Přehled tisku

Přehled tisku

Ministr zahraničí Cyril Svoboda na pooperačním oddělení ARO v brněnské Úrazové nemocnici, foto: ČTK

Úterní české deníky komentují převážně situaci kolem hlasování o DPH. Autonehoda ministra zahraničí Cyrila Svobody připravila vládní koalici o hlas nezbytně potřebný k přehlasování prezidentského veta tohoto zákona. Tisk hodnotí v této souvislosti také roli premiéra Vladimíra Špidly a prezidenta Václava Klause.

Mladá fronta Dnes hodnotí současnou situaci kolem hlasování o DPH ze dvou úhlů pohledu. V prvním případě je možné říci, že se do kritické situace premiér Špidla dostal vlastní vinou. Neměl spojovat svou reformu veřejných financí se zákony, které po nás požaduje Evropská unie. Neměl balík předkládat ve spěchu a na poslední chvíli, tak aby to vypadalo, že opozici vydírá, píše list. Z opačného pohledu je možné konstatovat, že si předseda vlády svou pozici připravil dobře. Má podporu celé vládní koalice, a to podle pravidel stačí. Do jeho záměrů se však vložil osud, hodnotí situaci deník. Odklad hlasování pak Mladá fronta Dnes považuje za přiměřené, ale ne zásadní řešení.

Kriticky se k posledním událostem kolem hlasování o DPH vyjadřuje deník Právo. Podle něj bylo prvním problematickým činem v této souvislosti veto prezidenta Václava Klause. Zatáhl tím za splachovadlo nad svými sliby o nadstranické politice Hradu, hodnotí prezidentův čin list. Za stejně negativní také deník považuje fakt, že o takto důležitém zákonu nyní rozhoduje jeden hlas zraněného ministra Cyrila Svobody.

---

Na pražském summitu NATO v roce 2002 slíbila Česká republika NATO velká dopravní letadla. Ta měla dorazit z Ruska v rámci deblokace ruského dluhu. Místo nich však armáda dostane zřejmě vrtulníky a Česko bude muset alianci platit stamilionové částky. Informují o tom Lidové noviny. Tři velkokapacitní letouny Antonov An-70, které měla ČR získat, nabídla do společné evropské letky. Místo nich však Rusové nyní nabízejí nevyhovující letouny Il-76. Ministerstvo obrany tak chce od Ruska raději získat vrtulníky Mi-24 a Mi-17. Tuto volbu před Iljušiny podle Lidových novinúdajně preferuje i aliance. Problémem však zůstává fakt, že Česká republika nedostojí svým závazkům a je jisté, že bude muset za účast ve skupině pro strategickou leteckou přepravu NATO platit. Výše finanční částky zatím není přesně známa, podle stínového ministra obrany za ODS Petra Nečase by však mohla dosáhnout stovek milionů korun. "Cena bude záviset především na tom, jakými kapacitami bude skupina disponovat, jaké budou provozní náklady a kolik z toho si budeme nárokovat," vysvětlil deníku Nečas.

---

Vít Pohanka, Petr Klíma a Michal Kubal těsně po propuštění, foto: ČTK

Po třech českých novinářích zajatých v Iráku pátrali agenti české rozvědky. Pokud by únosci drželi Michala Kubala, Petra Klímu a Víta Pohanku v zajetí ještě tento týden, byla Česká republika připravena za ně zaplatit zhruba desetimilionové výkupné. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. "Byli jsme tam. To mohu přiznat, ale víc říkat nebudu," potvrdil listu ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědka) František Bublan. Co přesně nakonec přispělo k propuštění novinářů, neví ještě ani on. "Nebyli jsme to jenom my. Bylo tam hodně tlaků. Něco převážilo, něco bylo rozhodující,"řekl ředitel. " Ale rozhodně to nebyla ta medializovaná schůzka našeho velvyslance v Iráku (Martin Klepetko) s předáky sunnitských duchovních, protože ta proběhla už v době, kdy byli naši propuštěni," uvedl Bublan pro Mladou frontu Dnes. Připustil také, že se zvažovala varianta výkupného. Podle nejmenovaného zdroje z ministerstva vnitra by se jednalo o neoficiální operaci. "Zcela jistě by v tom nefiguroval stát, ale nějaká soukromá firma," prozradil listu zdroj. Operace rozvědky v Iráku stála podle informací Mladé fronty Dnes zhruba tři miliony korun. Kolik lidí se na tajné akci podílelo, není podle listu zřejmé.

