Přehled tisku

Deník Právo upozorňuje, že policie začala znovu prošetřovat podvody s lehkými topnými oleji, ke kterým docházelo počátkem 90. let. V nedávném pořadu České televize "Můj přítel vrah" zazněla obvinění, že do nelegálního obchodování s LTO byli zapleteni i tehdejší vysoce postavení politici. Ministr vnitra František Bublan však popřel, že by policisté dnes jednali pouze na základě informací z médií. Ministerská inspekce i policie podle něj nyní prověřují i roli policistů v této kauze.

Deník Právo upozorňuje, že policie začala znovu prošetřovat podvody s lehkými topnými oleji, ke kterým docházelo počátkem 90. let. V nedávném pořadu České televize "Můj přítel vrah" zazněla obvinění, že do nelegálního obchodování s LTO byli zapleteni i tehdejší vysoce postavení politici. Ministr vnitra František Bublan však popřel, že by policisté dnes jednali pouze na základě informací z médií. Ministerská inspekce i policie podle něj nyní prověřují i roli policistů v této kauze. Přiznal také, že k hlubšímu šetření v době, kdy k nelegálním obchodům s LTO docházelo, nebyla politická vůle. Podvody s LTO nebyly dosud promlčeny, u trestné činnosti tak velkého rozsahu je totiž promlčecí doba 12 let. Ta by měla uplynout v příštím roce, dodává deník.


Chci zde co nejvíc zviditelnit českou politiku, prohlásil podle Mladé fronty Dnes prezident Václav Klaus po setkání se španělským králem Juanem Carlosem I. na úvod své oficiální návštěvy ve Španělsku. Podle deníku se mu to podařilo rychle, když při přednášce na prestižním Podnikatelském institutu prohlásil, že evropská identita neexistuje a že potřebujeme Evropu "bez paternalismu Bruselu a kontinentálního nadevropanství". Kritizoval také evropskou ústavu, v Evropě podle něj mizí vůdcovství na úkor kolektivní zodpovědnosti. Při návštěvě Madridu se ale setkal i připomínkou terorismu. Uctil památku obětí teroristického útoku z 11. března letošního roku, a aniž to tušil, provázela ho rozsáhlá bezpečnostní opatření. Například před jeho příjezdem se policisté na ulici spouštěli do kanálů, aby je zkontrolovali, uvádí Mladá fronta Dnes.


Nemocnice na Karlovarsku poskytnou pozůstalým po zemřelých pacientech zdravotnickou dokumentaci, pokud o to příbuzní požádají. Jak informují Lidové noviny, třem nemocnicím spravovaným krajem to nařídil karlovarský hejtman Josef Pavel. Tento krok je dohrou nedávného sporu o zdravotnickou dokumentací bývalého hokejového reprezentanta a kouče národního týmu Ivana Hlinky, který zemřel v karlovarské nemocnici po autonehodě. Jeho ženě, která měla pochybnosti o způsoby léčby svého manžela, však nemocnice odmítla Hlinkův chorobopis vydat. Lékařů se tehdy zastala i Česká lékařská komora. Libuše Hlinková dokumentaci dostala až po zásahu hejtmana. Teď se tedy otvírá cesta k chorobopisům po zemřelých i pro "běžné" občany. Hejtman připouští, že nárok příbuzných na zpřístupnění zdravotnické dokumentace zemřelého není zakotven přímo v zákonech. Svůj krok však opírá o občanský zákoník a Evropskou ústavu o lidských právech.


Výrobci léčiv se rozhodli zprůhlednit konkurenční boj a vydat nový etický kodex, který má zpřísnit sponzorování lékařů. Jak připomíná Mladá fronta Dnes, farmaceutické firmy se snaží přimět lékaře, aby předepisovali pacientům právě jejich medikamenty. Zvou je proto na atraktivní akce. Kritizovaná "kongresová turistika" je sice kvůli přísnějším zákonům na ústupu, ale zcela nezmizela. Například firma GlaxoSmithKline nedávno pozvala třicet lékařů do skotského Edinburghu, aby jim poreferovala o novém léku na nádory vaječníku. Do programu však zakalkulovala i celodenní výlety na skotská jezera a do palírny whisky nebo galavečer v jeskyních. Odborný program zahrnoval pouze dvanáct hodin z pěti dní. Celou akci přitom pozvaným lékařům zaplatila. Zástupce firmy Filip Dostál tvrdí, že program odpovídal směrnicím EU i Mezinárodní asociace farmaceutických firem, podle zákona o regulaci reklamy však smějí firmy platit lékařům jen nutné náklady související s odbornou částí konference, tedy například cestu či ubytování. Nový kodex má platit od příštího roku a odborný program bude muset na akcích převažovat. "Výlety by si měli lékaři platit sami," dodává Petr Svoboda, prezident MAFS, která sdružuje zahraniční firmy.


