomínkového řízení. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach pak vyslovil zásadní nesouhlas s celým materiálem, uvádí deník.


Akcionáři společnosti ČEZ mají na páteční valné hromadě rozhodovat mimo jiné o rozšíření motivačního programu na další manažery skupiny ČEZ. Jak uvádějí Hospodářské noviny, opční smlouvy by se měly nově týkat 23 lidí z představenstva ČEZu, dvanácti manažerů a šesti členů dozorčí rady. Podle deníku mohou odměny ve velkých firmách, které ovládá stát, dosáhnout světové úrovně. Kdyby se akcie ČEZ nadále zhodnocovaly tak jako v poslední době, mohou se odměny vysokých manažerů vyhoupnout z desítek milionů až na stamiliony. List přitom podotýká, že na podobné částky jen málokdy dosáhnou nejvyšší bossové německých firem. HN také otiskly článek ministra financí Bohuslava Sobotky, který se vrací ke dvěma událostem loňského roku. Těmi byly vstup do Evropské unie a reforma daně z přidané hodnoty. "U obou byl hlavním strašákem nárůst cen. Dnes již můžeme s klidem říci, že tyto obavy byly naprosto zbytečné," tvrdí Sobotka.


Češi, Maďaři i Poláci si budou muset na mzdy podobné západoevropským platům počkat desítky let. Vyplývá to ze studie Economist Corporate Network, ze které citují Lidové noviny. Na stejné platy jako Španělsku či Portugalsku si Češi podle této studie počkají 14 až 18 let. Na německé mzdy prý tuzemští zaměstnanci nedosáhnou nikdy. Analytička Markéta Šichtařová z Nextfinance tvrdí, že v optimističtějším případě dožene Česko vyspělé státy za 25 let. Podmínkou ale je, že do země bude dál přicházet kapitál a ekonomika poroste uspokojujícím tempem. Průměrný Čech si v loňském třetím čtvrtletí vydělal měsíčně 17.738 korun hrubého. Statistici ale upozorňují, že téměř dvě třetiny lidí berou nižší než průměrnou mzdu.


Chomutovský soudce rezignoval, aby se vyhnul kárnému řízení, uvádí Mladá fronta Dnes. Soudce Milan Tatár podle listu pochybil v případu deseti většinou bulharských občanů, kteří byli loni v říjnu odsouzeni za kuplířství a obchodování se ženami. Rozhodoval o jejich propuštění z vazby, zapomněl je ale přitom vyslechnout, jak mu ukládá zákon. Výslechy obžalovaných proto provedl dodatečně a snažil se je do spisu vložit. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna tak chtěl zahladit své nesprávné rozhodnutí. Svou chybu Tatár zdůvodňoval návalem práce. Předseda chomutovského soudu Petr Macháček se rozhodl svého podřízeného poslat před kárný senát. Aby se však Tatár řízení vyhnul, poslal dopis s rezignací prezidentu Václavu Klausovi. "Prezident rezignaci přijal. Kárné řízení se tak vůbec nekonalo," řekl deníku mluvčí vrchního soudu Jan Fořt. Samotný případ skupiny odsouzené za kuplířství a obchodování se ženami ještě nekončí. Někteří její členové se totiž proti rozsudku odvolali. Tatárova rezignace ale na líčení už vliv mít nebude, uvádí deník.


Právo se věnuje problematice takzvaných detenčních ústavů. Vznik ústavu, který by byl kombinací psychiatrického zařízení a vězení, podpořila vláda. Podle deníku jde autorům návrhu na vznik těchto ústavu v Česku "jen o izolaci nebezpečných jedinců, které nelze dnes držet v ochranném léčení". "Zabezpečovací detence je ale jen půlka řešení, tou druhou je ústavní ochranné léčení. Nový trestní zákon bude upravovat možnost soudní přeměny jednoho opatření v druhé, a to oběma směry," píše Právo.


Víc než půl milionu korun na úplatcích zaplatili pražští taxikáři za získání zkoušek potřebných k řízení taxíků. Podle informací Mladé fronty Dnes je v kauze kromě několika taxislužeb obviněna také bývalá úřednice pražského magistrátu a zaměstnankyně Ústavu dopravního inženýrství. Právě ta si měla podle policistů přijít ročně na úplatcích na desítky tisíc korun. K tomu jí stačilo být členkou komise, která dohlížela na průběh zkoušek z pražského místopisu a dopravních pravidel. Policie při vyšetřování vyslechla i desítky taxikářů. Výše úplatku se podle nich pohybovala mezi šesti až patnácti tisíci korunami.


Lidové noviny se věnují vyhlášce o úhradách péče, kterou ve čtvrtek podepsala ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Podle deníku je vyhláška především dílem prezidenta České lékařské komory Davida Ratha. "Souboj" o samotnou vyhlášku pak podle deníku ukazuje, kdo ve skutečnosti řídí české zdravotnictví. Podle deníku osobou, která v zákulisí "tahá za nitky a ani se tím netají, je prezident ČLK Rath". Lidové noviny také připomínají události, které podepsání vyhlášky předcházely, a poukazuje i na dobré vztahy prezidenta ČLK s premiérem Stanislavem Grossem. Podle deníku Rath "lobbuje za své zájmy, kde se dá". "Za těchto okolností snad ani nepřekvapí zvěst, která se šíří v lékařských kruzích. Novým ministrem zdravotnictví by se prý měl stát právě Rath.


