Přehled tisku

Bill Gates v Praze (Foto: ČTK)

Čtvrteční noviny se vracejí k nejasnostem okolo financování bytu premiéra Stanislava Grosse. Tisk si všímá, že ke zveřejnění totožnosti premiérova věřitele vyzvala také společnost Transparency International. České deníky se věnují také návrhu na vypořádání státu s církvemi a návštěvě šéfa společnosti Microsoft Billa Gatese v Praze.

Stanislav Gross  (Foto: ČTK)
Komentátor Lidových novin se pozastavuje nad tím, proč se opozice jen málo zajímá o případ nejasného financování Grossova bytu. Jakmile jde o prebendy, peníze, výhody, jde koalice s opozicí ruku v ruce coby "šedá mafie", nabízí možné vysvětlení list. Případ se začíná stávat hanbou nejen premiéra, ale celé politické reprezentace, která Grosse dostatečně netlačí k vysvětlení sporné půjčky na byt, píše autor.

Premiér Stanislav Gross mohl peníze, které si půjčil na koupi bytu údajně od svého strýce, vrátit. Neučinil tak. Namísto splacení dluhu Grossovi koupili pozemek, auto, jeli na exotickou dovolenou a darovali statisíce sociální demokracii, píše Mladá fronta Dnes. List spočítal, že za šest let od nastěhování do nového bytu měli Grossovi mimořádné výdaje nejméně přes 640.000 korun a dalších víc než 500.000 našetřili. Půjčku na byt ve výši 1,2 milionu korun, kterou si přes svého strýce Františka Vika půjčili od neznámého věřitele, naproti tomu vůbec nespláceli. Nebýt mimořádných výdajů a úspor, mohla Grossova rodina zaplatit celkem 1,14 milionu korun. To znamená téměř celou spornou půjčku na byt, píše list.

Deník Právo připomíná, že jména věřitelů nechtěli před časem sdělit i jiní politici. Podobný postoj zaujali například poslanec ODS Vlastimil Tlustý a předseda lidovců Miroslav Kalousek. Komentátor se vzápětí ptá, proč se média tak velmi snaží Grosse zdiskreditovat. K čemu tedy stachanovská práce na jeho diskreditaci? - píše list. Gross byl vždy oblíbený a během jeho politické kariéry rostl i jeho vliv. Když se k popularitě přidala ještě větší moc premiérská, zesílila snaha najít na tohoto psa hůl, glosuje Právo.


Mladá fronta Dnes komentuje návrh na vypořádání státu s církvemi. Návrh Ekumenické rady církví předpokládá, že by stát 50 let platil církvím dluh za majetek ukradený komunistickým režimem. Komunisté mohou namítnout, že církve by měly být chudé. Tato námitka je však nepatřičná, uvažuje list. Komunisté schopnost uvést druhé (bez rozdílu vyznání) do chudoby už prokázali, takže se nemusí znova snažit, píše Mladá fronta Dnes s tím, že za zmatený vztah mezi církvemi a státem mohou hlavně komunisté.


Bill Gates v Praze (Foto: ČTK)
Bill Gates přijel do Prahy, aby metaforicky pošeptal premiéru Grossovi do ouška tajemství - zdrojový kód systému Windows, píší ve svém sloupku Lidové noviny. Microsoft tak činí proto, že vlády potřebují záruky, že v systémech, které používají, neexistují tajná vrátka, která by ohrožovala citlivé informace. Kde je háček? Experti tvrdí, že kód se musí prozkoumat, a to stojí miliony korun. Jde tedy jen o symbolické gesto. Peníze na ověření nebudou, nezbývá tudíž než slepě věřit, že Windows jsou košer. Podobnou anabází musela projít i majitelka nejtajnějšího receptu na světě - firma Coca Cola. I tady šlo o byznys. Když se miliony židovských imigrantů po první světové válce začaly přizpůsobovat americkému konzumu, narazily na problém: Můžeme pít kokakolu, když nevíme, zda je košer? Problém za miliardy dolarů vyřešil až v roce 1935 atlantský rabín Geffen, který si recept na kolu pod příslibem absolutního mlčení nechal "pošeptat", aby po drobné změně konzumaci všem Židům doporučil. Jde tedy o víru a tajemství. Česká vláda musí věřit, že systém Windows je bezpečný, stejně jako všichni židovští konzumenti kokakoly musí věřit rabínu Geffenovi, že pijí košer. Ten ale dokázal udržet své tajemství až do své smrti v roce 1970..., uzavírají Lidové noviny.


