Přehled tisku

Vladimír Špidla, foto: ČTK

Pondělní české noviny komentují výběr českého zástupce do Evropské komise. Příběh nominací na eurokomisaře je fraškou, uvažují Hospodářské noviny. Odstupující premiér Vladimír Špidla může ve funkci eurokomisaře narazit podobně jako narazil na domácí politické scéně, píše Právo. Jmenování premiérem může pro Stanislava Grosse znamenat konec jeho nebývalé popularity, glosují pak Lidové Noviny.

Vladimír Špidla,  foto: ČTK

Pondělní české noviny komentují výběr českého zástupce do Evropské komise. Příběh nominací na eurokomisaře je fraškou, uvažují Hospodářské noviny. Odstupující premiér Vladimír Špidla může ve funkci eurokomisaře narazit podobně jako narazil na domácí politické scéně, píše Právo. Jmenování premiérem může pro Stanislava Grosse znamenat konec jeho nebývalé popularity, glosují pak Lidové Noviny.


Výběr českého zástupce do Evropské komise je fraškovitým příběhem, míní Hospodářské noviny. Ať se jeho autoři snažili sebevíc a do role hlavního hrdiny postupně obsadili několik postav, dobrý příběh nenapsali. Nebylo jasné, jaké požadavky by měl český eurokomisař mít a proto se při výběru "zběsile improvizovalo," píše list. Nominace je řízena nízkými vnitrostranickými zájmy. A často je tomu tak i v jiných státech. Jaké vážnosti se pak může těšit komise u Evropanů, když politikům slouží jako "kompost", ptá se komentátor.


Stanislav Gross,  foto: ČTK

Post premiéra může být pro Stanislava Grosse počátkem sestupu, píší Lidové noviny a odvolávají se přitom na průzkum agentury SC&C. Největší podpoře se Gross těší mezi lidmi s nižším vzděláním a nižšími příjmy. Pokud myslí vážně své záměry o zdravějších veřejných financích, bude se mu tato skupina lidí rychle vzdalovat. A své dosavadní odpůrce nejspíš neobměkčí, myslí si autor. Bude-li si hledět především popularity, poškodí ČSSD a koalici. Vše nasvědčuje tomu, že Gross se "pokusí tento gordický uzel 'vydiskutovat'", pokračuje komentátor. Reformní kroky bude vydávat za nutné kompromisy, úlevy méně majetným za vítězství. Příliš růstu však v této taktice není, je to "jen politické přežívání balancující na hraně zahnívání," uzavírá list.


Dlouhé měsíce o sobě nedávali Špidlovi příznivci vědět. Ozvali se teprve v souvislosti s jeho avizovaným odchodem do Evropské komise, všímá si deník Právo. Špidlův odchod do Bruselu je útěkem před nedokončenou prací, stěžovali si někteří jeho stoupenci. Odstupující premiér by však mohl utrpět další rány a jeho působení v domácí politice by mohlo být velmi vratké, upozorňuje komentátor. Narazit však může také v Evropské komisi. Špidla nedokáže vést zákulisní jednání a svou politickou práci "prodat" v médiích. Má politický styl, který je nevýhodný. Je to bílá vrána současné politiky. A je možné, že na svou jinakost doplatí také v Bruselu, shrnuje deník Právo.


Foto: Evropská komise

Některé zahraniční banky v Česku jistí klientům vklady více než tuzemské ústavy. Píšou to Hospodářské noviny s tím, že od vstupu země do unie nabízejí někdy i pojištění celého konta bez ohledu na jeho výši. Jak deník připomíná, nárok na vyšší odškodnění mají klienti těch bank, které po vstupu České republiky do unie využily nové možnosti a přešly na systém pojištění vkladů, který používá jejich domovská banka. Tento krok mohly udělat pouze pobočky zahraničních bank na základě unijních pravidel o jednotné bankovní licenci. V ostatních tuzemských bankách se podmínky pojištění vkladů nezměnily a české banky v případě krachu vyplácejí jen 90 procent z hodnoty vkladu, maximálně 25 tisíc eur. Pobočky zahraniční banky jsou povinny informovat své současné i budoucí vkladatele o výši a rozsahu pojištění, které se na ně vztahuje. Rozdíly v pojištění vkladů ale banky podle Hospodářských novin nesmějí užívat v reklamě. Výhodnější podmínky pojištění jsou v některých zahraničních bankách proto, že kromě zákonného pojištění banky existují i soukromé fondy, do nichž banky přispívají. Ani v Česku bankám založení instituce, která by klientům dávala větší jistotu pro případ krachu, nic nebrání. "Zatím ale taková iniciativa nevznikla," řekl Hospodářským novinám Pavel Trnka z Fondu pojištění vkladů, který v tuzemsku poskytuje náhrady poškozeným klientům bank a stavebních spořitelen. Banky musí do FPV ročně přispívat 0,2 procenta z objemu vkladů.