Novou šetrnější metodu výměny kyčelních kloubů používají nyní v semilské nemocnici. Informuje o tom liberecká příloha Mladé fronty Dnes. Díky této metodě se pacienti mohou do dvou dnů znovu postavit na nohy. Rány totiž méně krvácejí a lépe se hojí. Pacienti pociťují i menší bolesti a už po týdnu mohou jít domů, zatímco při běžné operaci je hospitalizace zhruba dvojnásobná. Semilská ortopedie je v zemi třetí, kde tuto metodu zavedli. Tým tří operatérů sledovali při prvním zákroku odborníci z americké firmy, která metodu vyvinula a dodala k ní zdarma nástroje za 1,2 milionu korun. Podle primáře ortopedie Dalibora Ďurdi byli Američané s průběhem operace spokojeni. Ročně chtějí v Semilech vyměnit novým postupem kyčelní klouby 40 až 60 pacientům. Další zhruba dvojnásobek nemocných podstoupí běžnou výměnu kyčle. Na zákrok přitom nemocní čekají až dva roky. Hlavními kritérii při výběru pacienta, kterému lékaři vymění kloub šetrnější technikou, budou váha a věk. Pacienti si na metodu nebudou připlácet, operaci hradí pojišťovna.


Opravě čtyř zchátralých památkových objektů v Ratibořicích na Náchodsku, které loni stát vykoupil za 13 milionů korun, brání restituční spor. Objekty si totiž nárokuje rodina Schaumburg-Lippe a dokud soud ve sporu nerozhodne, nemůže katastrální úřad zapsat budovy na stát. Uvedly to páteční Deníky Bohemia. Předseda Společnosti pro záchranu Babiččina údolí Ivan Češka považuje nynější stav za katastrofu. Podle něj se může stát, že objekty spadnou a nebude se o co soudit. Oprava zchátralých objektů v Ratibořicích by podle dřívějších informací mohla přijít přibližně na 270 milionů korun. V rozsáhlých objektech by měly během zhruba pěti let vzniknout prostory pro kulturní akce, ale například i kongresové centrum. Budovy v Ratibořicích získal stát po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Po roce 1989 se postupně dostaly do vlastnictví společnosti Podzámčí podnikatele Františka Wolfa, který se o památky nestaral a nechal je zchátrat. Stát budovy nakonec koupil od likvidátora firmy Podzámčí. Hlavní část objektů v Babiččině údolí, například Bělidlo, mlýn a zámek Ratibořice, patří státu. Jsou v pořádku a v sezoně přístupné veřejnosti, připomínají Deníky Bohemia.


Devadesát lahví s kořalkou, které v jednom z ústeckých domů zazdil za války kapitán labské plavby, objevili nyní stavební dělníci při úpravách budovy. Mezi nápoji byl i likér Kloster Geheimnis-Klášterní tajemství, který se vyrábí dodnes, napsala Mladá fronta Dnes. Majitel objektu se rozhodl, že lahve věnuje Muzeu města Ústí nad Labem. Vzorek nalezené kořalky poslal na testy do výzkumného ústavu. Nález prozkoumají také v likérce v ústecké části Krásné Březno, která klášterní tajemství vyrábí. "Teoreticky by chuť měla být stejná, držíme se stále původní receptury," řekl listu výrobní ředitel likérky Stanislav Rajský. Vědecký tajemník ústeckého muzea Václav Houfek uvedl, že nalezené lahve s kořalkou uvidí návštěvníci připravované dubnové výstavy o bombardování Ústí nad Labem před 60 lety.


Oto Mušálek z Ludgeřovic na Opavsku a Josef Zbořil z Ostravy vymysleli skládací PET lahve. Informuje o tom páteční Právo. Pokud by se lahve, které připomínají harmoniku, ujaly, znamenalo by to úsporu milionů korun a vyřešení letitého ekologického problému. Ekonoma a vášnivého vynálezce Mušálka prý PET lahve denně rozčilovaly. "Někdo je vyhazuje do popelnice, popelářské vozy pak vlastně převážejí vzduch a na skládkách jich leží miliony kusů stovky let. Do ekologického kontejneru musíte láhev neforemně sešlápnout a odlepit etiketu, řekl deníku. Spolu s Josefem Zbořilem, který do projektu vložil peníze, podomácku vyrobili pryskyřicovou formu a pak si nechali zhotovit zkušební vzorky. PodlePráva si už vynálezci varhánkovité nízké lahve s etiketou obtočenou kolem hrdla nechali patentovat. Podle nich po vypití obsahu lahev bez problémů stlačí i dítě, strčí do kapsy a poté nafouknutím vrátí do původního tvaru. Tak se prý může použít zhruba desetkrát, než se zdeformuje. Mušálek tvrdí, že jejich lahve jsou stoprocentně recyklovatelné. "Kdyby se vracely do obchodů jako skleněné lahve, tak by se ušetřily miliony korun. Nebyla by také zapotřebí ropa pro výrobu dalšího plastu. Skládky by se znatelně vyprázdnily," vypočítal výhody. Oba by pak podle Práva cítili největší zadostiučinění, kdyby se jejich objev dostal do obchodů.