Lidové noviny komentují postoj Evropy k právním poměrům v někdejších komunistických státech před rokem 1989. Soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl, že lidé, kteří za komunismu získali majetek konfiskovaný emigrantům a po pádu komunismu ho museli vrátit, byli poškozeni.
Lidové noviny komentují postoj Evropy k právním poměrům v někdejších komunistických státech před rokem 1989. "Soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl, že lidé, kteří za komunismu získali majetek konfiskovaný emigrantům a po pádu komunismu ho museli vrátit, byli poškozeni." Podle autora komentáře se štrasburský soud nezabývá tím, jak fungoval socialismus, uplatňuje dnešní měřítka právního státu. Shodou okolností se také Evropský soud rozhodl zabývat stížností prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové. Komentátor poznamenává, že ačkoli nelze předjímat rozhodnutí soudu, už fakt, že její stížnost jako 90 procent jiných nezamítl, naznačuje jistý zájem. "Stěžovat si na nevyléčitelné západoevropské levičáctví by bylo snadné. Je ale náš problém, že jsme nedokázali prosadit, aby se reflexe naší historické zkušenosti se socialismem stala součástí celoevropského vědomí. A nemohli jsme to dokázat, protože jsme sami dostatečně přesvědčivé reflexe nebyli schopni," uzavírá deník.
Foto: Evropská komise
Podle nejčerstvějšího záměru vlády mají pro nejlépe placené zaměstnance veřejného sektoru od ledna přestat platit tabulkové platy, píšou Hospodářské noviny. Jaderní inspektoři, špičkoví vědci, legislativci, náměstci ministrů, ale také lékaři po dvou atestacích si podle listu budou výši svého platu vyjednávat individuálně se svým nadřízeným. "V zákoníku práce vláda provedla drobné změny směrem ke smluvním platům," potvrdil HN tiskový mluvčí vlády Martin Kupka. Cílem je podle něj odměnit ve veřejné správě špičkové odborníky, právníky nebo lékaře. Právě lékaři jsou největší skupinou, které by se tato úprava dotkla. Nadšení z ní ale nejsou. "V současném stavu, kdy se počítá se snižováním prostředků na platy, by smluvní mzdy nevedl k ničemu jiném než k prostému snížení platů lékařů," varuje prezident České lékařské komory Milan Kubek. Lepšímu zaplacení expertů podle něj nebrání tabulkové platy, ale nedostatek peněž.
Mirek Topolánek
Právo zveřejnilo dopis z února 2009, ve kterém tehdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS) přesvědčuje k nákupu obrněných vozidel Pandur poradce majitele jejich výrobce a bývalý generální tajemník NATO George Robertson. Robertson v dopise argumentuje tím, že pořízení pandurů je pro Česko prestižní a pro další existenci v NATO důležitá věc. V úvodu Robertson vzpomíná na dopis, který Topolánkovi poslal v srpnu 2007 a ve kterém vyjadřoval "znepokojení" z toho, jak kontrakt probíhá. Topolánkova vláda na konci roku 2006 rozhodla zrušit nákup 199 obrněnců za 20 miliard korun, protože první stroje neprošly zkouškami. Poté ale s výrobcem začala znovu jednat. Vláda nakonec 2. března 2009 rozhodla kontrakt s firmou Steyr obnovit a nakoupit 107 strojů za 14 miliard korun. Podle Topolánka Robertsonův list neměl žádný vliv na postoj jeho vlády k nákupu obrněnců. "Vůbec ne. Je to bouře ve sklenici vody. Byl to takový zdvořilostní dopis, na který jsem zdvořile odpověděl,"řekl Právu.
Nejvyšší správní soud došel k závěru, že způsob, jakým se určují ceny a úhrady léků, je možná protiústavní. Ústavnímu soudu proto navrhl celý systém zrušit, píšou Lidové noviny. Pokud mu ústavní soudci vyhoví, přijde Státní ústav pro kontrolu léčiv o velkou část svých pravomocí a politici budou muset vymyslet nová pravidla. "V tuto chvíli se nedá předvídat, jak Ústavní soud rozhodne. Některé naše návrhy v minulosti potvrdil, jiné zamítl,"řekl deníku mluvčí soudu František Emmert. Na některé problémy s určováním cen a úhrad léků si stěžují pacienti i odborníci. Kritizují, že je systém příliš složitý, těžkopádný. Není také lehce předvídatelné, kdy se doplatky na léky změní a jak. Podle usnesení NSS je současná právní úprava nejednoznačná a nejasná.