ilustrační foto
Vláda propouští ministerské úředníky jen velice opatrně, píší Lidové noviny. Zaměstnance prý potřebuje a navíc chce jako první propustit lidi v penzijním věku. Více zaměstnanců potřebujeme především kvůli Evropské unii, tvrdí většina ministerstev. Podle údajů, které vyplývají z návrhu státního rozpočtu na příští rok, počty úředníků v příštím roce budou stále převyšovat počty úředníků v roce 2003. Například ministerstvo školství příští rok opustí celkem deset zaměstnanců, necelá padesátka, která tam přišla letos, ale na ministerstvu zůstane. "Česko vstoupilo do Evropské unie a my jsme museli výrazně posílit odbory, které se věnují unii," tvrdí mluvčí ministerstva školství Michaela Langronová. Podle jejích slov ministerstvo muselo zaměstnat úředníky, kteří uměli jazyky. Bobtnání úřadů se nelíbí především opozici. Podle poslance za ODS Martina Římana je deset procent úředníků naprosto zbytečných, pouhá "vata". S Římanovými slovy se paradoxně ztotožňuje i místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn. "Myslím ale, že je potřeba škrtat více selektivně. Jsou resorty, kde můžeme ušetřit třicet procent, a jsou resorty, kde je třeba nárůst," dodal Jahn v Lidových novinách.


35 žalob na určení vlastnictví podal podle deníku Právo u mosteckého soudu Ernst Waldstein-Wartenberg. Domáhá se jimi navrácení polností, pozemků i budov, které údajně šlechtické rodině patřily. Žaloby se dotýkají zhruba 50 institucí, například Ústeckého kraje, Lesů České republiky, města Lomu, obce Horní Jiřetín či Oblastního muzea v Mostě. Podle místopředsedkyně mosteckého soudu Marie Tesařové má jedna z žalob za následek i zmrazení připravovaného bezúplatného převodu Valdštejnského zámku v Litvínově na Mostecku na město. Zámek podle místostarosty Litvínova Milana Šťovíčka (ODS) vyžaduje výrazné investice a město má lepší vyhlídky na získání dotací z programu na obnovu historických památek, ale i jiných příspěvků. Kraje podle něj na opravu památek, které převzaly pod svou správu, nemají dost peněz. "Pan Waldstein-Wartenberg je s největší pravděpodobností neúspěšným restituentem a žaloby jsou poslední možností, jak nárok na majetek uplatnit," sdělila Tesařová deníku Právo.


Sto šedesát tisíc korun musí podle Evropského soudu ve Štrasburku vyplatit český stát Evženu Voleskému z Brna jako odškodné za to, že už osm let neviděl svého syna. Jeho manželka Jana mu totiž po rozchodu syna "nepůjčuje", i když tím porušuje jeho práva. Štrasburk mu zatím přiznal odškodné jen za soudní průtahy. Tedy za to, že české soudy nedokázaly za osm let jeho případ dovést ke konečnému verdiktu. Voleský se však podle Mladé fronty Dnes proti evropskému verdiktu odvolal. Pro Českou republiku je odvolání špatnou zprávou. Zmocněnec vlády pro štrasburský soud Vít Schorm se totiž v létě, kdy byl v případu vynesen rozsudek, netajil spokojeností, protože pro Česko, které čelí sérii žalob otců požadujících miliony korun, vyšel případ poměrně lacino. "Přiznali mu zlomek toho, co žádal. Nepředpokládám, že bychom se proti tomu odvolávali," řekl tehdy Schorm.