---

Tuzemské firmy, které vysílají své zaměstnance do rizikových oblastí, pro ně mohou sjednat pojištění únosu a vydírání. To mohou využít například společnosti podílející se na obnově Iráku. Pojištění únosu a vydírání není levné a jeho cena je úměrná tomu, co musí pojišťovna zaplatit, pokud se únos skutečně stane. Informují o tom Lidové noviny. Nabídka tohoto pojištění na českém trhu existuje již nějaký čas, ale po únosu českých novinářů v Iráku je nyní aktuálnější. "Pojištění jsme dosud sjednávali pro firmy, jejichž činnost přitahovala pozornost v tuzemsku či pro společnosti, které budují zastoupení v rizikovějších zemích," uvedl ředitel pojišťovny AIG CZ Luděk Menčík. Podle Menčíka se pojistné sazby sjednávají individuálně a záleží na typu činnosti firmy, která pojištění sjednává. "Počet klientů, kteří si dosud sjednali pojištění únosu a vydírání, se dá spočítat na prstech. Je však možné, že po nedávných událostech v Iráku zájem vzroste", odhaduje Dominik Štros z makléřské firmy Marsh, která tento druh pojištění zprostředkovává. V případě únosu a vydírání pojištěné osoby pokrývá pojištění například požadavek výkupného nebo finanční rizika spojená s únosem. "Kromě toho však pojišťovna zajistí experty, kteří vyjednávají, jak oběti dostat zpět a zjišťují potřebné informace," uzavřel Štros pro Lidové noviny.

---

Kniha Evropa očima politika a ekonoma, vydaná v roce 2001 u příležitosti 60. narozenin Václava Klause, foto: ČTK

Dva dny před vstupem České republiky do Evropské unie vyjde prezidentovi Václavu Klausovi kniha, která se bude týkat právě unie. Půjde o značně inovované vydání Klausovy tři roky staré knihy Evropa očima politika a ekonoma. Publikace nově nazvaná Evropa očima Václava Klause bude obsahovat v Česku dosud nepublikované články a vystoupení na zahraničních konferencích. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. V článcích zazní kritika na adresu poměrů v unii, ale i kladné hodnocení toho, co je na integraci přínosné, píše deník. "Není to žádný sborník sebraných věcí, je to vzájemně propojené a rozdělené do několika oddílů, aby čtenář mohl zjistit prezidentovy skutečné názory na dějinný okamžik, kterým vstup do unie je," upřesnil pro Mladou frontu Dnes Klausův mluvčí Petr Hájek.

---

Komentář Lidových novin se vztahuje k dopravně bezpečnostní akci policie Kryštof 004. Kritizuje její formu i cíle, kterých dosáhla. Pravidelná kampaň Kryštof je opakem systematické práce a situaci na silnicích nijak zásadně neprospívá. Dokud bude ministerstvo vnitra spoléhat na nárazové akce, nebude na silnicích bezpečněji. Pouze budou dny, kdy se lidé budou cítit lépe, uzavírají Lidové novin.

---

Česko zachvátila nákupní horečka. Jejím cílem není elektronika nebo mobilní telefony, ale rýže a cukr, které mají po vstupu do EU podražit kvůli vyšším clům. Píše to Mladá fronta dnes. Nakupování do zásoby se neodehrává již jen v supermarketech a hypermarketech, ale objevuje se i v malých prodejnách potravin. "Za poslední týden jsme prodali dvakrát víc rýže než je běžné. Stačila jedna televizní reportáž o tom, že bude zdražovat, a lidi jí začali mnohem víc nakupovat,"řekl deníku majitel potravin v centru Plzně Zdeněk Zapletal. Někteří obchodníci již nákupy omezují. Například v Kauflandu si zákazník může koupit nejvýše deset kilogramů cukru najednou. Ostatní obchodníci se zatím tváří, že mají zásob dostatek. Ředitel řetězce Globus Petr Vyhnálek předpokládá, že tato nákupní horečka bude jen krátkodobou záležitostí. "Lidé pochopí, že pro pár korun se to nevyplatí. Navíc vše potrvá jen do doby, než se ceny díky konkurenci srovnají na přijatelnou úroveň," soudí Vyhnálek. Podle obchodníků se kromě rýže a cukru jiné potraviny zatím ve větším neprodávají, i když je zdražování také čeká. Jde například o mořské ryby nebo exotické ovoce.

---

Stíhání belgického silničního piráta Debuysera Lutze, který 17. února nelegálně projel přes hranice mezi Českou republikou a Slovenskem, bylo zastaveno. Podle znaleckých posudků nebyl v době činu příčetný. "Mohu potvrdit, že můj klient už opustil věznici a hned vzápětí se vydal na cestu domů, do Belgie," uvedl pro deník Právo Lutzův advokát Tomáš Horák. Třiačtyřicetiletý Belgičan na hraničním přechodu v Lanžhotě napadl policisty, kteří kontrolovali, zda má na svém automobilu nalepenou dálniční známku. Muž policistům unikl a s pouty na jedné ruce odjel vysokou rychlostí na Slovensko, kde na několik hodin zmizel. Druhý den ráno se svým tmavým BMW prorazil ve stopadesátikilometrové rychlosti závoru na hranicích poblíž Bratislavy. Následovalo pátrání maďarské policie, která zmobilizovala zvláštní jednotky, nasadila vrtulníky a muže nakonec 18. února zadržela.