Předseda Evropské komise José Barroso (Foto: ČTK)
Za ambiciózní projekt, který míří k jádru věci, považují Hospodářské noviny novou hospodářskou strategii Evropské unie, kterou ve středu představil předseda Evropské komise José Barroso. Komentátor listu oceňuje, že unie dala zřetelně přednost hospodářskému růstu a zvýšení počtu pracovních míst a sociální a ekologická témata nepřímo odsunula do druhé řady. Vzkaz z Bruselu do národních metropolí zní, že když ekonomika poroste, bude možno financovat to, čemu se říká evropský sociální model, míní autor. Cíl stát se do roku 2010 nejvýkonnější ekonomikou světa, který si původně unie v Lisabonské agendě vytyčila, byl podle něj špatný slogan. Nepřímo vyvolával dojem, že hlavním cílem není zlepšit život v Evropě, ale předehnat USA. Druhou vadou předchozí Lisabonské strategie bylo, že představovala směs přání, která se nedala splnit najednou. Barrosův projekt obrazně řečeno staví koně před kočár, a nikoli naopak, píší Hospodářské noviny.


Podle deníku Právo by čeští europoslanci mohli brát až 210 tisíc korun. Mohli by se totiž už brzy dočkat platu, který pobírají už nyní němečtí zastupitelé v Evropském parlamentu - tedy sedmi tisíc eur měsíčně. Slibná změna se jim rýsuje z návrhu proreformní skupiny, která se těší i podpoře úřadujícího lucemburského předsednictví. Návrh ale musí jednomyslně schválit šéfové států a vlád unie, což se dosud ukázalo jako neprůchodné. Některým zemím se totiž 7 tisíc zdá málo, jiným zase příliš. Mzdu by našim europoslancům neproplácel český parlament, ale šla by přímo z rozpočtu Evropské unie. Zatím ale není jisté, jestli by se kvůli tomu zvyšovaly odvody České republiky pro unii, uvádí deník Právo.


Konkurzní správkyně zkrachovalé Union banky Michaela Huserová nedávno nabídla státu, aby odkoupil těžko vymahatelné miliardové pohledávky za společnostmi Invesmart a Union Group. Invesmart jako bývalý většinový vlastník Union banky chce na státu vysoudit odškodnění šest miliard korun za neúspěšnou investici v Česku. V případě prohry by stát podle Huserové mohl vykoupené pohledávky započítat proti verdiktu soudu, píší Hospodářské noviny. "Domnívám se, že je v zájmu státu pohledávku za Invesmartem odkoupit, protože to pro něj představuje určitou pojistku vzhledem k hrozbě mezinárodní arbitráže," zdůvodňuje svůj postup Huserová. Pokud by stát pohledávky koupil, bylo by to podle listu průlomové rozhodnutí. Stát totiž dosud žádnou pohledávku kvůli arbitrážím vedeným podle dohod o ochraně investic neodkoupil. Podle mluvčího ministerstva financí Marka Zemana však otázka odkoupení pohledávek není akutní. "Žádné rozhodčí řízení se společností Invesmart zatím neprobíhá a není jasné kdy bude probíhat," řekl Zeman Hospodářským novinám.


Stejný list varuje před zvýšenou hladinou cholesterolu a z ní plynoucího kornatění tepen. Mnoho Čechů na tuto prevenci zapomíná a přitom infarktem jsou ohrožení stále mladší lidé. I přes šoroké možnosti medicíny se mnoho z nich nepodaří zachránit. Světové statistiky uvádějí, že pokud srdečně cévní příhoda vyskytla u někoho ve 40 letech, jemožné očekávat problémy u jeho potomka už ve třiceti, tedy o celých 10 let dříve, píší Hospodářské noviny.