V Česku rok od roku přibývá pojistných podvodů. Píše to Mladá fronta Dnes s tím, že část podvodů se podaří objasnit, ale velký počet pachatelů projde a představuje pro pojišťovny miliardovou zátěž. Podle čerstvé policejní statistiky za první pololetí letošního roku bylo kvůli pojistnému podvodu vyšetřováno či trestně stíháno skoro 500 lidí a jejich počet rok od roku vzrůstá, píše Mladá fronta Dnes. Upozorňuje přitom, že mnohé drobnější pokusy pojišťovny ani nehlásí. Lidé svůj pokus často vzdají, když se při hlášení škody zamotají do vlastní lži a pochopí, že neuspějí. Například tým detektiva a hlavního specialisty přes pojistné podvody v České pojišťovně Leo Šoukala během prvních šesti měsíců odvrátil podezřelé pokusy, ze kterých by jinak pojišťovna musela vyplatit 177 milionů korun. To je skoro stejná částka jako za celý loňský rok, poznamenává Mladá fronta Dnes. Pojišťovny však podle deníku připouštějí, že odhalit se jim podaří jen menší část, a odhadují, že na pět hlášených případů může připadat jeden pokus o podvod. Loni se na pojistkách v Česku vyplatilo 60 miliard korun, takže škody jdou do miliard. Pojišťovny zdůrazňují, že ztracené peníze si na druhé straně vyberou od ostatních klientů a že musí zdražovat. Teoreticky by tedy pojistky mohly být o 15 procent levnější, poznamenává. Pojišťovny zaměstnávají štáby vlastních detektivů a vymýšlejí nové metody na obranu. Všechny ústavy už dva roky pracují na vzniku společné databáze podezřelých, poznamenává Mladá fronta Dnes.


Neznámý pachatel poničil bustu bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše v Českém Krumlově. Z pomníku v areálu hotelu Růže zmizela deska s německým překladem Benešova citátu varujícím před očišťováním viníků druhé světové války, informuje deník Právo. Kontroverzní busta hned po odhalení vzbudila negativní reakce sudetských Němců. "Že tam překlad není jsem si všiml v sobotu ráno. Ptal jsem se na recepci, kde mi sdělili, že už tam nebyl ve čtvrtek odpoledne," řekl listu provozní hotelu Michal Pelikán. Během návštěvy prezidenta Václava Klause, který podpořil umístění Benešovy busty, byla destička ještě na svém místě, uvedl Pelikán. Klaus navštívil hotel Růže 16. července. Majitel hotelu Jan Horal chce překlad na bustu umístit znovu. "Jestliže německý text někdo ukradl, tak tam dáme nový a nyní ho ještě doplníme anglickým překladem," řekl. Pracovníci hotelu netuší, kdo za krádeží stojí. Podle Horala útok na Benešovu bustu ukazuje, že někteří lidé se mají neustále za co stydět. Starosta Českého Krumlova František Mikeš zase míní, že někomu stále "vadí postupné sbližování mezi národy." Krádež šokovala i jihočeského hejtmana Jana Zahradníka. Busta byla odhalena před hotelem letos v květnu k 120. výročí Benešova narození. Majitel hotelu je veteránem druhé světové války. Plastika a hlavně text pod ní vyvolali pobouřené reakce v Německu a v Rakousku. Bustu a citáty kritizoval například hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer a někteří sudetští Němci vyzvali k bojkotu hotelu.


V Thajsku byl kvůli drogám zadržen osmačtyřicetiletý Čech. Při silniční kontrole u něj policisté objevili několik gramů heroinu a pilulky extáze. Dostal půlroční trest, ale z vězení byl propuštěn už po třech měsících. O případu informuje Mladá fronta Dnes. Muže zadržely thajské úřady před třemi měsíci; vězení opustil před několika dny. Za přechovávání jakéhokoliv množství drog přitom hrozí v Thajsku tvrdé tresty. "Soud asi uznal, že nejde o pašeráka drog, protože to malé množství měl pro vlastní potřebu," poznamenal k výši trestu český velvyslanec v Thajsku Jiří Šitler. Podle listu zadržený muž pobývá v Asii již několik let. Putuje kontinentem jen s batohem na zádech a žije ze dne na den. Podle českého velvyslanectví se kvůli podobným prohřeškům ocitl za mřížemi i v jiných asijských zemích. Muž o sobě nechce uvádět bližší informace. "Už je v Bangkoku a vyřizuje si doklady. Požádal nás jen o jediné, o dokumenty, které potvrzují rozsudek a jeho propuštění," řekl v listu Šitler. "Jinak nechce nic, nehodlá se vracet domů do České republiky, ani nechtěl zprostředkovat kontakt s rodinou," dodal diplomat.